Hodinářův učeň

Česká pohádka HODINÁŘŮV UČEŇ (2019) je vskutku pozoruhodný film už tím, že dokázal dovést do extrému antické schéma, kdy všechny hlavní lidské postavy nejenže neprojdou vývojem, ale zůstávají až na plnění konkrétních úkolů nebývale pasivní - zatímco jejich kroky víceméně plně řídí hra/sázka postav nadpřirozených, případně pes! (Jedinou výjimkou je hrdinčina hladovka, ale i to je vlastně způsob řešení zadaného úkolu... pro změnu víceméně tím psem. :)) ___ To není coby východisko neobvyklé schéma, viz PRINC A VEČERNICE, S ČERTY NEJSOU ŽERTY či NESMRTELNÁ TETA, z hlediska hlavní postavy takhle funguje i většina verzí POPELKY. Vlastně je to tradice rozvíjena od antiky, kde lidské osudy řídily rozmary bohů... Nikde se v jeho celkové aplikaci a dovedení do důsledku podle mě (co jsem viděl) nedošlo v českém filmu tak daleko jako tady. ___ Nejde přitom o chybu a tu pozoruhodnost nemyslím jako sarkasmus, film tento koncept - Jitka Rudolfová byla obklopena dětmi, tak jsem se nemohl zeptat, jak moc vědomé to bylo - s postupným vývojem osnovy (ne postav) důmyslnými způsoby ozvláštňuje: (1) Za prvé mění aplikovaná inovativní schémata (včetně spirálového!), jimiž hrdina prochází na svém podivném kvestu za hodinkami, jež varují před smrtí. (2) Za druhé od pětadvacáté minuty intenzivně využívá sebepodporující síly vyprávění celého filmu v křížovém střihu, kdy se obě prostorově oddělené linie dění vzájemně umocňují - jedna soustavně rozvíjená, druhá epizodická. ___ Vezmeme-li navíc v potaz flashbacky, sny, příběh v příběhu, montáže, poctivě se vším všudy filmařsky realizovaný model záchrany na poslední chvíli a hru s funkcemi určitých postupů (světlo, široké objektivy, inscenování figur v rámu, zvukové efekty), navzdory určité repetitivnosti je HODINÁŘŮV UČEŇ vlastně mnohem chytřejší film, než by se na první pohled zdálo - a to zdánlivé popření základních dramaturgických pouček je na tom pro mě osobně nejvíc fascinující. (10.11.2019)

Upřímně bych Hodinářova Učně rád pojednal nějak optimisticky, ale místy nemístná adorace jeho kvalit v duchu "konečně netuctová, hezky vypravená a výtečně obsazená, pitvoření prostá pohádka, která se může stát klasikou", mi to dost ztěžuje. Rozumějte, všechno je to pravda, až na ten potenciál přetrvat... respektive pokud by se skutečně měl stát součástí zlatého fondu československých pohádek, no tak to potěš koště, co s námi ten úpadek minulých desetiletí udělal, že se spokojíme s takovýmhle výsledkem. Ale konkrétněji - je vidět, že paní Rudolfová není "pohádková rutinérka", a Učni to jednoznačně prospívá. Je hezky uceleně uchopené a vedené téma nadpřirozeného vedení kroků smrtelníků, akorát tak nějak vůbec není řešeno, jak dalece to tedy funguje, nebo jestli vše závisí na tom, která strana (dobro - zlo) se aktivněji stará o konkrétního člobrdu. A podobně povrchně či zkratkovitě se odehrává dobrá polovina filmu - ta, ve které se po nastavení výchozí situace začne odvíjet hrdinova pouť za jeho questem;) Zakletý hostinec s časovou smyčkou - wow, proč ne, ale kdo to tam začaroval, a proč nikomu až do Urbanova příchodu jeho sudičky (nebo sudičáci) neprozradili, co s tím dělat? Celá hlavní zápletka s hodinami varujícími před smrtí se taky vyřeší úplně náhodným setkáním (sudičáci vůbec hodiny neřeší, to jen Lichoradka). Na druhou stranu téma plynutí času se ve filmu znázorňuje dost promyšleně - jak dějem, tak zvuky/hudbou, tak prací s kamerou (Lichoradčiny groteskní přískoky apod.). Kostýmy a masky jsou nádherné (Morana/Živa), kulisy, příroda, všechno parádní. Že by šla líp vymodelovat kukačka a "motýle"? Ano, ale neuráželo mě to. Herecké výkony jsou tu bez debat nádherné - jen zase bohužel udeřila ta posedlost předabováváním slovenských herců, přesněji v tomto případě hereček:P I "titulní píseň" je příjemně netuctová, není to žádný melodický "popík", ve všech těchhle ohledech jdou akcie Učně nahoru. Ale to podání příběhu, to prostě nepřekousnu. Vezměte si S Čerty Nejsou Žerty (ano, myslím hlavně kvůli stejně chamtivému Viktoru Preissovi;) - u toho upřímně nechápu komentáře, jak je jeho postava vlastně nejednoznačná, a že by jí šlo fandit... Moliérův Harpagon je ve výsledku proti Hodináři učiněný lidumil), jak tam všechno ladilo, zapadalo a navazovalo... TO je klasika. Hodinářův Učeň je příklad správné cesty, ale že bych ho potřeboval vidět každé Vánoce, to ani omylem. Ale aby nedošlo k mýlce - postavil bych ho dost vysoko nad všechna ta Pekla S Princeznami, Školy Princů, Kouzelníky Žita atd. atd. A když jsem dal 70% i Janákovým Dvanácti Měsíčkům (s výhradami tam uvedenými), budu tady muset nadělit rovnou osmdesátku. (26.08.2019)

Od českých pohádek moc neočekávám. O to příjemněji mě Hodinářův učeň překvapil. Tvůrci sami po projekci připustili, že kdyby měli víc času a peněz, mohli by být přinejmenším triky dotaženější (nepřesvědčivě digitální hmyz nám na druhou stranu hned zkraje dává najevo, že se nacházíme v neskutečném pohádkovém světě). Filmu by prospělo také dramaturgické pročištění, aby nebyl tolik upovídaný a doslovný (i na film pro dětí příliš), měl větší spád a neprodělával tolik tonálních proměn (mezi fraškou a melodramatem, s hororovými scénami jako z Morgiany, ze které jedna klíčová scéna cituje, a jednou muzikální vsuvkou). Po doladění těchto nedostatků by šlo o jeden z nejlepších porevolučních příspěvků k pohádkovému žánru. Také ve stávající podobě jde ale o dostatečně přesvědčivý důkaz, že u nás lze natočit pohádku bez pitvoření, ostentativních genderových stereotypů a rezignace na větší myšlenkovou hloubku (a morální poselství, týkající se v tomto případě zejména chamtivosti a strachu z jiného) a propracovanější filmovou řeč (dynamizace vyprávění střihovými sekvencemi, nikoliv nahodile rozzáběrování, různý vizuální styl pro jednotlivé postavy - světlem zalité záběry s Laurou vs. Urbanovo kráčení krajinou po vzoru romantických básníků, vtipné vizuální citace z jiných filmů - krom Morgiany taky dům s očima z Tatiho Mého strýčka). A Jana Plodková v roli zlé sudičky přehrává tak nádherně, že doufám v její spin-off (po vzoru Zloby s Angelinou Jolie). 70% (13.08.2019)

Docela čumím, jak nadhodnocený tenhle film od mých oblíbených či znalců filmu je. Stejně, jako hlavní hrdina vyjde a neví kam, je poslán a neví proč, i tahle pohádka bez nějaké zvláštní logiky za sebou staví jednotlivé scény. Pak se může stát, že určité postavy dojdou svému cíli v půlce vyprávění a místo aby pak vše šlo za sebou v rychlém sledu, děj je natahován až do neúměrnosti. Jediný, kdo se vyloženě odvázal, byla Jana Plodková, i ten Viktor Preiss mi připadal takový mdlý (kolik podobných rolí už hrál)! Za vynikající hudbu a celkem chytrou finální pointu, jaký že poklad to Urban vlastně dostal, přidávám hvězdu. Ať jsou tři, to je takový pohádkový číslo. (20.11.2019)

Já si uvědomil, že na pohádce jsem od mých ranných dětských let nebyl a přitom, když o vánocích čumím na pohádku a je dobrá, odcházím spokojen. Když jsem se koukl na casting Hodinářova učně, říkal jsem, jo to by mohlo vyjít a vzal jsem buchty, ruksak na záda a místo do světa za princeznou jsem se vydal do kina za pohádkou. Musím říct, že jsem se po skončení projekce za svou výpravu pochválil, sice jsem nedostal ani půl království, ani princeznu za ženu, ale zato jsem dostal skvěle odsejpající, zábavnou, nevulgární pohádku se kterou bych jako rodič určitě pro svou ratolest neměl nejmenší problém. Dobro ani zlo tady nějak vyhrocený, spíš i ty pohádkovější postavy z obou stran občas udělají něco co jim úplně nevyjde a mají i přes své čarovné schopnosti blízko k nám lidem. U pohádek si vždy cením toho, že i když tuším jak asi pohádka dopadne, dokáže mou pozornost udržet až do konce a ještě mě přinutí fandit dobru, protože občas se najdou tak příšerné pohádky a hrozně napsaný kladný postavy a bytosti, že radši fandím zlu, Hodinářův učeň naštěstí není ten případ. Hlavní hvězdou je tady Jani Plodková její zlá sudička mě neskutečně bavila, krásná kombinace zloby a roztomilosti resp. zábavnosti, další dobrou roli si seknul Viktor Preiss, který je tady pro mě absolutní záporák a přesně ten typ člověka - zákeřnýho hajzla. Kluci z Dejvickýho divadla, svoje sudičky taky nemohli trefit líp a zejména Vaška Neužila začínám mít čím dál tím víc radši. Je fajn, mít v bijáku zase pohádku na kterou se nemusí bát rodiče vzít své děti že jim způsobí trauma. Jo a je tam hodně motýle, pane premiére. (12.08.2019)

Hodinářův účeň je nejlepší fantasy pohádkou letošních vánočních premiér na České televizi. Originální nápad, perfektně zvolení herci a neméně dobrá hudba, která mi svojí atmosférou připomínala, pro mě velice oblíbeného, Třetího prince. Navíc si tu herecky neskutečně vyhrála Jana Plodková. Mám jí už dlouho rád, ale tady ta její role sudičky, to je asi to nejlepší, co jsem od ní zatím viděl. Byla hrozná radost na ní koukat...navíc z ní šel i strach a to je přesně podle mě to, co bylo potřeba, aby Hodinářův učeň byl tak zajímavý. Aby z této pohádky šel taky tak trošku strach. Tady se to prostě jednoznačně povedlo. Michal Balcar, pro mě neznámá tvář, také výborná volba. Další dvě sudičky v podobě Jardy Plesla a Václava Neužila také na výbornou. Nejlepší momenty asi v hospodě s Mirkem Krobotem, tam jsem nechtěl, aby to končilo, protože přesně tyhle mezipříběhy dělají dobré fantasy. Tuto pohádku si příští Vánoce určitě moc rád zopakuji….2021: tak na podruhé shlédnutí přidávám pátou hvězdu! A děkuji za skvělý film! (28.12.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $279,165▐ Dejovo dosť jednoducho spracovaný film. Herci moc nestrhnú. Na prekvapenie zas taká triková stránka je v pohode zbytočne netrčí. /videl v kine: 40%/ (17.09.2019)

Opravdu vynikající česká autorská pohádka! Konečně někdo, kdo natočil pohádku bez pitvoření a podle scénáře, který nebyl hloupý. Ze zlé sudičky Lichoradky Jany Plodkové jde dokonce místy i strach, chvilku mi dokonce připomněla něco ze stylizace Morgiany Juraje Herze, Morana zase skoro konkurovala Mrakomorovi z Vorlíčkova Prince a Večernice, nebyl to sice úplně pohádkový horor, ale po těch všech troškovinách a jonákovinách je takovéhle pojetí (a filmová výprava plus obsazení ansámblu Dejvického divadla) opravdový balzám na diváckou pohádkovou duši... (25.12.2020)

„Tatínku, co jste mi přivez?“ - „Jablíčko…na zahradě, si utrhni. Nemám na rozhazování. A teď nevyrušuj!“ Režisérka Jitka Rudolfová mě před časem hodně zaujala Rozkoší, která zde sice nebyla příliš dobře přijata, ale mou maličkost bavila. Hodinářův učeň je v mnoha ohledech jinde, ale vizuál byl znovu výtečný (podobně jako hudba), navíc se mi hodně líbily masky s kostýmy. S příběhem to už bylo podstatně slabší, děj občas skřípal a stagnoval (hospoda, která jako by patřila do jiné pohádky, zarostlý muž bez většího využití, Lichoradčina touha po minci bez žádného zřejmého důvodu atd.). Střídání vyloženě odlehčených míst se sudičkami s až nečekaně temnými momenty podle mě také příliš nefungovalo. O to víc jsem si užíval (některé) protagonisty. Preiss nechal chvílemi vzpomenout na svého legendárního správce, Krobot s Balcarem byli zas typově přesní, o pobavení se staralo duo Plesl-Neužil a nejvíc se mohla vyřádit Plodková, která si to zjevně užívala (jakkoliv byla její stylizace hraniční). Podtrženo sečteno, čistý průměr. (01.03.2020)

Spíše pohádkový příběh s prvky fantasy než čistokrevná pohádka. Vizuální ambice odpovídající požadavkům kinosálů, hudební podkres čerpající se Zimmerova oblíbeného tikotu i snahu jít nevyšlapanou žánrovou cestou posledních let nutno ocenit, nicméně pro trvanlivost v čase tomu chybělo potřebné kouzlo a důvtip. Dobří duchové Neužil a Plesl možná byli vtipní, ale u jiného klienta a v jiném filmu, Plodková jako kombinace Gluma a pacienta, co podepsal revers doktoru Nešporovi, byla povětšinou mimo vymezený rámec. Nakonec se o humor musel postarat v Tenetu uvězněný krčmář Krobot.. (28.12.2020)

Pokud jste u toho večeřeli nebo rozbalovali dárky, tak kulisa je to náramně vhodná. Příběh není komplikovaný, postavy vás nezahltí sáhodlouhými dialogy a vtipů je tak málo, že si ani nevšimnete, že nějaký minete. V kontextu vánočních pohádek je Učeň ucházející film, ale pozor, tohle není papundeklová studiovka, ale kinofilm! Při pozorném sledování vychází najevo, že děj je řídký jako průjem, hlavní dvojice je extrémně necharismatická a trikaři si zvolili příliš náročné objekty na animaci. Zklamání. (27.12.2020)

Žánrová nevyváženost, nevyjasněné pohlaví sudiček, neuměle natahovaný děj sice pohádce nemohou ublížit, ale kromě herecky zajímavé Plodkové film vlastně nabízí nudu spojenou s některými dobrými nápady scénáře i režie. Je škoda, že Preiss od první třetiny vlastně nemá co hrát. Snaha natočit nápaditou a strhující pohádku zůstává místy patrná a brání tomu, aby dílo spadlo do podprůměru. Preiss není jediný, kdo zápasí s obtížnou hratelností konstrukce autorského týmu. (01.01.2023)

Sudičkové byli milí a sympatičtí, což se nedá říct o jejich sestře Lichoradce, která byla rovným dílem šeredná jako afektovaná, což není nic jiného, než běžné atributy její představitelky. Mezi Laurou a Urbanem to nejiskří ani tak, jako mezi mým ukazovákem a tlačítkem výtahu v obchoďáku. Pak jakákoliv pouť za účelem sňatku těch dvou nedává smysl, protože proč by kdokoliv zvedl zadek kvůli něčemu, co není důležité ani jako krajíc chleba k svačině? (27.12.2020)

Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Hodinářův učeň zkouší jít kapku jinou cestou. Máme tu osiřelého kluka, jeho milou, jejího lakotného otce, tři sudičky a mnoho dalších postav, které hlavní hrdina potkává na dobrodružné výpravě za hodinkami, které umí varovat před smrtí. Pokud je hamižnému hodináři nedonese, žádná svatba nebude. Potěší kostýmy i výběr přírodních scenérií, pobaví Viktor Preiss, který je pokaždé sázkou na jistotu. Nejvíc pozornosti ale strhává záměrně zošklivená Jana Plodková, která je mile ulítlá a shrbeně pobíhá ze scény do scény. (27.12.2020)

O rok starší Čertí brko je sice ještě lepší, ale i tohle je výjimečně podařená nová pohádka. Perfektně obsazená i zahraná, překvapivá, k zbláznění zábavná (Miroslav Krobot, víc psát nemusím) i napínavá, s krásnou výpravou (vždycky děkuji, když se tvůrci rozhodnou zbavit obvyklého "alternativního středověku" a vsadí na jinou dobu, tentokrát na konec 19. století) a díky Jitce Rudolfové naplněná působivými scénami všeho druhu. (26.12.2020)

Konečně po dlouhé době POHÁDKA, která se opravdu povedla!! Má atmosféru doladěnou pěknou písničkou, originální příběh a je skvěle zahraná. Bavila mě sudička Jana Plodková i bratrské duo s převleky a hlavně hlavní hrdina, který podal přesvědčivý herecký výkon. Kéž bychom měli více takových pohádek! (26.12.2020)

Celkem přímočará pohádka s až moc do očí rvoucích snadno zvládnutých veškerých potíží. Chyběla mi tam pořádná zápletka. Děj byl až moc povrchní a bez hloubky. Přesto celkem nadprůměr. (01.01.2020)

Nesmierne ma potešil temný nádych, ktorý znamená návrat k prapodstate rozprávok. Bratia Grimmovci aj Charles Perrault by iste nadšene tlieskali. Ďalšími pozitívami sú aj referencie na starú slovanskú mytológiu (Morana/Živa), absolútne dokonalý vizuál a hudba. Pre mňa osobne najlepšia rozprávka za posledných minimálne desať rokov. (07.01.2021)

Obrazově a herecky moc dobře realizovaná pohádka. (28.06.2020)

Zajímavé obsazení, pěkná (a jistě dráha) výprava, bohužel slabý a vleklý scénář, který postupně dost nudí.... škoda (25.12.2020)