Aniara
Aniara
Aniara
Obsahy(1)
Pozemšťané chtějí opustit poničenou planetu a Aniara je jednou z mnoha kosmických lodí, která je převáží za novým životem na Marsu. Nálada je optimistická a podmínky na palubě skvělé. Brzy po startu je však Aniara vychýlena z kurzu a čelí oklice, která potrvá celé roky. Znepokojivý a velice věrohodný sci-fi snímek našel inspiraci v básni „Aniara“ spisovatele Harryho Martinsona, oceněného Nobelovou cenou. (Febiofest)
(více)Recenze (38)
Má to prvky z rôznych sci-fi filmov a kníh (Aldissov Nonstop, Voyagers: Vesmírna misia), ale inak je to plus-mínus samo sebou. Čo je fajn. Už menej fajn je, že herci mi pripadali veľmi nesympatickí, postavy detto a ono je síce pekné, že sa to odohráva vo vesmírnej lodi, čo je niečo, pre čo mám od detstva slabosť, ale v 99% prípadoch sledujeme interiér, ktorý vyzerá ako bežná budova/miestnosť. Takže po chvíli zabudnete, že sa dej odohráva vo vesmíre. Zo začiatku ma Aniara nebavila, ale s pribúdajúcimi minútami sa situácia vylepšovala a posledné minúty boli „krásne“ depresívne. ()
Niekto tu spomínal podobnosť k pre mňa už kultovému The Divide (2011), no nebolo tomu tak. Jediné čo tieto dva filmy majú spoločné je izolovaná skupinka ľudí, ktorí sa nemôžu nikam hnúť. Navyše The Divide bolo viac zamerané na budovanie atmosféry a na psychologický ponor do jednotlivých postáv. V tomto prípade sa divák iba tak nezaujate pozerá na jednotlivých nešťastníkov, kde sa hľadí najmä iba na sociálny rozmer - postupne si tu prejdeme všetkými štádiami od všelijakého zgrupovania až po vznik kultov a podobne. Celkovo som však spokojný, ten posledný záber bol pekný.... Lepší priemer. 65/100 ()
Aniara je vesmírná loď převážející tisíce kolonizátorů směrem na Mars. Po nehodě však přijde o palivo a kvůli vychýlení z kurzu nevratně namíří přímo do hlubin vesmíru. Malá pravděpodobnost návratu existuje, avšak cesta se z několika dnů protahuje na roky. Nudu a depresi si tedy pasažéři léčí ve speciální místnosti „MIMA“, kde díky zvláštní technologii s umělou inteligencí mohou oživovat své vzpomínky ze Země, čímž se dostávají do euforického transu. Jakmile však přetížená „MIMA“ začne stávkovat, začíná se společnost na lodi rozpadat a měnit. Instantní švédská existencialistická deprese s mnoha silnými momenty bohužel kvůli větším dějovým skokům v druhé polovině mírně postrádá gradaci. A některé otázky zůstávají na konci nezodpovězeny. Celkově jde však o velmi silný počin s nesmířlivým závěrem. Takhle nějak by vypadali Pasažéři, kdyby v Hollywoodu měli koule. [Sitges 2018] ()
Poctivě natočené a působivě napsané sci-fi o několika tisících pasažérech směřujících na Mars ve vesmírné lodi, která musí po nehodě a vychýlení z kurzu zahodit veškeré palivo. Následná mnohaletá odysea, sledující zánik lidské civilizace prostřednictvím proměňující se atmosféry v izolovaném společenství ponechaném napospas, v němž postupně zmírá naděje i smysl existence, skvěle buduje pár zásadních postav (zejména hlavní hrdinku) i svět, v němž se děj odehrává. Pod efektním povrchem lze dokonce vyčíst i myšlenkově hlubokou, provokativní a nekompromisní vizi, jejíž realizaci však poněkud podráží nohy ta skutečnost, že příběh příliš dlouho setrvává na jednom místě, téměř negraduje, a na konci, když se to všechno snaží narychlo dohnat, nenechá dost prostoru finálním devastujícím obrazům na to, aby stihly dostatečně zarezonovat. ()
Space opera pripominajici,ze jsme navzajen svazani.Take mi to pripomina soucasnou koronavirovou pandemickou karantenu.Neni to moc originalni,za to studene a krute sci-fi.Ma to fascinujici okamziky.Konec se nemusi zdat uspokojivy. Toto sci-fi drama založeno hlavně sociologicky. Tvůrci sledují, jak se společenské vazby na lodi postupně uvolňují a rozkládají, jak narůstá frustrace a pocit beznaděje a jak se lidé uchylují k čím dál zoufalejším útěchám. Pozorování obyvatel tvůrci je strohé až kruté. Je to taková metafora rozkládající se lidské civilizace, ()
Atmosféricky zachycený úpadek společnosti v obří vesmírné lodi vychýlené z kurzu. Pár dobrých nápadů, skoro až snová atmosféra a pěkný audiovizuál vs. nepříliš výrazné či snad dokonce sympatické postavy a až příliš pomalé tempo. Film se nesnaží nic moc vysvětlovat, spíše jen tak plyne a tvůrci si s tím dost umělecky prohrávají a máchají diváka v bezvýchodné depresi. Finální pointa je ovšem snad to nejúdernější shrnutí vesmíru, co jsem kdy viděl. ()
Tak moc jsem na to byl zvědavý a nakonec je z toho jen velké zklamáni. Prvních 20 minut mělo atmosféru, vypadlo to nadějně, akorát mě překvapilo, jak rychle ten děj začal. Ono trvalo jen čtvrt hodiny, než ta Aniara byla vychýlena z kurzu a já byl zvědavý, co se tam teda bude dít. A co jsem dostal? Utahané drama o dvou lezbách na vesmírné lodi, která je předurčená ke zkáze. Wow. Navíc se v tom filmu nestane naprosto nic jiného, nic navíc, žádná překvapení, takže už od začátku je naprosto jasné, jak to celé dopadne. Já chápu záměr režisérů, chtěli ukázat, jak bezradná a depresivní by tahle situace byla, ale když se tam nestane nic překvapivého a od 15 minuty je naprosto jasné, jak se to bude vyvíjet a jak to celé skonči, co mě na tom má bavit? Takhle mi tu zůstane jen depresivní nuda vesmírných rozměrů. A o realističnosti bych asi taky moc nemluvil, silně pochybuju o tom, že by se tam ta společnost v nějakém normálním stavu udržela SPOILER 10 let a pak až po těch 27 letech se rozpadne úplně KONEC SPOILERU, kdyby to bylo realistické, rozpadne se ta společnost rychleji. Má to dobrou kameru a dobré herce, taky pár zajímavých nápadů, třeba s tím přístrojem, co umožňuje pasažérům vidět jejich vzpomínky ze Země, ale jinak je to opravdu jen filmařsky dobře vypadající depresivní nuda o ničem. 2* ()
Príliš scifi, zamerané na postupnú zmenu kolektívu - spoločnosti - cestujúcich do nekonečna vesmíru. Na Zemi zúri budúca vojna a ľudia utekajú na Mars. Jedna z kozmických lodí, Aniara, má asi 8 000 emigrantov. Loď narazí na asteroid a to vykoľají z dráhy smeruje zo slnečnej sústavy bez nádeje na návrat. Cestujúci sa vyrovnávajú so svojim osudom rôzne. Páchajú samovraždy, vytvárajú nové náboženstvá, oddávajú sa sexu (fuj až pornografická vložka) , ale aj učeniu a vede. Nikto z nich neprežije. po 25 rokoch na lodi ostáva už len hŕstka ľudí, v čele s kapitánom lode a hlavnou predstaviteľkou. Po vyše 5 tisíc rokoch vesmírna loď bez ľudí doletí k súhviezdiu Lýra. Smutný koniec - beznádejný. ()
Aniara je úplne priemerný sci-fi film, ktorý neprináša nič nové. Námet je síce zaujímavý, ale spracovanie je slabé. Bavilo ma len prvých 30-40 minút, potom to bola už len nuda. Na konci mi bolo úplne jedno ako to dopadne, pretože všetky postavy boli nevýrazné a nemal som k nim žiadny vzťah. 50 % ()
Mohlo to být hodně dobré. Ten nápad je dost nosný, a komorní sci-fi by se k němu hodilo. Za mě ale ty různé seance, orgie a nevím co ještě byly dost na palici. Fakt jsem to nepobral. ()
Paradni rozklad. ()
Začátek a konec cajk, prostředek o hovně. Potenciál obrovskej, ale absolutně nevyužitej. Film o tom, jak lodi vládne jeden člověk, tři lidi jsou u všeho a feťáckej divnokult. Místo nějakých logických kroků kapitána lodi čumíme na vesmírnou lesbi show. ()
České dráhy a kino Hvězda Space Industries. Jeden z nejdepresivnějších filmů dekády. U posledních dvou časových oken vyloženě mrazí. ()
Ohromne sklamanie: namiesto scifi-cka s presunmi casu, som sa dobru hodinu trapil s udepkovanou lezbou. Vsetko je tu hodne hnusne: herci, herecky (vyzite, psychopaticke a navyse skarede), este aj ten debilny akoze virtualno-realny poondiaty computer ma depresie, a tak ludom namiesto krasnych vizii do hlavy tlaci sracky. A pribeh? Kdeze action, kdeze scifi, kdeze vesmir ci drama! Keby neukazali obcas ten akoze-vesmir a tu akoze-raketu, tak je to proste o depresivnej lezbe, co sa pravidelne venuje skumaniu prdele kolegyne kozmonautky. Preco jej dalsia kolegyna vypada a hovori jak kibel hnoja, zostava zahadou, ale do celeho psycho-kaleidoskopu to pasuje celkom perfektne - hned nas zavali svojimi depresiami z rozvodu a zivotnou apatiou. Reziser aj scenarista museli byt hodne zhleni, ked totok vrasnili. Vocpat do rakety rozvedenu bednu hnoja a depresivnu lezbu, to je fakt ODPAD! ()
Myslel jsem, že to bude nějaký psycho drsný nášup a naháněčka, mordy, strach, utrpení, jen takový odvar ... na zabití času ok ... ()
Fascinující švédská pohádka o umírněné a poslušné stádovosti tisíců navzdory katastrofickému scénáři. Detaily a vysvětlováním co a jak a proč se nikdo neobtěžuje, divák si musí pozadí domyslet sám. Hypnotizující hudba. ()
Za mě osobně absolutně promrhaný potenciál. Ženy, ze kterých jsou dílem osudu vězenkyně, se najednou zničehonic stávají pomalu hlavními "osobnostmi" celé lodě. Do toho pak následují nesmyslné orgie. Prohlubující se depresivní stav jedné z protagonistek v konfrontaci s nadšením té druhé poté vypadal už jen jako čirý diletanství, i slepá by to snad viděla! A ještě ke všemu je to točený v nějakým hotelu s kasínem, což dojem z filmu hází ještě níž, interiéry údajný sci-fi lodi jsou tím pádem bohužel otřesný. Všechno výše vyjmenovaný bych nakonec snesl, i když je to nesmyslně natažený na hodinu a půl ... Ale že potažmo ty nejzajímavější roky vývoje rozkladu společnosti, na které trpělivě čekáš a čekáš se poté scvrknou na směšně krátké poslední 2 minuty filmu, to už tě prostě dokonale n*s*r*. Události, které by byly na filmu jednoznačně tím nejzajímavějším - myšlen ten totální rozklad společnosti, když je jasné, že "obrat" nikdy nebude - jsou totiž úplně pohřbený. Normálně lidi přece nejsou zavřený v plechovce ve vesmíru deset a víc let, a přesně z toho měli tvůrci vytřískat mnohem víc, právě proto měl být ten film mnohem temnější a jít pořádně do hloubky. Aby nás mrazilo z té vize, co by se PAK těm lidem na lodi mohlo stát. Místo toho pozorujeme vlastně jen klasický noční život ve Stockholmu. Všichni tam buď jen souložej, hrajou na bednách, trsaj na diskotéce a berou drogy, nebo se modlí a chodí do práce. Takže prostě jen to, co dělaj normálně nejen o víkendu v reálných životech :-) ()
Dvě lesby letí někam do prdele. Pak se do toho připlete ještě mimino. Nudné jak sviňa, pomalé jak 2 svině a blbé jak 3. ()
Realistické vykreslenie skupiny ľudí v bezvýchodiskovej situácii. Tým myslím, že degradácia prebieha pomaly a s istou dôstojnosťou, nie ako vo filmoch, kde sa ľudia po týždni v bunkri masakrujú a požierajú. Po zhliadnutí filmu sa hodí ísť na chvíľu do lesa. Alebo aspoň otvoriť okno. ()
Plně a trefně to vyjádřili kolegové "Mamlas" a "brumbrum" !!! ()