Režie:
Július MatulaScénář:
Miloslav VydraKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Karel MarešHrají:
Vladimír Dlouhý, Jana Švandová, Marie Tomášová, Milena Steinmasslová, Vladislav Beneš, Markéta Fišerová, Jiří Adamíra, Simona Vrbická, Gustav Skála (více)Obsahy(1)
Mladík z chudé proletářské rodiny úspěšně vystuduje vysokou školu, seznámí se s dívkou vyrostlou v dětském domově - a své okolí, chamtivé příbuzné i kamaráda z bohaté měšťácké rodiny, překvapí odmítnutím jakýchkoli výhod. Pravidelně jezdí za svými rodiči, aby jim pomáhal se stavbou domku, snaží se za všech okolností jednat čestně. I když je příběh zasazen do 50. let, jejich odraz je zcela neznatelný. Tvůrci upřednostňují plochou moralitu o mladém muži, jenž za své přijal ideály nové komunistické inteligence. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Julius Matula ve sve "nejlepsi" forme. Jestlize z Hauru je mozne svym zpusem udelat kultovni jezedackou taskarici a ostatni jeho filmy jsem vicemene smesne, tupe, toporne, nezrucne a poplatne rezimu na unosne hranici, tady predvedl Matula svuj nejvetsi mravnostni upadek. Film, ktery se az do posledni ctvrthodiny vyvijel jako tuctova debitlita o generacnich rozdilech v nazorech na zivot, vyvrcholi nakonec takovym zpusobem, az se z nej svira zaludek. Proste neco, na cem jsme leta dreli, behem chvilky odevzdame statu a jsme ti nejspokojenejsi. Matula, ja z tebe bliju. Proc jsi to delal? Vzdyt jsi to tocil v roce 1982. Jiste, ze jsi nemohl vedet, ze za 7 let se tva strana a vlada zhrouti, ale to ses musel i v tomto postupnem uvolnovani chovat jake v ere tuheho stalinismu? Hod se rybam. ()
Vladimír Dlouhý si tentokrát ulíznul svoje umaštěný háro dozadu a vystřihnul si tu roli takovýho komunistickýho Mirka Dušína. Divák sleduje jeho osudy, studium na VŠ, první zaměstnání, jeho vztahy s rodinou, vztahy s čubkama, atd... Jinak nějaká propaganda samozřejmě nesmí chybět. Kdo tohle nezkousne, tak tomu doporučuju se na film vůbec nedívat. Na druhou stranu je tady i taková lehká kritika toho, že je důležitější mít kádrovej profil, než něco opravdu umět. Ale hlavní hrdina nevyužije toho, že jeho dědeček byl kámoš se Zápotockym a jeho rodiče jsou dělnickýho původu. Ten si to prostě všechno poctivě musí zasloužit. Jinak nejvíc mě dostalo, když ty rodiče nechali svůj velkej barák státu a šli bydlet někam do chruščovky, protože mít takovej majetek je podle nich za trest :-) ()
Film má na svou dobu nadstandardní hudební soundtrack složený z dobových písní (Suchý, Průchová, Petrovská) a dojde i na The Saints Rock'n'Roll od Billa Haleyho. Ten Frantu (V. Dlouhého) ale moc nebere, jakmile však uslyší z magneťáku ruskou srdceryvnou častušku, vyskočí a už kroutí volume doprava. Kdyby tvůrci ubrali na "uvědomělosti", určitě by to filmu jen prospělo a jeho morální poselství by získalo uvěřitelnější kontury. Bohužel, takle je ho většina víc k smíchu, než k zamyšlení. Jedno moudro na závěr: "Podívej se, ženská, pokud je normální, tak jí stačí rodina. Já kdybych měla rodinu a kdybysme vyšli s jedním platem, tak mě už do třídy nikdy nikdo nedostane." (vdavkuchtivá učitelka Paulová) ()
Myslim si, ze Matula byl celkem vyrazny reziser 80.-tych let, avsak dnes temer zapomenut. Posledni vlak sice neni tak zabavny jako jina tvorba tohoto rezisera, opira se ale o vyborneho Dlouheho v hlavni roli. Namet je zajimavy, atmosfera taky neni spatna, ale dialogy jsou nevyrazne a dej filmu je mnohdy nudny a nicotny zaver taky filmu nepomohl. Slabsi prumer... ()
Moc zajímavý film. Přesto, že jsem se s hlavním hrdinou nedokázal snad ani v nejmenším ztotožnit, se mi film opravdu líbil. Postoj Vladimíra Dlouhého působí z dnešního hlediska jako hodně hloupý. Ale i tenkrát, v roce 1958, jistě bylo zajištění dobré budoucnosti nejen sobě, ale především své rodině, na prvním místě. Ovšem ne tak v tomto filmu. Uvažování Vladimíra Dlouhého je podáváno jako hrdinské a zásadové. Pohrdá nabízenými a dokonce zaslouženými výhodami. Já jsem ve svém osobním i profesním životě nikdy nevyužil protekce, ale takhle zabedněně jsem tedy neuvažoval. ()
Reklama