Režie:
Július MatulaScénář:
Miloslav VydraKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Karel MarešHrají:
Vladimír Dlouhý, Jana Švandová, Marie Tomášová, Milena Steinmasslová, Vladislav Beneš, Markéta Fišerová, Jiří Adamíra, Simona Vrbická, Gustav Skála (více)Obsahy(1)
Mladík z chudé proletářské rodiny úspěšně vystuduje vysokou školu, seznámí se s dívkou vyrostlou v dětském domově - a své okolí, chamtivé příbuzné i kamaráda z bohaté měšťácké rodiny, překvapí odmítnutím jakýchkoli výhod. Pravidelně jezdí za svými rodiči, aby jim pomáhal se stavbou domku, snaží se za všech okolností jednat čestně. I když je příběh zasazen do 50. let, jejich odraz je zcela neznatelný. Tvůrci upřednostňují plochou moralitu o mladém muži, jenž za své přijal ideály nové komunistické inteligence. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Julius Matula ve sve "nejlepsi" forme. Jestlize z Hauru je mozne svym zpusem udelat kultovni jezedackou taskarici a ostatni jeho filmy jsem vicemene smesne, tupe, toporne, nezrucne a poplatne rezimu na unosne hranici, tady predvedl Matula svuj nejvetsi mravnostni upadek. Film, ktery se az do posledni ctvrthodiny vyvijel jako tuctova debitlita o generacnich rozdilech v nazorech na zivot, vyvrcholi nakonec takovym zpusobem, az se z nej svira zaludek. Proste neco, na cem jsme leta dreli, behem chvilky odevzdame statu a jsme ti nejspokojenejsi. Matula, ja z tebe bliju. Proc jsi to delal? Vzdyt jsi to tocil v roce 1982. Jiste, ze jsi nemohl vedet, ze za 7 let se tva strana a vlada zhrouti, ale to ses musel i v tomto postupnem uvolnovani chovat jake v ere tuheho stalinismu? Hod se rybam. ()
Moc zajímavý film. Přesto, že jsem se s hlavním hrdinou nedokázal snad ani v nejmenším ztotožnit, se mi film opravdu líbil. Postoj Vladimíra Dlouhého působí z dnešního hlediska jako hodně hloupý. Ale i tenkrát, v roce 1958, jistě bylo zajištění dobré budoucnosti nejen sobě, ale především své rodině, na prvním místě. Ovšem ne tak v tomto filmu. Uvažování Vladimíra Dlouhého je podáváno jako hrdinské a zásadové. Pohrdá nabízenými a dokonce zaslouženými výhodami. Já jsem ve svém osobním i profesním životě nikdy nevyužil protekce, ale takhle zabedněně jsem tedy neuvažoval. ()
Rádoby psychologický, rádoby sociálně kritický film. 1) Film mi připomněl jakýsi produkt NDR ze 70. let, kdy "DDR Burger" podědí po západních příbuzných značný majetek pod podmínkou, že se vystěhují na Západ. Bezradní hrdinové postoupí dědictví zdarma státu a dále šťastně budují socialismus. 2) Mé zvrhlé oko s neobyčejným potěšením spočinulo na Vladislavu Benešovi, v němž se vzácně snoubila vysoká přitažlivost s kvalitním hereckým výkonem. ()
Film má na svou dobu nadstandardní hudební soundtrack složený z dobových písní (Suchý, Průchová, Petrovská) a dojde i na The Saints Rock'n'Roll od Billa Haleyho. Ten Frantu (V. Dlouhého) ale moc nebere, jakmile však uslyší z magneťáku ruskou srdceryvnou častušku, vyskočí a už kroutí volume doprava. Kdyby tvůrci ubrali na "uvědomělosti", určitě by to filmu jen prospělo a jeho morální poselství by získalo uvěřitelnější kontury. Bohužel, takle je ho většina víc k smíchu, než k zamyšlení. Jedno moudro na závěr: "Podívej se, ženská, pokud je normální, tak jí stačí rodina. Já kdybych měla rodinu a kdybysme vyšli s jedním platem, tak mě už do třídy nikdy nikdo nedostane." (vdavkuchtivá učitelka Paulová) ()
Já bych to neviděl jako tak špatný film. Když se podívám na stránku vztahovou, lidi se v tomhle moc nemění. To nemělo s dobou nic společnýho. Stránka propagandistická tu logicky je - film byl natočený v 80. letech, zasazen do konce 50. let. A že zde nežili samí disidenti a bojovníci proti vládnoucímu režimu, to je snad jasný. Pak je celkem pochopitelný i ten závěr. No, závěr...pár minut bych ještě natočil, aby to mělo nějaký konec. ()
Reklama