Režie:
Luciano OnettiHudba:
Luciano OnettiHrají:
Luis Emilio Rodriguez, Gustavo Dalessanro, Raul Gederlini, Silvina Grippaldi, Ami Naitó, Juan Bautista MassoloObsahy(1)
Dvaja detektívi vyšetrujú záhadné vraždy, ktoré sú sprevádzané rôznymi symbolmi, akými sú mince na očiach zavraždených, aby mŕtve duše mohli zaplatiť prievozníkovi za jazdu po rieke Acherón. Na mieste činu sa nachádzajú aj úryvky z knihy Božská komédia. Vraždy pravdepodobne naväzujú na prípad strateného dievčatka menom Francesca spred dvadsiatich rokov. Je vrahom Francesca alebo niekto iný? (1985lula)
(více)Recenze (20)
V Ríme začne úradovať tajomný sériový vrah, ktorý za sebou úmyselne necháva malé stopy s odkazom na Danteho najslávnejšie literárne dielo. Inšpektori sú však napriek indíciam bezradní, pretože ich pátranie ich vedie k nevyriešenému prípadu zmiznutia malého dievčatka. Otázkou zostáva, čo má tento prípad spoločné s vraždami, ktoré terorizujú ich mesto. - Môj najmenej oblúbený hororový subžáner Giallo sa v tomto projekte vracia na výslnie pomocou dvoch súrodencov, ktorí sú očividne obrovskými fanúšikmi a snažia sa dodržať každé nepísané pravidlo tohto subžánru. Vizuál sa im podarilo napodobniť a vyštylizovať perfektne, ale obsahovo už to dopadlo slabšie. Mystéria okolo vraha síce funguje, ale postavy dostávajú absolútne minimálny priestor a tvorcovia radšej ukazujú nezmyselné zábery s vrahom. Na zaujímavosti tomu pridával aj taliansky jazyk, ktorý je predsalen v hororoch používaný velmi málo, takže opäť po dlhej dobe pôsobí trochu obohacujúco. Títo súrodenci už chystajú ďalší hororový projekt, takže som zvedavý, či zostanú u tohto subžánru, ale mohli by si zvoliť niečo iné, pretože vela nových myšlienok už zrejme nemajú. ()
Hodně vydařená " džallo " připomínka a to přímo ze starýho " Argentovian " sklepu. Má to ten feel se vším všudy. Na tuto dobu celkem origi přístup ke žlutej, ktorú má Onetti očivedne rád. Prostě pátračka po killerovi za 3 +. ()
Onetti jde ve stopách svých předchůdců, a tak má divák pocit, jako by se ocitl v době, kdy giallo slavilo úspěch. Kamera, barvy (červená hraje prim), smysl pro detail. Přeexponované záběry působí dojmem minulosti - film částečně vybledl. Kotoučový magnetofon. Magnetofonová kazeta. Italská hudba. Chladné zbraně - bodec, břitva, jehla. Kožené rukavice. Černá a rudá. Pro milovníky žánru jistě lahodná připomínka toho, že žánr ještě neumřel. Není to bomba, ale já byl potěšen. ()
Tak tohle je opravdu chvalitebná pocta starým giallo kouskům. A když už se někdo snaží o něco podobnýho tak by to mělo dopadnout přinejmenším takhle. Sice nejde o žádnou pecku, která by mě dostala do kolen ale ke spokojenosti to stačí. Zvláště v době kdy se už giallo v podstatě netočí. Film se zdárně drží ve vyjetých kolejích typických pro giallo žánr. Pochválit musím především vizuál kterej působí jako giallo pecky ze 70 či 80ek a né, že byl natočenej v roce 2015. Výslednej dojem trochu kazí toporný výkony ,,herců" a klidně bych bral i odvážnější vraždy. Ale jak už jsem psal tak já jsem spokojenej. PS: Nezapomeňte na potitulkovou scénu. ()
Tak takhle to vypadá, když fanoušek žánru ví co a jak chce natočit a ještě k tomu má alespoň kapku talentu... Francesca je pocta giallu se vším všudy... Neznámý maskovaný vrah s nezbytnými koženými rukavicemi zabíjí své oběti rozličnými nástroji (i na klasickou břitvu samozřejmě dojde), atmosféra a look jsou vysloveně sedmdesátkové, soundtrack ucházející... Inspirace Argentem a Bavou je očividná a pár odkazů na slavnější díla těchto dvou legend žánru vysloveně potěší... Dnes se moc giall netočí, takže fanoušek by měl být vděčen za jakékoliv alespoň trochu povedené giallo, které se povede někomu natočit... A tohle opravdu povedené je.., ()
Hezká pocta giallu, která ale doplácí na svůj amatérsky vzhled a nijaký scénář. Na tomhle snímku jsou přesně vidět ty detaily, na kterých tenhle žánr stojí a s kterými také padá..... ()
Fanouškovská pocta žánru naplňující až s puntičkářskou přesností vše, co k giallu patří. Od barev přes sedmdesátkový look až k vrahovi v rukavicích. Ale je to právě to opájení se idolem, které z mého pohledu zašlo snad až příliš daleko. Ono všeho moc škodí a neustálé mazlení se s rukavicemi na mě působilo spíš jako fetišistický úlet než cokoliv jiného. Vzhledem k tomu, že film je de facto amatérština nemá příliš cenu se zabývat hereckými výkony či trikovou stránkou. Onetti se ale nepokoušel o nic, co by nezvládl s prostředky, jenž měl k dispozici, a to se nedá než pochválit. Kapku nevyrovnaná byla hudební složka, jen místy uchu lahodící, ovšem tady chápu, že ta konkurence je až příliš veliká. Samostatnou kapitolou je ale vynikající finále, které bez obav snese srovnání s největšími žánrovými perlami. Nu, možná nám tu roste nový Argento, kdo ví. Původně jsem chtěl dát jen za tři, ale nakonec alespoň takhle podpořím sympatickou snahu o revitalizaci mého milovaného filmového rybníčku. Čtyři. ()
Místy až nepříjemná hudba Giallo je pro mě prozatím Španělska vesnice kterou musím rozluštit a nebo ji nikdy nepochopím první scéna nepříjemná. ()
Celkový dojem: Aj napriek tomu, že giallu veľmi nerozumiem, je to môj veľmi obľúbený hororový žáner. Tento kúsok z roku 2015 (pre giallo aj trochu nezvyčajný rok výroby) mi však veľmi do oka nepadol. Síce ma film parádnu a miestami až "nepríjemne nepríjemnú" atmosféru (ktorú ešte viac znepríjemňuje soundtrack v pozadí), trochu nezvyčajný štýl a niekoľko nepríjemných scén, mne to veľmi nesadlo. Natočený je trochu znepokojujúcim (možno aj trochu experimentálnym) štýlom, ktorý asi má za úlohu trochu znepríjemniť náladu, no čo mi hlava neberie je strih a kamera. Pravdepodobne asi tvorcovia chceli natočiť film podobný giallo snímkam zo 70. či 80. rokoch, no bohužiaľ, každú sekundu strihať scény (pričom sa herci nachádzajú pár metrov ďalej než v predchádzajúcej scéne, či dokonca je jasne vidieť, ako sa záhadným spôsobom po každom zábere po strihu mení osvetlenie v priestore) mi príde dosť nepríjemne a nasadiť do filmu úplne amatérskych hercov (ktorí pravdepodobne nevedia nič iné, len mať otvorené ústa a očividne sa tiež snažia vytlačiť si oči von z dierky), ktorí mi prišli otravní. Nemluvne o tom, že ten koniec je vyhrabaný akoby z nejakej nevtipnej telenovely. Nie, ani keby som silou mocou chcel, Francesce nemôžem dať tretiu hviezdu. Moje hodnotenie: 45% ()
Novodobé giallo se ve vizuálu, starými triky a metodami vrací krůčky ke starým kořenům 70-80. let, ale ničím to nevyráží dech a ve výsledku se to nepovedlo. Jedině, co tomu nemůžu zapřít jsou vcelku povedené a viditelné vraždy různými předměty, ale 80 minutová stopáž u, které 2x usnu a nejvíc nahání strach panenka? Dávám 30% ()
Vážně už mi přijde, že jen co se někdo pokusí vytvořit nové giallo, tak hned do toho musí nacpat 70. léta, syté barvy mlátící do očí a myslí si, že diváky opije rohlíkem. Takže sice máte jakýsi retro vzhled (mně osobně se tedy nelíbil a klasické giallo ani nepřipomínal), ale taky neuvěřitelně chudou výpravu, protože tyhle nízkorozpočtové filmy si nemohou dovolit víc jak pár dobových kostýmů a jedno staré auto. Příběh celkem originální, ale kamera špatná, díry ve scénáři hrozivé a charaktery nulové. Druhá hvězdička je jen z milosti, protože to vypadá jako amatérský projekt. 70. léta jsou pryč a ti nejlepší režiséři šli s dobou. Je tu prostor pro nový typ gialla v moderní době a neznamená to, že i pohřební vůz musí mít rudou barvu. ()
Veľmi príjemné giallo. Onetti má očividne cit pre tento subžáner. Kožené rukavice, maskovaný vrah, britva ... to všetko tu je. Podarilo sa mu navodiť aj 70-tkovu atmosféru zo starých giallo filmov. ()
15% - komentář 20ti slovy: Jasně, hrajeme si tu na "ááárt" a "styl", ale to zas byla hovadina Vám povím. Blikající a nezáživný bordel. A vrah? Proč? Nevím? ()
Dávám tři hvězdy za snahu. Ten amatérskej vizuál prostě kazí celej dojem z tohodle filmu. Ale jinak hezká pocta giallu. Mnohem lepší, než třeba debilní, nesmyslnej Amer nebo Podivná barva slz tvého těla. Luciano Onetti složil i zajímavou hudbu, která přesně zní jako ta z '70s giall. Jinak jsem se docela dost nudil. Fakt se to vleče. Ale určitě se jedná o zajímavej snímek. ()
Skoro bych nevěřil, že rok výroby je 2015. Taková ta klasika co neomrzí. Hry s barvičkama a chladnýma zbraněma, to já můžu. Záplatka dobrá, jen možná byl film maličko méně krvavý než by mohl být, ale to už je jen detail. Atmosféricky to bylo správně. 73% ()
To je proste, keď máte tak radi giallo, že si jedno sami rozhodnete natočiť. Podivné creepy decko-check, tajomné priestory-check, maskovaný vraždeník-check. A to rozhodne nesmiem zabudnúť na tradičné pitíčko to tam taktiež nemôže chýbať. Oh ako by sa dalo zabudnúť na giallo knížku? Niekto ju tam musí mať. A proč ne, tu by sa tak krásne hralo bingo. Myslím, že v 70tkach by rýchlo zapadlo prachom, ale teraz je to také docela vpohode retríčko. ()
Tak takhle opravdu staré dobré giallo nevypadalo,tam to pěkně odcejpalo,tady to se vleče a je tam plno jakoby artovych pi*ovin. ()
Obsahuje Francesca nepríjemné scény? Z časti aj hej. Môže sa Francesca chváliť svojou genialitou? Atmosférou? Hercami? Scénarom a či kvalitou? Nie, nemôže. Vo Francesce je pár divných či znepokojujúcich scén, ale to bude asi všetko. Celkovo to vidím akurát ako nudný, nezaujímavý film s koncom akoby vybratým z toalety. ()
Z daného žánru slabší kousek. Vrah je zajímavý a i ta omáčka kolem toho, ale místy některé výjevy mě příjdou překombinované. Konec též nezvládly bych řekl kdo to jako vraždil . Takový kousek na jedno podívání z kterého si pamatuji jen větu Mami chci si s tebou hrát. ()
Ne často, ale občas tahle cesta do žlutých šedesátek apeninského poloostrova může být fajn. Divák si chvíli na Agrento formát musí zvykat, ale jakmile ho přijme za svůj, veze se na proudu psychedelické hudby a "šestákové" filmové podoby. Laciné, skoro nic neříkající dialogy jsou pouze vyplní deprimujících pasáží s vraždami jako takovými, nebo pouze s orgastickými hrátkami pachatele. Celé to působí až amatérsky uměle, ale zároveň to má neopakovatelnou zlověstnou atmosféru. ()