La Guerre d'Hollywood
The Hollywood War: 1939 - 1945
Hollywood vo vojne
Obsahy(1)
Americký filmový průmysl zmobilizoval během 2. světové války veškerá výrobní zařízení a dal je do služeb vlasti – spolu se schopnostmi scenáristů, režisérů i hereckých hvězd. Ještě počátkem 30. let se zdálo, že politické události jdou zcela mimo pozornost Hollywoodu. Ten zůstával metropolí nezávazné zábavy, výrobcem snů. Kalifornské hvězdy byly považovány za polobohy, s nimiž se každý mohl a chtěl ztotožnit. Kina v té době navštěvovalo na osmdesát milionů Američanů týdně, toužících spatřit Charlieho Chaplina, Garyho Coopera nebo bratry Marxovy. Kinematografie byla ve Spojených státech jedním z významných průmyslových odvětví, ale Hollywood byl závislý i na zahraničních trzích, jelikož tři čtvrtiny filmů nacházely odbytiště v kinech celého světa. Když se v roce 1933 v Německu ujali moci nacisté, chovala se americká studia zpočátku zdrženlivě – chtěla se totiž vyhnout zákazu promítání svých filmů ve III. říši. Mnohá z nich se dokonce snažila přizpůsobit protižidovským zákonům přijatým v roce 1935 a propustila všechny Židy pracující ve svých německých pobočkách. Avšak v druhé polovině předválečné dekády již protinacistické hlasy sílily natolik, až se Hollywood sdružil „pod jedním praporem". (Česká televize)
(více)Recenze (8)
Skvost. Absolutní skvost, po všechny 3 díly natřískaný obsahem. Plný dobových záznamů, ukázek propagandistických filmů, ať byly hrané, či z dílny např. Walta Disneyho, plný ukázek tehdejších plakátů (k filmům, či pin-ups s holkama pro vojáky), ukázek ze zázemí vojáků na bojištích, či televizních skečů, kde se propagovaly ty "pravé hodnoty" a zvaly mladé muže do armády a ženy napříč generacemi do služeb tovární výroby, kde se vyráběly zbraně. Celé je to skvěle strukturované, od zmínek o vojenské službě holywoodských hvězd (např. Clark Gable coby bojový instruktor, nebo James Stewart jako pilot bombardéru), až po ukázky monstrprojektů filmových studií, které svými filmy burcovaly národ. A hlavně - je to celé oproštěné od patosu, i když by k tomu materiál sváděl. Doporučuji každému, v současné době k vidění třeba na archívu ivysílání České televize. ()
Dokument plný krásných žen. ()
Pekný prierez tématikou a pekný doslova, keďže tu máme predstavené mnohé herečky, ktoré boli nalepené na skrinkách vojakov, ktorí len snívali, že sa s takými ženami ešte stretnú. Dokument nie je sumarizáciou filmovej tvorby 1939-1945, je skôr sumarizáciou toho, ako Hollywood na vojnu zareagoval a ako robil robil presne to, čo teraz - teda formoval mienku. Neodrážal, formoval. Zo zaujímavosti ma najviac zaujala herečka Carole Lombard, žena Clarka Gablea, ktorá šla do Indiany propagovať vstup USA do vojny, kde vyzbierala cez 2 mil. dolárov. Vrátiť do Kalifornie sa mala vlakom, lenže ona to chcela ísť rýchlejšie, preto navrhla lietadlo. Jej mama sa však bála lietať a nevedela ju presvedčiť, tak sa dohodli, že si hodia mincou. Minca rozhodla, že pôjdu lietadlom, lenže to sa zrútilo neďaleko Las Vegas. Carole Lombard skonala vo veku 33 rokov kvôli jednej minci. Aj takéto veci prináša osud. https://dokumenty.tv/hollywood-za-2-svetove-valky-komplet-1-3-dokument/ ()
Počiatočné nadšenie, ktoré som zaznamenal pred 8. dňami, keď som videl prvú časť dokumentu o Hollywoode, tak som sa úprimne potešil, lebo obdivujem veci na túto tématiku, a ešteže sa verejnoprávna televízia spamätala a nasadila pre mňa zaujímavý poznatok... Dvojka odvysiela 3. dielny dokument o Hollywoode v 2. svetovej vojne, medzi rokmi 1939 - 1945, za toto 6. ročné obdobie vznikla účinná, účelová, vsugerovaná na tú dobu extrémna PROPAGANDA, ktorá mala zosmiešniť trojlístok diktátorov, Hitlera, Mussoliniho a Hirohita - hlavného agresora proti USA, kde Japonci napadli Pearl Harbor. Vzniklo KVANTUM propagandistických filmov, kde napríklad herec, ktorý sa podobá na Hitlera si z neho robí poriadnu prču, ale že by vznikli aspoň kvalitné filmy, tak to nie, je ich síce niekoľko pôsobivých, ako je Curtizova Casablanca, alebo Wylerova Mrs. Miniver, ale na 500 urobených filmov ako na bežiacom páse, je ich len máličko, ktoré stoja za to. Vytvorila sa neuveriteľná výrobná MAŠINÉRIA, ktorá zamestnávala hercov, herečky, režisérov dosť vyťažene, že popri nakrúcaní, chodili i po všelijakých akciách spojených s armádou, či navštevovali miesta s vojakmi, kde ich prichádzali obšťastniť najkrajšie hollywoodske krásky, pričom vojaci sa mohli maximálne tak vynadívať, alebo nie ? Alebo slávni herci, ako je Jim Stewart, či Clark Gable sa dobrovoľne prihlásili do armády, aby si splnili svoju občiansku povinnosť, alebo čo. V druhej časti som videl úsilie, ale také vysoké, že som sa čudoval, čo sa všetko v Hollywoode odohraválo, čo všetko praktizovali herečky a herci pre to, aby stúplo vojakom sebavedomie, koľko tisíc kilometrov precestovali, keď navštevovali ďaleké destinácie po Svete, nie je potreba sa čudovať, lebo ak sa dá Továreň na sny raz do pohybu, tak je nezastaviteľná, len KVANTITA prevyšovala KVALITU ! ()
„Hollywood za 2. světové? Skvělé téma! … Proboha, oni to natočili Francouzi!“ Tak se ubíraly mé úvahy, když jsem se dívala na úvodní titulky prvního dílu. Podle mých zkušeností pokud totiž ve francouzském dokumentu koresponduje obraz s komentářem, jde o pouhou náhodu, která se nebude opakovat. Takže moje skepse byla hluboká, ale prvních pár minut snímku ji dokonale odehnalo. ______ Komentář si s obrazovou stránkou dokonale sedl a ta byla vyfutrovaná. Dokumentaristi sehnali záběry ze zázemí, ze studií, z fronty, instruktážní videa, hrané filmy, skvělé unikátní záběry, někdy i dost drastické, a doprovodili je hutnou a přitom stále zajímavou dávkou informací. ______ Zároveň, téměř nepostřehnutelně, nadnesli téma, jak se válka a její zobrazování pro veřejnost vzájemně ovlivňují, třeba když John Ford v Bitvě o Midway upřednostnil emocionálně působící záběry nad těmi realističtějšími, nebo když na podporu spojeneckého Sovětského svazu jsou jeho obyvatelé ukazováni jako malební ruští venkované v krojích, aby se ani náznakem nevzpomnělo, že v zemi vládne komunismus. Zamítnutý a veřejnosti léta nepromítaný dokument o postraumatickém stresu, který by mohl narušit obraz amerického vojáka jako hrdiny bez bázně a hany. Rasismus, když domorodce hrají bílí herci, jako například za Číňanku směšně namaskovaná Kathrin Hebpurn. ____ Tohle je prostě výjimečný dokument, který je zábavný a informativní zároveň. Jen v posledním dílu jim to ujelo a filmaři dali větší plochu historickým událostem konce války a téma film za války zbytečně upozadili. I tak je i závěrečný díl hodně dobrý. A ty předešlé dva jsou excelentní ()
Hollywoodske štúdia v tridsiatych rokoch nevyvíjali takmer žiadnu protivojnovú aktivitu. Prvým filmom, ktorým si dovolili otvorene kritizovať nemeckú politiku v Európe bol film Spoveď nacistického špióna, 1939. Ten ale úplne prepadol v amerických kinách. Situácia sa zmenila po japonskom útoku na Pearl Harbor (7. decembra 1941), Spojené štáty vstúpili 11. decembra 1941 do 2. svetovej vojny proti mocností Osi (nacistickému Nemecku, fašistickému Taliansku a Japonskému cisárstvu). V dokumente je poukazované na viac spôsobov zapojenia priemyslu Hollywoodu do vojny. V prvom prípade išlo o účasť filmových hviezd v priamom boji. V ďalšom sa prezentuje ich aktívna výzva pre obyvateľov na podporu vojnového úsilia (či na frontoch, alebo doma v priemysle), ďalej na zvyšovanie povedomia verejnosti o problematike vojnového konfliktu a v neposlednom rade aj spôsob financovania vrátane pomoci Spojencom (kupovanie vojnových dlhopisov). Prvým vojnovým propagandistickým filmom bol seriál 7 dielov Prečo bojujeme, 1942. V ňom vláda Spojených štátov vysvetľuje dôvody zapojenia do 2. svetovej vojny a presviedča širokú verejnosť k masívnej podpore tohto zapojenia. V rokoch 1942 až 1944 bolo vyrobených viac ako 25 000 kópii hraných filmov a týždenníkov a 30 000 kópii krátkych filmov pre pobavenie vojakov. Boli použité všetky dostupné prostriedky, aby sa tieto filmy dostali k vojakom. Toto všetko podrobne opisujú 3 diely: 1. diel Zjednotení pod zástavou, 2. Tvárou v tvár diktatúram, 3. diel Na všetkých frontoch. ()
hmm--- ()
Díly: 1) Pod jedním praporem, 2) Střet s diktátory, 3) Na všech frontách. -------- V titulcích (všech tří dílů) seriálu uvedeno: režie Michel Viotte. ()