Krotitel Morant

Padouch nebo hrdina? Stokrát omílaná otázka a stále stojí za to si jí položit znovu. A to konkrétně v tomto případě. Sledujeme soud, kde jsou tři důstojníci souzeni za válečné zločiny. To, že není film není chronologicky, ale vrací se vždy k jednotlivým situacím, podle toho kam soud dospěje budiž mu dáno jako velké plus. Búrská válka byla v mnohých směrech něčím novým. Byl zde veden nový typ boje. A proti tomuto typu boje byla samozřejmě hledaná nová taktika. Film nabízí hledání linie, kde je linie nové strategie. Druhá búrská válka byla to jedna z předzvěstí toho, co přijde. Je jen škoda, že není natočeno více takových filmů. (16.11.2015)

Skvělé komentáře Ivoshek a (přes nízké hodnocení filmu) Maq. Historicky je prokázáno, že Morant a jeho druhové skutečně povraždili, popřípadě nechali povraždit jak civilisty, tak zajaté búrské partyzány. Je zajímavé, že před soudem stanuli tři australští poručíci, ale už ne jejich anglický velitel. A už vůbec ne jejich nejvyšší nadřízení. V Británii mnohokrát vyznamenaný generál Frederick Roberts nejen že nařídil vypalování búrských farem a nahnání civlistů - žen , dětí i starých osob do koncentračních táborů, ale byl i autorem "nápadu" s využitím těchto civilistů jak živých štítů při ochraně britských vlaků i povozů. Tento člověk a řada dalších generálů i britských politiků měla stanout před soudem. Kdyby nebylo brutální a ničím neospraveditelné agrese Britů vůči dvěma afrikánským státům (vznikly odchodem Búrů po první britské agresi - první búrská válka) za účelem zmocnit se nalezišť zlata a diamantů, nikdy by Morant a spol. své zločiny nespáchali. A ještě je zde jedna dost zásadní věc. Pro Brity byli Australané potomci trestanců a tedy něco mnohem méněcenějšího (přes shodnou barvu pleti) než Brirtové z ostrovů, ale i třeba Kanaďané. Prostě póvl, jehož příslušníci se hodili pro demonstrativní potrestání zločinů, které páchali i druzí a v daleko větším měřítku. Nakonec, během druhé búrské války teprve došlo k sjednocení všech kolonií v Austrálii a vzniku federálního státu - a uznaného dominia. A tento stát si vymohl, že australští vojáci nesmí být postaveni před britské vojenské soudy. Bohužel, přes nesporné kvality australských vojáků byli Brity ještě několikrát bez ostychu použiti do nesmyslných akcí, kde platili krví za neschopnost a nekompetentnost bitských generálů (Gallipoli, západní fronta, Singapur nebo i boje v severní Africe, Řecku a Itálii). Film nechápu jako obhajobu oněch tří nejnižších velitelů, ale jako navedení k poznání toho, co jsem popsal v několika předchozích větách. (28.10.2022)

Pozoruhodná súdna dráma, pretkávaná nemenej dramatickými scénami z Búrskej vojny, ktoré prostredníctvom flashbackov slúžia primárne ku konečnému zloženiu príbehovej skladačky s emotívnym koncom. Nosným prvkom filmu je hlavne morálnosť vedenia vojny a následné hľadanie obetných baránkov za cenu "vyššieho dobra". Film je skôr komorného charakteru, a dáva preto vyniknúť hlavne scenáru a hercom. Kvalita tohto filmu len potvrdzuje vysokú úroveň austrálskej kinematografie v 80.-tych rokoch, a je trochu škoda, že tento film je trochu v tieni ďalšej (proti)vojnovej klasiky Gallipolli. Rozhodne by si totiž zaslúžil vyššiu divácku pozornosť. 80%. (15.01.2024)

Vedľajší produkt vojny, ako v tomto filme nazvali vojenský súd je už väčšinou dopredu prehratou partiou. Tento film je však aj obžalobou britského impéria z radov jej vlastných - Austrálčanov. Krivda, v našich končinách prakticky neznáma, no v austrálskej kinematografii často riešená (viď. napr. Gallipoli od režiséra Weira). Kubrickové Paths of Glory zdieľa ten istý námet, no mne osobne strelil do srdca Bruce Beresford so svojím krotiteľom Morantom. 90% (07.04.2019)

Hodnota některých děl krásné literatury a rovněž některých filmů spočívá především v tom, že informují. O lidech, místech a událostech, o kterých jsme předtím nevěděli nic anebo jen velmi málo. Toto je příběh z druhé búrské války, historické epizody mající jakýsi význam v dějinách Britského Impéria a coby jedné z předeher první světové války. Film je věcný, precizní, nenudí a neupadá do sentimentality. Porovnán s jinými příběhy podobného druhu je tento ovšem naprosto průměrný; vyniká opravdu jen a pouze tím, že se odehrál v místě a čase, o nichž toho víme velmi málo. Je to vlastně dobrý hraný dokument. (28.10.2011)