Reklama

Reklama

1944: Osvobození Paříže

(TV film)
  • Francie Août 1944 : La libération de Paris (více)
Francie, 2014, 52 min

Režie:

André Annosse

Hrají:

Adolf Hitler (a.z.), Franklin D. Roosevelt (a.z.), Charles de Gaulle (a.z.)

Obsahy(1)

Významný zlom ve druhé světové válce novým pohledem, chronologicky a prostřednictvím autentických barevných záběrů. Sledujeme vývoj situace ve třech táborech – u Spojenců, u hnutí odporu a u Němců. Tento dvaapadesátiminutový dokument doprovázejí především záběry natočené významným americkým režisérem Georgem Stevensem. 6. června 1944 se v několika vlnách vylodilo na plážích Omaha a Utah Beach, v americkém sektoru, na 160 000 vojáků, kteří měli za úkol odrazit německého nepřítele… Zveme vás na sledování největší námořní invaze v historii lidstva, ale hlavně na průběh osvobození Paříže, a to od 19. srpna do 25. srpna 1944. V Paříži začalo povstání už na konci července. 20. srpna se de Gaulle opět vrátil do Francie. Jeho styční zástupci mu poskytli závažné informace o tom, že v Paříži se chýlí k povstání, které však není pod kontrolou, a že povstalci nemají prakticky žádné zbraně, a to ani lehké. Vyhlídky vypadají velmi dramaticky! De Gaulle zasáhne u spojeneckého velení, především se obrátí na generála Eisenhowera. Nakonec americký generál Bradley, zodpovědný za vojenské operace, dá svolení 2. Obrněné divizi generála Leclerca k zahájení útoku na Paříž. Americké vrchní velení vydává směrnici: Paříž musí být osvobozena Francouzi. Leclerc vysílá předvoj, skupinu několika tanků pod velením Raymonda Dronna. Tanky směřují rovnou na radnici, kam dorazí večer 24. srpna 1944. Ve spěchu se stavějí barikády, začíná téct krev! Okolí čtvrti, kde se nachází Policejní prefektura, je obsazeno Němci. Policie a příslušníci gaullistického i komunistického odporu jsou zabarikádovaní v prostorách prefektury a hrdinně bojují. Improvizovaně vznikají zdravotnické hlídky a sestry, často dobrovolnice, hrdinně v bojích pomáhají. Povstalci získávají zbraně od padlých vojáků wehrmachtu. Hotel Meurice, velitelské stanoviště generála von Choltitze, velitele „Gross Paris“. Tam von Choltitz jedná o kapitulaci s nečekaným prostředníkem, švédským konzulem Raoulem Nordingem. Po pěti setkáních dosáhne nacistický generál toho, že dvacet tisíc německých vojáků může opustit Paříž. Pouze dva tisíce vojáků, těch ostřílených, se soustředí na místech, která se dají velmi dobře bránit. Němci napočítají nakonec 4500 mrtvých. Boje jsou intenzivní, především na Náměstí svornosti, v Lucemburských zahradách, v Senátu a v okolí Policejní prefektury. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

V krátkom časovom období sa mi dostal do rúk už tretí dokument a všetko na rovnakú tému, oslobodenie Paríža, eventuálne prípadné jeho zničenie. Pre francúzskych odbojárov bolo obrovskou nočnou morou zničená Varšava. A nechceli sa dostať do obdobnej situácie. Aj Francúzi začali s povstaním 19. augusta a trvalo do 25.8.1944, do definitívneho oslobodenia mesta Paríž. Na jednej strane boli vojska Slobodného Francúzska pod velením generála Jacques-Philippe Leclerca a jeho 2. obrnená divízia, ktorí patrili k osloboditeľom mesta a jeho divízia bola súčasťou 3. Patonovej armády. Nemecká posádka dostala rozkaz bojovať do posledného muža a Paríž vymazať z mapy. Hitlerove nariadenie o zničení mesta a sabotáž dvoch jeho generálov, francúzskym historikom viac ako 70 rokov hrala do karát a hlavne jedného z nich velebili ako záchrancu mesta Paríž, nemeckého generála Dietricha von Choltitza, vojenského veliteľa Paríža, ktorý sa im vzdal a veľmi rád išiel do zajatia oslobodeneckej armády Francúzska a neskôr bol v britskom zajatí v tábore u Londýna a následne v USA v štáte Mississippi. Aj druhý generálporučík Hans Speidel odmietol splniť Hitlerov rozkaz na zničenie Paríža, ale tento bol zatknutý a väznený. Spiedel nereagoval na zničenie Paríža raketami V1 (tento rozkaz však nebol technický v krátkom časovom období splniteľný, nakoľko odpaľovacie rampy boli zabudované na ostreľovanie Londýna). Ďalšie ostreľovanie raketami V2 sú len v rovine teoretickej. Večná škoda, že to oduševnené nadšenie Francúzov nebolo už na začiatku vojny v priebehu Mníchovskej dohody (kde nás nechali v štichu aj s Britániou) a taktiež im to oduševnenie chýbalo aj v máji a júni 1940. Ďalší z tých nič neobjasňujúcich dokumentov založených na vytrhnutých z kontextu archívnych materiálov. Potvrdenie ich dôveryhodnosti v dokumente mi chýbalo asi najviac. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama