Extremity

Pořádná psychárna s extrémně vnadnou hlavní představitelkou, která ráda randí se svým traumatem v Domě hrůzy. Pokud jde o avizované "extrémnosti", není to až tak přehnané, převyšuje undergroundový porn style, nějaká ta snaha po obscénnosti, krapet tortury, i tak je senzitivním divákům doporučeno si to povinně dát, aby už konečně vyprášili svoje fóbie z podobných filmů, a nečuměli jen na Ordinaci, která je pravděpodobně vrcholem jejich konfrontace s hrůzou. Natočeno je to s grácií. DiBlasi umí být i originální režisér, který vzorně míchá poměr nepříjemných scén, kterým vévodí Dana Christina, která zvládá vše, co po ní rozjetý režisér chce. Nepolevuje se v tempu, figurky v Domě hrůzy jsou příslušně rafinované i kostýmově vyladěné, má to ponuré až špinavé zabarvení, takže u mě vrchol DiBlasiho tvorby. Ještě mohl dát hrst dolarů, aby se hlavní představitelka nezahalovala při povelu k svlékání. Dohromady je to kompaktní dílo, co má dostatečně výrazný režijní rukopis, zajímavě rozhozené a rozdané role. Průběh je možná až mírně čitelný, proto není úplně ideální u filmu přemýšlet s předstihem, dokud nejsou odehrány všechny podstatné scény, které jsou dostatečně hororově zabarveny a mají svou pointu. DiBlasi a jeho štáb si posvítil na podstatu strachu, která člověka nutí vydat se jí naproti, jak to udělala hlavní hrdinka. Určitě tak učinila patřičně působivým způsobem. 10/10 (16.11.2018)

Opět klasická nízkorozpočtová sračka s otřesnou kamerou z Kanady. Už mě moc nebaví se dívat na takový hovna v dnešní době, které by oslovily diváky možná 20 let nazpátek a ani možná to ne. Lesbička má trauma z dětství a tak zkusí odlišnou terapii, která jí během několika vteřin v závěru změní na zabijácké monstrum úúú. Gore amatérské, ze strany režiséra něco odvážného, co by stálo za řeč neuvidíme, nedoporučuji. (66. hodnocení) (19.11.2018)

Ženská se přihlásí do pořadu, který zbavuje lidi svého strachu. Jelikož je psychicky a nervově labilní tak toho má více zneužíval a mlátil ji otec matka umřela na rakovinu nebo se zabila a má klaustrofobii. Tak se tam přihlásí, aby jí toho zbavily, ale čím je dále v té show tím více jí hrabe až jí přeskočí. Celý film zachraňuje posledních cca 20 minut do té doby to za moc nestojí uvidíme jeden zhruba 3 minutový waterboarding jedno zavření do rakve a že na ni někdo vybafne a jedno topení ve vodě (nějak nechápu jak jí to mělo pomoct, aby se nebála a opodstatnění těch scén stačilo tam rovnou dat to co bylo na konci) . Pak se to rozjede, ale tu nudu už to vyvážit nedokáže. 40 procent (26.12.2018)

Holka trpící řadou fóbií se jim rozhodne čelit tím, že si prostřednictvím zvrácené hry prožije všechny hnusný věci, které se jí děly v dětství. Ten koncept možná není úplně originální, ale DiBlasimu se zpracování povedlo. Asi největší devízou je tempo. Hlavní hrdinka prožívá kolotoč teroru, občas se vrací do minulosti, která nebyla o nic lepší a objevují se i prostřihy ze soukromí či terapeutických sezení, které celý příběh dokreslují. Šťastná ruka zafungovala v případě obsazení Dany Christiny. Bavila mě i partička provozující celou hru. Její členové nebyli pouhými mučiteli skrývajícími se za maskou, ale konkrétní lidé s náznakem charakteru. A nakonec se povedlo i zabudování japonského štábu, který to celé dokumentoval. Vizuální stránka věci se také vydařila a fajn je i našláplá muzika. Milovníci gore si na své zase tolik nepřijdou, ale to tady není až tak důležité. Konečně důstojné navázání na výbornou Noční směnu. 85% (11.11.2018)

"DiBlasi" stál za zrodom veľmi slušnej, atmosferickej jednohubky "Last Shift" či priemernom "Dread". V prípade "Extremity" by fanúšik hororu nemusel byť vyslovene sklamaný. Pekná kamera, soundtrack sadol ako riť na šerbeľ, no akosi som očakával viac. Jeden vydarený "gore" záber, totiž ešte "kŕdeľ lastovičiek" nerobí .. (05.10.2018)