A co třeba Adolf
Der Vorname
How About Adolf?
Režie:
Sönke WortmannKamera:
Jo HeimHudba:
Helmut ZerlettHrají:
Christoph Maria Herbst, Florian David Fitz, Caroline Peters, Justus von Dohnányi, Janina Uhse, Iris Berben, Serkan Kaya, Christian SkibinskiObsahy(1)
Mohla to být příjemná večeře, kterou Stephan a jeho žena Elisabeth u sebe doma uspořádali pro své přátele. Když ale Thomas ostatním sdělí, že on a jeho těhotná žena Anna chtějí svému synovi dát jméno Adolf, zaskočí hostitelům i rodinnému příteli Renému sousto v krku už při předkrmu. Všichni si začnou navzájem předhazovat různé pravdy, které neměly být v rámci harmonického společného soužití nikdy vyřčeny. Narazí na sebe silné osobnosti, ve hře se objeví ješitnost a celý večer postupně eskaluje. Diskuze o špatných a dobrých jménech začne přecházet v psychologickou hru, během které jsou s požitkem servírovány ty nejhorší hříchy z mládí a největší tajemství všech přítomných. (Das Filmfest)
(více)Recenze (42)
Německá verze je stejně báječná jako francouzský originál, s obdobně povedenou hereckou sestavou a zanedbatelnými změnami ve scénáři. Největším rozdílem, pro příběh i zábavnost nepodstatným, je strožší interiér obýváku, ve kterém se všechno odehrává. A sušší úvod s poslíčkem pizzy. Povahou postav je ale “němec” českému divákovi možná bližší než exotičtější “francouz” z roku 2012. ()
Originální francouzskou verzi jsem viděl před několika lety a moc si z toho už nepamatuju, ale skoro bych řek, že tahle německá předělávka mě možná bavila víc. Přišla mi taková kousavější a údernější. Jinak já ty německý herce neznám, ale opravdu mě pobavil Christoph Maria Herbst v roli levičáckýho profesora. Ten byl dokonalej. Jinak je vhodná znalost němčiny, protože občas je to do češtiny v podstatě nepřeložitelný. U slov jako je třeba geil nebo anders/Anders je problém to výstižně přeložit do češtiny, takže český titulky nedávaj smysl. ()
Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře. ()
Skvělý námět, který povznáší nečekaná schopnost Němců být sebeřezní. Moc pěkný zážitek. ()
Nu, komedií bych to rozhodně nenazval, neb zasmát se tu vskutku není moc čemu. Spíš je to vážný a všichni se chovají jako psychopati... 60% ()
"Der Vorname" je skutočne ukážkou toho, ako sa robia dobré komédie. Má to jednoduchú premisu, vie to podať svoj príbeh a je to vtipné. Asi 2 roky dozadu som toto videl však spracované v divadle (hra sa volá "Meno") so Zuzanou Mauréry Adym Hajdu a Rišom Stanke. Vtedy sme sa s manželkou poriadne nasmiali. Tentokrát ten humor akosi až tak výrazne nezapracoval. Nie ale preto, že by to bolo spracované zle. Ale ako sa hovorí - opakovaný vtip už nebýva vtipný. A v tomto prípade to platí rovnako. Stále som sa na jednotlivé scénky tešil, no už som vedel kam to bude smerovať a neprinieslo to moc nového. V tomto smere to teda pár bodov u mňa nemôže získať. Ak ste divadelnú hru nevideli, tak si to pozrite a zabavte sa. Stojí to za to. Okrem toho to ale aj veľmi pekne ukáže fakt, že všetci máme nejaké tajomstvá, alebo si myslíme určité veci, ktoré nie sú príjemné, keď sa ich dozvedia osoby, ktorých sa týkajú. A ľudia sa dozvedia veci, ktoré by sa asi ani reálne dozvedieť nechceli. Ale karty sú už na stole. Za pozornosť určite stojí. Ako som povedal, keby som to už nevidel v minulosti spracované inak, tak by som to ohodnotil pozitívnejšie. Takto sa to musí vyrovnať s ratingom, ktorý tu dávam. "Hodnotenie: B+ ()
Film Takmer dokonalé tajomstvá sa snažil kopírovať taliansky originál, no dal tam svoje nemecké akože vtipné vsuvky a tak prerábku pokazil. Našťastie, Der Vorname francúzsky originál Jméno kopíruje dokonale a tak nič nepokazil. Naopak, ponúkol vynikajúce herecké výkony, možno aj lepšie - hlavne ten Florian David Fitz pridal do toho mladistvý šmrnc - hoci má už dávno po štyridsiatke, kto by to povedal? Určite sa oplatí pozrieť v spoločnosti a aj viackrát, úspech a smiech je zaručený. ()
Němci nemají zrovna pověst veselých šprýmařů a tento film to dosvědčuje. Už jsem viděla různé variace „hry na pravdu“ mezi partičkou dlouholetých přátel. Obvykle je roznětkou půjčení si mobilu a pročtení cizích zpráv. Zde stačí nápad pojmenovat potomka jménem, které se nejenom v Německu pohybuje na spodní příčce popularity jmen pro novorozence. Roznětka pak způsobí výbuch v doposud jasně zažitých vztazích, když se ukáže, že ne všechno je takové, jak se jeví. Jenomže… Jenomže zatímco třeba italská verze byla strhující, zraňující a svým způsobem ironicky vtipná, německé podání je těžkopádné. Odhalené lži, dlouhodobě zakrývané, nejsou nijak přelomové. Spíš jsou to nepříjemné trapasy, které dotyčného trochu zostudí a mezi přáteli by zůstaly zdrojem letité neméně trapné legrace. Zde se z malicherných prohřešků dělají fatální selhání, která by snad mohla způsobit i výbuch Slunce. Natož dlouholetých přátelství, která se však ukážou povážlivě vachrlatá. Jde o zfilmované divadelní představení, které je toporné a nenápadité. SHRNUTÍ: Nakonec největší legrace byla přece jen ta epizoda s Adolfem. ()
Na Německo hodně slušný snímek s poměrně kvalitním hereckým obsazením. Ale k té komedii bych tam s jistotou přidala i drama... rodinné. Místy mi to přípomínalo náhodný díl Ulice nebo Ordinace v růžové zahradě, ale narozdíl o těch, se na toto dalo bez problémů dodívat a občas se i zasmát. ()
Němci a jejich vlna komedií posledních let mě nepřestávají překvapovat a bavit. Udivuje mě jejich schopnost utahovat si ze sebe samých, že umí vybrat velmi dobrá témata na rozbor a že film jako takový prostě funguje. Že jde původně o divadelní hru je znát, film se přeci jen odehrává v jednom domě. Nejde o bláznivou střelu, ale o úsměvnou příjemnou podívanou s inteligentním humorem a fajn hereckým obsazením, ztvárňující zajímavé, až karikaturní postavy. Za mě spokojenost. PS. vážně by mě zajímalo, kde Fitz získal elixír mládí, protože (už podruhé) si říkám, že tomuhle v té době 44 letému herci musí být kolem třicítky. Amerika má holt Rudda, Reich zas Fitze. ()
Lehká ironie i humor sice občas zavrzaly, ale na Němce slušný výkon. 1) Zajímavá jemně vtipná konverzačka o rodině, přátelích, politice i trochu o homosexualitě a dalších tématech._____ 2) Zaujal mě 44letý štíhlý Horlan David Fitz (Thomas, který chce pojmenovat svého syna Adolf). ()
Už dlouho jsem se v kině tak dobře nezasmála. Výborná konverzační komedie na téma pro Němce velmi citlivé, ovšem i s dalšími vyjevenými pikantnostmi pro celou rodinu. Skvělé herecké výkony předváděné kvalitními divadelními herci. Však je to natočeno dle divadelní hry. Sami autoři si ji již ve Francii natočili pod názvem Jméno, a jak koukám, film byl také vydařený. Ovšem v Německu má současná nová podoba daleko větší úspěch, což jsme se dozvěděli při příjemné diskuzi po filmu. A není se čemu divit. (Das Filmfest, Lucerna) ()
Oveľa viac sa mi páčila veľmi podobná nemecká komédia Takmer dokonalé tajomstvá (Das perfekte Geheimnis), ale ani toto nebolo úplne zlé, miestami som sa aj zasmiala, miestami ma to hnevalo, takže to celkovo hodnotím ako takú takmer oddychovku na jedno pozretie. Mne osobne film pokazil záverečný twist, inak by som bola dala 3*, no chápem, že tak to asi bolo v divadelnej predlohe, škoda. Herecké výkony veľmi slušné. A ešte dodatok, môj dedko sa volal Adolf. ()
Copak Adolf, ten dokáže rozčeřit vody v jakékoliv situaci a tohle jméno zkrátka nemá na růžích ustláno. Velmi originální a vtipná konverzační přestřelka, která neuvěřitelně odsýpá a graduje. Začne nevinným žertíčkem a pěkně se rozjede ve spoustu obviňování, výčitek a vytahováním kostlivců ze skříní. Dojde i na pěstní konfrontaci a pánové ukazují svá ješitná, sebestředná ega ve velkém. Sabeth pak ve finálním strhujícím monologu všem přítomným egomanům udělí pěknej slovní klystýr, za kterej by se nemusel stydět ani Adolf. Ale jak jinak, než nic se nemění a pokračuje se v zaběhlé rutině. Skvělé herecké výkony v čele s Floriánem. Ten jeho sexy knírek, byl nanejvýš výmluvnej. A co třeba Adolf? Příkladná ukázka toho, že se dá z hovna uplíct hodně pevnej bič. ()
Německé produkční studio Constantin Films si ve světě vydobylo jméno už trilogií Fakjů pane učiteli a já jsem moc vděčný, že s kvalitními filmy pokračuje dál. Jako velký příznivce sociálních dramat a konverzačních komedií především jsem už nějakou dobu vyhlížel v našich končinách téměř neznámý perfektní kousek se zcela nevídanými herci, s nimiž bych si ale hned dopřál něco dalšího. Úžasná hodina a půl o tom, kolik nevyslovených starostí dokáže z hlavy vytlačit jeden zprvu nevinný vtípek. ()
Jak už tady někdo psal: pokud se Vám líbila komorní atmosféra Polanského "Boha masakru", je tohle film pro Vás. Doteď jsem sousloví "dobrá německá komedie" považovala skoro za protimluv, ale tohle se opravdu povedlo. Navíc trauma z jména Adolf asi žádný žádný jiný národ nemá tak vyvinuté.... fakt doporučuju! ()
Nebýt dramatického závěru, potvrdil by se mi stereotyp, že Němci nemají smysl pro humor. Divadelní předloha je znát, styl humoru by na jevišti fungoval líp. První půlku na mě totiž nefungoval vůbec - dlouhé rozebírání (ne)vhodnosti jména Adolf pro novorozence bylo únavné a vtipy hrozně umělé. Naštěstí u toho tvůrci nezůstanou - jak začíná situace eskalovat a členové rodiny na sebe začnou vytahovat kdejakou špínu to je konečně zajímavé a dokonce místy opravdu witzig a humorvoll. Pocit povrchnosti ve mně ale zůstal i po melancholickém konci - i kvůli schematickým a až moc stereotypním postavám ("pseudointelektuální" profesor literatury, vyčerpaná manželka, hloupý zbohatlík, zženštilý muzikant...) a taky nepříjemné ideologické rovině filmu - ne že bych měl něco proti kritice Trumpa nebo AfD (spíš naopak!), ale takhle explicitní "agitka" neuměle našroubovaná do komedie na mě působí spíš trapně a nepříjemně. PS: Aniž bych o tom dopředu věděl, šlo o úvodní film festivalu Das FilmFest, po kterém následoval štědrý bufet. Večeře a víno v rámci lístku do kina přišla pro chudého studenta vhod, přidávám hvězdičku. Z vod průměrnosti to filmu bohužel nepomohlo. ()
Jméno (2012), 80% https://www.csfd.cz/film/316992 ()
pobavilo a velmi! zejména herec Herbst si svoji roli užíval nadmíru.Tenhle scénář a režie byla určitě lepší než zpracování pod názvem Jméno z roku 2012.Obzvlášť kvituji že jsem zde nalezla Davida Fitze který mě zaujal ve snímku Vincent jede k moři.Paráda ()
V Německu má jméno Adolf jistě ještě "větší jméno", než ve Francii. Jejich verzi jsem zatím neviděl, tato mě díky výše zmíněnému stejně zajímala více. Při úvodním dlouhém a výborně napsaném řešení onoho jména jsem měl pocit, že jsou karty a především sympatie k postavám tak nějak rozdané. Jenže opak byl pravdou, i když to ani v úvodu není čistě komedie, čím blíže závěru, tím blíže dramatu, i když stále vtipnému dramatu. Každá z postav má svoji hysterickou chvilku, každá se projeví, čímž z velké části ztratí sympatie. Je to velmi dobře zahrané, napsané a silně divadelní, což mi v tomto případě dost sedlo. 75% ()
Související novinky
Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST
3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (více)