Black Robe
Black Robe
Režie:
Bruce BeresfordScénář:
Brian MooreKamera:
Peter JamesHudba:
Georges DelerueHrají:
Lothaire Bluteau, Aden Young, August Schellenberg, Tantoo Cardinal, Frank Wilson, Raoul Max Trujillo, Gordon Tootoosis, Alison Reid, Sandrine Holt (více)Obsahy(1)
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)
(více)Recenze (48)
Francouzští misionáři mezi Kanadskými Indiány v 17./18. stol. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $8,211,952║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Francouzský jezuita (Lothaire Bluteau) se v 17. století vydává do neprobádaných území, aby tu šířil mezi indiány světlo víry. Jeho mise ztroskotá, ale vzájemné setkání bylo však pro obě kultury velmi poučné. Krásný ,,misionářský film" Bruce Beresforda se snaží konfrontovat a přiblížit nám tak dva úplně rozdílné pohledy na svět, přičemž z tohoto srovnání vychází mnohdy vítězně právě ten nadhled indiánů, jejichž filozofie získala v 80. a 90. letech minulého století a to sice v západních průmyslových zemích mnoho svých stoupenců. ()
Nemecka Cinema - 100% ()
V našich končinách prakticky zapomenutý snímek, který vypráví o misionářské cestě francouzského jezuity do neprobádaných končin. Ten by rád převrátil původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru. Pomalu plynoucí snímek Bruce Beresforda konfrontuje dva rozdílné pohledy na lidskou existenci, vnímá jinou mentalitu i vnímání života kolem sebe. Bohužel panenská příroda byla tím zásadním, co mi utkvělo v paměti.. a to asi pro tvůrce nebude ta nejlepší vizitka. ()
Chmurné pojetí, kde slunce po celou dobu zůstává schováno za šedí mrznoucích mračen. Všudepřítomná mlha s vločkami prvního sněhu působí přitažlivě. Zážitek, který mrazí. ()
Veľká škoda, že tento film takmer nikto nepozná a úplne sa na neho zabudlo. Silné tematicky, príbehovo aj vizuálne. Chýba tomu však "to niečo" čo robí z vynikajúceho filmu výnimočný. Proste nejaká scéna alebo prvok, ktorý by to dokázal vytiahnuť na svetlo z tieňa Misie, Dobytia Raja alebo Nového sveta. Ak považujete menovanú trojicu za tak obrovské pecky ako ja, tak toto vrelo odporúčam Silných 8/10 ()
Revenant se potkává na Misii s Posledním mohykánem. Drsná kanadská zima, kde musí být každému jasné, že životnost každého kdo zůstane mimo skupinu dá počítat na pár hodin, kór když se to kolem začnou potloukat suroví Čerokézové. Monstrozní akci nečekejte, ale poctivé dobrodružství rozhodně ano. 70% ()
Otec Laforgue vyrazil mezi rudé divochy šířit křesťanskou pravdu, lásku a příslib posmrtného života v Ráji, kde bude každý na obláčku meditovat ve společnosti nejvyššího Šéfa. Žádný sex, proto ubohý jezuita naráží na bariéru nepochopení, odmítání, všechny kolem sebe akorát mate nebo přímo sere - tak by se ve zkratce dal film shrnout. Povětšinou neprofláknuté ksichty (až na dvě-tři známější indiánské výjimky) herců příjemně překvapily sympatickými výkony, záběry krajiny v doprovodu hezké hudby byly svým způsobem povznášející a hlavně tenhle film není hloupý. Působilo na mě věrohodně jak nevypočitatelné až kruté chování indiánů (žádní krotcí beránci v podání surfujícího blonďáka Costnera), tak fanatismus svatého válečka a jeho střety s realitou. "Black Robe" nemá zrovna strhující tempo, přesto jsem se nenudila a byla zvědavá, kam až bude tvrdohlavý otec Laforgue osudem dokutálen, kolik posměchu, ústrků a mučeníčka bude muset snášet. Trošku mě štvalo, že Francouzi mluvili anglicky, boje byly divně sestříhané + trikově naprd a Huroni mě lehce zklamali, ovšem jinak uznale smekám svou špínozář ve tvaru kosočtverce. Taková stručnější a méně slzopudná "Misie". 80% ()
Pěkná hudba provází děj historického románového dramatu z indiánské komunity v kanadských horách.. ()
Absolutní srdcovkou je hudba z pera skladatele jménem Georges Delerue, především chorální skladba Libera Me... v kombinaci s dobrým filmem silný zážitek. ()
Silně nadprůměrný indiánský film, v němž i bezvěrec musí obdivovat altruistického misionáře a fandit jeho zápalu, se kterým se pouští s vědomím marnosti do šíření křesťanství mezi ještě naprosto divoké indiánské kmeny. Smutný pohled na zmařené životy a zmařená poslání pro něco, co tak jako tak později muselo přijít vniveč pro zcela nemilosrdné zacházení a s původními obyvateli Kanady a USA. ()
Výborný film z drsného, syrového indiánského prostředí, do něhož přichází jezuitský kněz jako misionář zvěstovat Ježíše Krista. Od začátku si musí být vědom, že se vydává na smrt...Film má něco společného se známým filmem "Mise" . Komu se tento líbil, lze doporučit i "Černé roucho". ()
Tak trochu Misie na severoamerický způsob, celkem hezký snímek. ()
Pokud bych mohl srovnávat s podobným snímkem "Mise", jde v tomto případě o surovější a naturalističtější pojetí zpracování. Podobný námět najdete i ve snímku "Aguirre, hněv Boží" s Klausem Kinski v hlavní roli. Po zhlédnutí Černého roucha vás možná napadnou otázky: "Nebylo by lepší nezasahovat do přirozeného vývoje jednotlivých zapadnutých civilizací světa a nevnucovat jim náš způsob vidění světa? Přinášíme jim opravdu lepší život? ... Tyto otázky by si některé velmoci měli pokládat i v dnešní době. ()
Cesta skupiny indiánů a dvou misionářů skrze neprobádanou a drsnou panenskou přírodu Severní Ameriky. Vizuálním pojetím je to hodně raw a co do výpravy úsporné, ale poctivé. Z psychologického hlediska ale nejsou postavy zas až tak propracované a film působí ve vztahu k jejich charakterům celkem odtažitě a samotném závěru se mi to zdálo poněkud nedořečené. Závěrečná slova o osudu kmenu Huronů ale skrývají jednu zajímavou myšlenku a to, že snahy o asimilaci cizích kultur, byť třeba někdy v dobré víře, nemusí vždycky z různých netušených důvodů dopadnout jen výhradně dobře. Líbilo se mi i to, že tu nejsou indiáni vykreslováni, tak jak je v severoamerických filmech sebemrskačsky zvykem, jen jako oběti kolonizátorů, ale i jako docela krvelačná cháska. ()
Pomalé vyprávějíc tempo, syrová atmosféra, několik drsných záběrů, celkově to na mě působilo odtažitě a nevtáhlo mě to. ()
Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se. ()
Něco málo ke čtyřem hvězdám z mého pohledu tam chybělo, ale uznávám, že život jezuitů ve vytvořených misíich na indiánských územích nebyl žádný med a přinášel samé strasti. Dostane se nám sondy do života indiánů žijících v sepětí s přírodou a nepotřebujících k tomu Boha, ani jeho syna Ježíše. A nastávají střety, i když někdy vedené snahou o vzájemné porozumění.Kanadská příroda je překrásná....ale dost studená.-)) ()
Jezuitské snahy v Kanadě byly dalekosáhlé, i když ne tak jako v Paraguayi. Huronská mise, na které se podíleli Noël Chabanel, Jean de Brébeuf a další, byla ukončena vpádem Irokézů, kteří vyrazili na válečnou stezku v nevídané síle (přes tisíc válečníků). Opakuje se tak historie všech dřívějších kontinentálních misí: kdo se jako první dá na křesťanství, stane se mučedníkem a světcem, následovníci pak už jen těží svůj prospěch. (Byl někdo svatý mezi Horony?) Rád se dívám na filmy, které objasňují nějaý aspekt ze života Indiánů, zvláště po invazi bělochů. I z toho pohledu je pro mě Černé Roucho cenným "uměleckým dokumentem". A Indiány mám rád, i přes jejich nesporné gaunerství. Obraz Tantanky Jotanky mi visí hned vedle krbu. A jeho konstatování po rozdělení Velké Siouxské rezervace (na dotaz, co tomu říkají Indiáni): "Vidíte tady kromě mě ještě nějakého jiného Indiána?" (parafráze), je velkým mementem. ()