U Zlaté rukavice

Jeden z těch filmů, na něž je třeba se naladit, pokud jde o to správné slovo. Již úvodní likvidační scéna beze slov dá najevo, co diváka čeká. Chlast a zmar. Poměrně rychle jsem si vzpomněl na filmy R. W. Fassbindera, na jeho sociální špinavá dramata plná postav z okraje společnosti. Hamburská čtvrť St. Pauli - sex kina a kluby, šantány, nevěstince, pajzly - má přesně takové obyvatele. Chabá výplata propíjená v zaplivaných hospodách stačí jen tak tak k mizernému přežívání. Fritz Honka byl jedním z těch, jejichž neblahé dětství stálo za budoucími zvrhlostmi, kterých se dopustili. Syrový snímek neodpuzuje otevřeným gore, protože to jde mimo kameru, ale celkovým laděním, atmosférou, prostředím i postavami. Co se týká vraždění, tak jednou z nejsilnějších scén je škrcení oběti, které se zdá nekonečné. Milovníci alkoholu možná po skončení filmu zkusí přehodnotit svůj postoj k němu. (31.12.2019)

Německý režisér Fatih Akin ( Odnikud) nám představuje portrét násilnického sériového vraha, který chová nenávist k ženám a řádil v Hamburku v 70. letech. Jonas Dassler je v roli perfektní a ta poměna sympatického mladíka v slizkého magora díky skvělému make upu je úctyhodná. Film je velmi autentický, natočený retro stylem a odehrává se buď v bytě nebo v místním pajzlu, kde Vám nebude sympatický vůbec nikdo, protože se tam vyskutuje tehdejší odpad společnosti. Hlavní hrdina zabil celkem 4 ženy, avšak vraždy jsou mimo záběr, takže spíš než samoúčelné násilí režisér prezentuje psychologický tlak na diváka a jistou syrovost a špinavost si film rozhodně udržuje už jen díky prostředí či uskladňování mrtvol v bytě. Doufal jsem, že to bude o něco odvážnější, ale i tak pro fanoušky sériových vrahů se jedná o povinnost. 65% (28.08.2019)

Příběh skutečného vraha v odpudivém a nepříjemném filmu, který nešokuje prvoplánovou brutalitou (v tomto ohledu je film překvapivě krotký) ale prostředím a převážně postavami, které zahrnují to nejlepší z těch nejodpornějších panoptik. Už jen výběr "obětí" je exkluzivní a každá další "kráska" diváka utvrzuje v tom, že se opravdu nejedná o film pro každého. Není to standardní thriller, u filmu se divák nebude bát, ani nebude v napětí. Je to film, kde sledujeme jednoho řádně zvrhlého úchyla (dokonale namaskovaný 23 letý herec) a jeho život, touhy a jeho vlastní svět, ve kterém není místo pro hezké věci. Film diváka zaujme bizarním způsobem, kdy mu všechno přijde odpudivé, ale pořád bude chtít vidět víc. Škoda, že film nijak výrazně negraduje a některé částky jsou nudnější. Pořád se ale jedná o film, o kterém se dá dlouho bavit a nejedna scéna se v divákovi uloží na hodně dlouhou dobu. (29.10.2019)

„Uschi, dáš si eště něco? Rád by tě pozval.“ - „Kerej?“ - „Feďo!“ - „Toho bych nepochcala, ani kdyby hořel!“ Jestli si myslíte, že po přežití koncentráku vás už nic nezaskočí, nechte se U Zlaté rukavice (obývané intelektuální, filozofickou smetánkou), pozvat na panáka od kavalíra Fritze Honky! Když se u podobných filmů tu a tam směju, trochu pak pochybuju o tom, zda je má míra cynismu stále v normě…ale ten brutálně černý, šibeniční a morbidní humor tu prostě je. Ale narozdíl třeba od Trierova Jacka se Fritz (skvělý Dassler. tleskám jemu i maskérům!) ani nepokouší být umělcem. Je totiž gentleman. Jeho něžné pohlazení dostává ženy do kolen, nebojí se moderních sexuálních pomůcek (vařečka či párek…bez hořčice, prosím!), ono „přefiknutí“ bere trochu po svém, ale hudba k navození atmosféry (Kája Gott!) nechybí! Pravda, trochu zápachu a špíny doma má (nic uhlazeného, vše naturalistické, syrové), ale pár vonných stromečků (nejen) ve „špajzu“ to spraví! Tuhle chuťovku za solidní 4* doporučuju servírovat jako dezert po nedělním obědě… (15.03.2020)

FIlm, po jehož skončení jsem jen krčil rameny "no a co", ale po té smršti převážně odsuzujících reakcí mám spíš tendenci jej obhajovat. Na rozdíl od tezovitých festivalovek s průhledným statementem je Zlatá rukavice doopravdy provokující dílo, které před vás bez vetších vysvětlivek a návodných ukazatelů staví pečlivě inscenovanou brutální řezničinu, nechutný červivý eklhaft, s nímž se prostě musíte vyrovnat sami. Nepokrytě hororová, výsměšně exploatační stylizace není jen nihilisticky pobuřující, ale dává smysl i coby autorské ztvárnění vraha coby monstra, které v Akinově paměti a fantazii (režisér sám jako dítě bydlel v Hamburku kousek poblíž) odmala setrvává jako odporný děsivý bubák. Recenze filmu z 69. Berlínale: http://cinepur.cz/article.php?article=4561 (16.02.2019)