Režie:
Adéla Jandec SirotkováScénář:
Adéla Jandec SirotkováHrají:
Jan Hájek (vypravěč), Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Zdeňka Kratochvílová, Ludmila Kovářová, Emma Černá, Marie Málková, Jiří Krampol, Oldřich Vlach, Jan Přeučil, Andrej Krob, Ivan M. Havel (více)Obsahy(1)
Seriál o historii malého, ale významem velkého pražského divadla. Sedmidílný cyklus, který vznikl k šedesátému výročí divadla, mapuje historii Divadla Na zábradlí, která se začala psát v roce 1957 v pražské vinárně Reduta, kam text-appealy Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila lákaly kromě nekonformního publika i mladé lidi, kteří měli sami umělecké ambice. Rychle se ale z divadla malých forem proměnilo v činoherní scénu, která se v několika obdobích zapsala do dějin českého divadla. Kromě Ladislava Fialky a jeho slavného pantomimického souboru formovali umělecký profil divadla v průběhu uplynulých šedesáti let třeba Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, režiséři Jan Grossman, Evald Schorm či Petr Lébl, herci Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Jana Preissová a v nejnovější éře pak dramaturgyně Dora Viceníková a režisér Jan Mikulášek. (Česká televize)
(více)Recenze (7)
V Praze jsou takové ulice, které vedou vždycky jinam a někdy nikam. Místa, která jsou někdy někde a jindy jinde. Včera večer jsem prošel jedním z nich a vstoupil jsem jinam. Bylo tam náměstíčko plné deště a dům, na kterém svítilo slovo: divadlo. Ze zvyku jsem pohlédl vzhůru, zda nespatřím trojspřeží s pozdviženými kopyty, ale napršelo mi do očí, takže nevím. Byl tam dvůr s pavlačemi a okénko s nápisem: vyprodáno.Viděno komplet... ()
Asi nejlepší dokument o historii pražského divadla z těch, které jsem zatím viděla. A jde to i bez hraných scének a listování v archivu (Vinohrady). ()
Díly: 1) (1958-1962) První pražské divadlo malých forem a pantomimy, 2) (1962-1964) Průkopníci absurdity, 3) (1964-1968) Absurdní divadlo po našem, 4) (1975-1987) S Evaldem Schormem, 5) (1989-1993) Návrat Jana Grossmana, 6) (1993-1999) Divadlo jako překvapení, 7) (2000-2017) Hledání šéfa - Tradice v novém. -------- V titulcích (všech sedmi dílů) seriálu uvedeno: název Divadlo Na zábradlí od Ivana Vyskočila po Jana Mikuláška. ()
Svoboda. ()
Nádherně namluvený úvod a závěr Janem Hájkem, viz text komentáře kolegy sator. Musím říct, že z dokumentů o divadlech, které jsem nakoukal, má Divadlo na zábradlí asi nejbouřlivější historii. Pátý díl - těsně po revoluci, tam jsem absolutně nechápal co se v divadle dělo, ten spor působil na mě jako laika, úplně otřesně. Na jednu stranu Jana Preissová říká, že to nebylo proti panu Grossmanovi, na druhou mu tam Zedníček šlehne z textem a jde domů. Opět mě velmi mrzí, že není možnost vidět spousty her z minulosti a taky smutek nad tím kolik herců již není mezi námi. Vidět například pana Mrkvičku nebo Jirku Bartošku v jeho údajně nejlepším hereckým výkony Dona Q. a to nemluvím o doslova překrásné Janě Preissové. Zaujal mě i předposlední díl a osoba Petra Lébla, to muselo být asi hodně neorotodoxní mít ho za šéfa , mám dojem že jak znám mou povahu a jak výlíčili kolegové povahu Petra, tak mezi námi by to nejspíš skončilo wrestlingovým zápasem. Ovšem umělecky mě tento chlap rovněž zaujal a moc bych chtěl vidět jeho zpracování her, zejména "naši naši furianti" . ()
Reklama