Cvrček
The Cage
Klec
Režie:
Jiří StrachScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠecHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Jiřina Bohdalová, Kryštof Hádek, Viktor Preiss, David Švehlík, Vilma Cibulková, Jaromír Dulava, Miroslav Etzler, Andrea Elsnerová, Bára Munzarová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kdysi byla manželkou významného muže, žila v krásném domě na Hradčanech a přátelila se se slavnou automobilovou závodnicí Eliškou Junkovou. Dnes ale žije kdesi na periferii Prahy v přízemním bytě s výhledem do dvora a na ulici, sama a opuštěná prakticky všemi. Manžel zemřel už kdysi dávno a náplní jejího života tak zůstávají jen pravidelná setkání s pošťačkou (A. Elsnerová), která jí nosí důchod a její oblíbené motoristické časopisy, a také pravidelná výpomoc na faře a v místním kostele. Pro otce Jana (V. Preiss) občas uvaří a něco upeče, s ochotou sobě vlastní mu i pere a žehlí. Jedna z posledních jistot jejího života se ale zhroutí nečekaně rychle – otec Jan je přeložen kamsi do Hradce Králové a místo něj přichází mladý pan farář (D. Švehlík), který je zvyklý všechno si dělat sám. Právě v tu chvíli vstupuje do života Květy Galové (J. Bohdalová) usměvavý mladík (K. Hádek) s tmavými brýlemi na očích a květinou v ruce. Říká, že pochází ze Zučic, že se jmenuje Jeník Sekora a že je jejím prapravnukem přes koleno. Květa Galová zažívá po dlouhé době opravdu příjemné odpoledne. Debata o společných známých i mladíkova pozornost a gentlemanství jí na chvíli rozjasní život. Jenže potom paní Galová pozná, že tu něco nehraje. Jenže co a proč? Začíná hra kočky s myší, u níž si nemůžete být jistí, kdo je vlastně kočka a kdo myš. (Česká televize)
(více)Recenze (262)
Epštajna asi jeho babka v mládí psychicky týrala, dost možná i pohlavně zneužívala, a taxe na ní teď vyřádil nedouckým, bezzubým a rychlokvašným rádoby psychomrdem, který by patrně skončil jako Janákův hajzlpapír někde v produkci TV Loppatov, kdyby Marek nedostal Strach. A jak víme, Bubák to má vždy pevně v uších, tudíž už po několikáté upletl z hoven Epštajnovy unylé grafomanie za každou cenu technicky, vizuálně a herecky velmi solidní bič, který ale moc nezapráská, protože materiál, z něhož byl vyroben, je řídký, nekonzistentní, nudný, bez solidnější pointy, nemá pevnost v tahu a disponuje psychologickou hloubkou pajzlového rozumbrady. Nicméně je to alespoň pořádný koncert, ve kterém excelentní Malý had (trochu tupě) týrá při domovní invazi neméně dokonalého Rákosníčka, jenž je i v požehnaném věku totální mimická puma. Čili něco jako když dirigent s absolutním sluchem a virtuózní první i druhé housle hrají nějakého zkurveného Janáčka, jehož disharmonické kompozice jsou snesitelné leda jako velmi účinný prostředek k plašení potkanů. Buď zas někdy hetero, Epštajne, z pásové rychloprodukce si uženeš leda tak pásový opar! ()
FAMÓZNÍ Kryštof Hádek je hlavní hvězdou tohohle filmu a táhne ho. Jiřina Bohdalová je samozřejmě výborná a mnoho naší chvály míří k jejímu věku. Věčná škoda, že se toho o její postavě moc nedozvíme, protože to je pro její sebereflexi a interakci Hádkovou figurou v závěru filmu dost podstatné. Takhle některé věci vypadají jako méně obratný scenáristický konstrukt. A navíc - kdyby neexistovala zfilmovaná novela "Odměna" Jarmily Loukotkové, která má podobné téma, měl bych s Klecí menší problém. Jinak ale velice napínavá záležitost se znepokojivou Brzobohatého hudbou. A vynikající úvodní záběr schodů, Jirko! ;-) 70%. ()
Jirky Stracha alias "pana Pohádky" je fakt na televizi škoda a kino by mu moc slušelo. Klec jsem si užíval především díky hlavním představitelům. Jiřinu Bohdalovou jsem od Ucha neviděl tak svěle hrát a Květu Galovou jako starou osamělou pani ve velmi nepříjemné situaci vystihla naprosto dokonale. Přesně jsem cítil z její postavy, když měla obavu (psát strach je u tohoto filmu na pováženou ) a kdy Jeníkem pohrdala a kdy jí ho bylo líto. A Kryštof ? O něm už dávno vím, že patří mezi největší talenty své generace a tady to opět potvrdil, odpornej hajzl první kategorie mu šel opravdu s grácií. Pan Pohádka si přidal do své filmografie další kvalitní zářez, jen možná šlo ještě chvíli ponechat atmosféru "všechno bude dobrý" , aby ještě víc vynikla odpudivost povahy "Jendy" . Dlouho jsem váhal jestli se mám vzdát semifinále Stanley Cupu v NHL (na jiným programu ) ve prospěch Klece, ale nakonec nelituju. ()
Skoro jako od Hitchcocka, ale fakt jenom skoro… Strach to má hodně v malíku, stačí mu málo, aby si postavy povodil správným směrem, herci si to dávají bez výdechu a ten suterénní byt anonymního pražského činžáku zmenšuje hrací plochu s ubíhajícími minutami naprosto fantasticky. Je proto až s podivem, že se vše podřizuje naprosto retardovanému scénáři, kdy Epstein na sílu tlačí všechny ty ohrané motivy „home invasion“ žánrů, ale sám se brodí v bahně klišé a logických nonsensů (na ty klíče ve světlíku by fakt nebyl potřeba MacGyver, aby šly ven!), přičemž to luxusně pohřbívá Hádkovou postavou, která z úlisného zmrdečka lusknutím prstu vyrobí násilnického hajzla, ale bez opravdového přerodu, bez ochoty více zapracovat na motivacích. Pak už je to jízda dolů, kdy Bohdalová jede, Hádek koketuje s hranicí parodie (ale tak nějak to ustojí) a ten vychtěný závěr, co má jakože být drsnou katarzí, očekáváte a tak nějak se mu i pousmějete… blbě, ironicky, úlevně. PS: Chápu, že je Jiří oddaný katolík, ale s Markem si své „ano“ neřekli v kostele, takže zrealizovat text jiného scenáristy by fakt nebyl žádný hřích. ()
Jirka Strach zvolil skvělé psychologické téma a i ta kvalitní filmařina ve všech ohledech přebyla skutečnost, že Jiřinu Bohdalovou po politických eskapádách, během kterých by si podala ruku snad i s Gustavem Husákem, kdyby ještě žil, moc nemusím. Zde předvedla skvělý herecký výkon a zdatně jí sekundoval Kryštof Hádek, u kterého jsem to očekávání z dobrého hereckého výkonu měl přeci jenom vyšší. Ťuťánek Kryštof tady totiž ukázal, jak skvělý herec je a musím říct, že místy z něj šel opravdu strach. Trošku jsem měl problém s tím, a pozor spoiler, jak se v jedné scéně změnil najednou v toho dobrého a uvědomělého. Nicméně i tak na mě celkový dojem dokázal zanechat. Solidní psychologická jednohubka a opětovný důkaz, že režisér dokáže i z televizního filmu udělat bravurní zážitek. ()
Hádek si to musel užívat. Krávo. ()
Klec je snímek, který je nejsilnější v komornosti, každý vedlejší motiv je zbytečně rozbředlý a celkovou strukturu narušuje. Marek Epstein bohužel nedokáže spoustu situací řešit elegantně a zbytečně se pouští do odboček a otoček, které dílo jako celek oslabují. Překvapilo mě režijní vedení Jiřího Stracha, který naprosto ctí onu komorní atmosféru. Soustředí se na jeden byt, konfrontaci dvou lidí a dává prostor diegetickým zvukům, jednoduchý hudební doprovod se ozve jen občas. Vizuální stránka bez problému, takhle by měl televizní film vypadat. Extrémně problematický je ale závěr, který sází spíše než na logiku na efekt. Celému snímku ale vráží kudlu do zad a ukazuje slabost scénáře v celé jeho nahotě. ()
„Paní Galová, jste v pořádku?“ - „Jo, ale zase zlobí ten…ten zámek.“ - „Jednou vás to nepustí ven.“ - „Ale…ona by to zase taková škoda nebyla.“ Hlavní hrdinka je osamělá, stará žena, o jejíž pomoc ani společnost nikdo nestojí. Nelze se tedy divit její naivně přívětivé reakci, když se objeví mladík, který o ni jeví upřímný zájem…anebo ne? Nejsem sice pravidelný divák Strachových TV filmů (stejně tak „kinosnímků“ či seriálů), ale když už se na něco od něj podívám, nebývám zklamán. A Klec není výjimkou. Tohle psychologické drama s chvilkovými náznaky thrilleru mě dost bavilo. Kvůli atmosféře (Brzobohatého hudba také dělala své), občasnému napětí a ústřední dvojce. „Bohdalka“ i Hádek jsou výborní a ve svých rolích přesní. A líbil se mi konec. Jedinou slabinou snímku jsou dějové odbočky, které asi byly nutné pro naplnění potřebné stopáže (snad i částečné poznání osobnosti „hosta“), ale trochu se tím narušuje emocionální zaujetí ze strany diváka. Za mě to tak budou solidní 4*. „Okej, při jídle se nemá mluvit. Já mám času dost.“ ()
Hraný Cvrček a pavouk. Na jednu stranu silné ve své komornosti, stupňujícím se teroru a odvážném konci, na druhou oslabené zuřivými smyčci, které trošku legračně řádí jak v Batesově motelu, flashbacky narušujícími sevřenost či rozjezdem, kde se banálně otevřou složky ke stáří s popisky Osamělost, Nepotřebnost či Zneužívání důvěry. Nehledě na to, že čtenáři McCarthyho dobře vědí, jak se pomocí tyče, pásky a háčků z věšáků dají přitáhnout zdánlivě nedosažitelné věci, ale chápu, to by nemohla spadnout klec.. ()
"Jestli začneš křičet, tak tě praštim." ... Psycho až na dřeň pro oba! ()
Wow, tak jsem se právě dostal ke svému komentáři s pořadovým číslem 4000! Za necelých 9 let slušná práce. Musím se pochválit, nikdo jinej to neudělá. Tak a teď k filmu. No po hodnocení od většiny mých oblíbenců spíš trochu zklamání. Nesmrtelná teta Bohdalová si to dává slušně o tom žádná. Hádek divnej jako vždy neslanej nemastnej. Chvíli bulí jak děcko chvíli je agresivní psychouš, ale nepřesvědčivěj. Konec tak trochu očekávanej a těch nešťastných shod náhod je tam až moc. Solidní řemeslo, ale celkově maximálně slabej nadprůměr.60% ()
Parádní filmařina a herectví bez komentáře. Jedním dechem. Osvěta v tomto světě musí být a nesmíme zapomínat zvláštně na ty staré spoluobčany, kteří už se tolik třeba neumějí bránit.. ()
Klec představuje zdařilý psychologický thriller, jakých není v našem prostředí mnoho. Děj je sice poměrně předvídatelný, ale přesto dokáže udržet diváka v napětí i očekávání. Jiří Strach odvedl výbornou práci, podobně jako ústřední herecká dvojice. ()
Herecký koncertní duel Kryštofa Hádka a Jiřiny Bohdalové kvalitní a přitom víceméně komorní. Přitom i přesto toto prostředí je vytvořena atmosféra, pro drama jako stvořená. Postava nového faráře (David Švehlík) je neodborným hulvátem v hedvábném kolárku. ()
Tak po dlouhé době zase nějaký český výtvor, za který se nemusíme stydět a ještě k tomu postačily jen dvě postavy, které táhnou celý film. Povedené drama, ve které pár špatných kroků ovlivní jak oběť, tak útočníka. Film bohužel nezměníme, i když se nám vývoj nezamlouvá. :D ()
Povedené, není co vytknout ()
,,Jestli mně budeš sr**, tak to napustim ! '' ---- Na co Strach sáhne, to se povede. Já bych zde ani tak nevyzdvihoval scénář, jako spíš herecké výkony a výběr herců. Kryštof Hádek se svým kukučem hodného klučíka, který se tak moc hodil Svěrákovým pro roli mladého nezkušeného pilota se perfektně hodil i Strachovi. Ten s ním měl ale jiný záměr. Jen málokdo by totiž od té tváře čekal nějaké zlo. V tom je ta genialita výběru. Sám jsem s jistým uspokojením na sobě pozoroval, jak to v kontrastu skvěle funguje. Jak se ze sympatického studentíka prý vrátivšího se z USA najednou klube a stává nebezpečný agresor s takovým podivným leskem v očích. Agresor bez slitování, jdoucí čistě jen za svým cílem. Lidská bestie. Proti němu byla postavena Bohdalka, která tu vyděšenou pobledlou babču dala také skvěle. Asi nejlepší z filmu byla ta počáteční fáze, kdy Hádek získával důvěru. Z té šel opravdu strach. Jakoby jste se dívali na predátora pomalu ale jistě se plížícího k nic netušící oběti. Výborný byl i Etzler, který si poslední dobou nevím proč libuje ve všelijakém muzikálovém bizáru, halt složenky asi musíme platit všichni... Tady jako domovník v nátělníku byl naprosto dokonalý! Perfektní byl i Švehlík, pastor nové doby a nového střihu... :-) . Co dodat k obsahu? Tohle bude vždycky aktuální téma, protože těch dementů co si dokazují sílu na dětech nebo seniorech je bohužel stále dost a tresty jsou směšně nízké. Jestli měl film něco sdělit? Spíš ne, hrálo se tu tak trochu na efekt. Ke konci se Hádek začne chovat dost divně... a skončilo to také docela divně. Něco mi to připomnělo. V jednadevadesátém natočil Chaun seriál - Velmi uvěřitelné příběhy. Většinou to skončilo šíleně a tak tohle by klidně mohl být jeden z dílů tohohle seriálku. Supr byla i místy až hororová hudba O. G. Brzobohatého ! Dávám za 4 klíče od mříží. * * * * ()
Nesdílím zdejší všeobecné nadšení. Všechno se občas příliš vleče, motivy se opakují, chvílemi děj ztrácí napětí, protože postavy jsou ploché, jednoduché a předvídtelné. Scénárista i režisér se shlížejí v podobných slavných filmech se stejnou tématikou, ale jen shlížejí. ()
Stracha moc nemusím (kvůli Anděl Páně), a možná o to víc mě tenhle film rozsekal, jak jsem to nečekal. Herecky je to absolutně bezchybné (snad až na trapného Etzlera, ale toho lze celkem bez obtíží ignorovat), Hádek s Bohdalovou jsou zcela fantastičtí, a když ten film vyloží naplno svoje karty, napětím jsem ani nedutal, a vrcholně jsem Hádkovu postavu nenáviděl a trpěl tím, jak se k té nebohé stařence chová. Samotný závěrečný zvrat je potom neuvěřitelně silný a emočně mě zcela zničil, a už jenom pro tu razanci nemůžu hodnotit jinak, protože si nevybavuju, kdy se mnou nějaký český film z poslední doby tak zamával. Btw. vzdáleně mi to připomnělo španělský snímek Madrid 1987, v němž se taktéž 2 postavy s velkým věkovým rozdílem zamknou pro změnu v koupelně, ale tím jakákoli podobnost obou filmů končí, a nemůžu se ubránit pocitu, že filmů s podobnou výchozí situací bude určitě ještě víc. ()
Poslední z rodu Uriášů. A Kryštof Hádek, žádný Hádek, nýbrž pořádný Had a pořádný čert v jednom, který nedal Bohdalce (a divákům) ani vydechnout. Dvě ústřední postavy, tedy stará osamělá paní s pedagogickým vzděláním a problémový nýmand z ubytovny s hereckými ambicemi, mají dostatek prostoru, jak diváka vtáhnout a zatáhnout do nehostinného bytu s mřížemi na oknech a pancéřovými dveřmi, kde se rozehraje stěžejní psychárna. Zadlužený mladík, který o sobě tvrdí, že je vzdáleným příbuzným letité paní, chce důvěřivou ženu oloupit o peníze a vše cenné, co má v bytě, vymýšlí si o sobě historky, ovšem posléze narazí, když stařena prokoukne jeho lži a klíče od bytu prozřetelně zahodí do světlíku. Jediná úniková cesta je náhle zablokovaná, mladík je uvězněný a musí ve svém zoufalství improvizovat, zahrát na city a zajít až do krajností. Marek Epstein se nechal inspirovat úspornými západními thrillery a Jiří Strach dodal komorní atmosféru podepřenou vynikajícími herci. Na čele Kryštof Hádek, který v pravý čas v sobě probudil správného českého psychopata, paní Bohdalová s přehledem zvládá své utrpení, pohrdání i pochopení pro svého ničemu. Ostatních herců si ani nevšimnete, neměli proti jejich herecké kanonádě nejmenší šanci. Čestnou výjimku tvoří jen neurvalý recepční ubytovny Mirka Etzlera, ale opravdu se jedná jen o roli o dvou obrazech. Dějovou sevřenost však přece jen mírně narušil běh událostí, které předcházely bytové "kontrole", ovšem bez nich by divák nebyl tak úplně v obraze a neznal by důsledek psychopatova jednání, ani to, jak starou paní objevil pro svůj nekalý záměr. Nechybělo mnoho a film se mohl ucházet i o promítání v kinech. Jiří Strach po podbízivé pohádkové čertovině příjemně žánrově vykolejil a diváka, Bohdalku a ani zbloudilého cvrčka ne(u)šetřil v žádném ohledu. 10/10 ()