Henry: Portrét masového vraha

Tento film je ako kus surového mäsa, ležiaceho na zakrvavenom a mastnom mäsiarskom stole. Ale to mäso je z kvalitného býka, biologicky zdravé a keby sa dobre upravilo, bol by z neho luxusný steak. Lenže John McNaughton je béčkar, steaky nepečie a podáva ich surové. Henry je nízkorozpočtový psychologický shocker, sústrediaci sa na dialógy za kuchynským stolom, okolo ktorého sedia traja životní stroskotanci: jedným je hlúpučká holka bez prístrešku, druhým už od pohľadu odpudivý a mentálne vymletý redneck s pivom v ruke, a tretím introvertný týpek s pošahaným detstvom (debutujúci Michael Rooker), ktorý si spestruje život vraždami, pri (ani po) ktorých necíti žiadne emócie ani výčitky svedomia. Nejakým zázrakom tento nie práve rodinný film funguje, upútava divákovu pozornosť, vzbudzuje v ňom zvedavosť a snahu pochopiť postavy, ich konanie. A z lacného béčkového režiséra robí kvalitného undergroundového režiséra. Ak vás z psychologického hladiska fascinuje surové násilie vo filmoch a štve vás, že vo všetkých tých talianskych, španielskych a kadejakých iných nasty slasheroch je vám servírované v dementnej podobe, Henry bude filmom vašeho života. Celé Hanekeho Funny Games sú tu stlačené do jedinej niekoľkominútovej scény, kvôli ktorej mal film problémy s uvedením a certifikáciou prístupnosti. A nečudujem sa, je to fakt sila. (03.03.2009)

Na tomhle filmu je podle mě zajímavější jeho (svého času) nedostupnost a možná kultovost - než film samotný. Už dřív jsem se zdejšími komentáři nechala trochu předstrašit, ale nebylo to ani šokující ani tak strašné (budiž - až na scénu "domácího videa"). Je to tím, že se mnou víc zamává to plíživé a rafinovaně zakomponované, než mrtvoly a krev většinou bez dějového zázemí a psychologického podloží. Henry vyprávěním o ztrátě svého "panictví" sice naznačí, kde je zakopaná fena, ale většinou se chová jako stroj, který se ke všemu porouchal. Do makovice parťáka Otise se dalo kouknout mnohem víc - napřed je to jen flákač, pak zažije šok a pak se rochní. Ten konec byl nevyhnutelný, ale jako by vystřihli jeho "předehru". (22.02.2008)

Zajímavé uchopení thrillerové látky - sledujeme samotného vraha, dokumentární prvky - nicméně s nějakou hlubokou psychologií bych to rozhodně neviděl tak žhavě, jako jiní uživatelé. Tohle by napsal každý talentovaný písmák, který někdy slyšel výklad středoškolské psychologie. Aura, která tento film zahaluje, je podle mne daleko silnější než film samotný. Což však nic nemění na tom, že je velmi povedený. A neradostný. Horror movie of the year (12.06.2010)

Amorální hrdina, kterému rozumíme a v jistém slova smyslu s ním i soucítíme, mrtví lidé na každém kroku a přitom vraždící běsnění zabírá pouze zlomek stopáže filmu. Ryze atmosférická záležitost, které byla dopřána pevná režisérova ruka a perfektní herecké výkony, vám po svém skončení na náladě rozhodně nepřidá. Michael Rooker je děsivější než kdejaký vraždící „vidlák“ z hororových vod a přitom takových (od pohledu) sympaťáků potkáte denně stovky… nepříjemné, syrové, autentické, skvělé! (18.09.2006)

║Rozpočet $111,000║Tržby USA $609,939║Tržby Celosvetovo $-║ (02.07.2009)

Syrově civilní pohled na jednu profesní etapu sériového vraha. Musí často cestovat a měnit způsoby vraždění. Je chladný, brutální a minulostí poznamenaný člověk. Ovšem má překvapivě i zbytky "některých" morální hodnot, které se rozhodl udržovat. Bohužel jeho cesta k (sexuální) rozkoši a uspokojení nevede skrze jeho spodní prádlo, ale krev a smrt ostatních. Pro pochopení vám stačí velmi dobře natočených a zahraných (Michael Rooker vládne chladným pohledem) 83 minut pohledu do jeho světa, života a mysli. Nebudete potřebovat ani jeden voice-over, žádné vysvětlování, stačí poslouchat a vnímat. Ať videovražda nebo spojení obrazu mrtvol a zvuků z jejich umírání jsou brilantní okamžiky. Fotografie ze života jednoho špatného muže pospojované za sebou a dávající dojem filmového portrétu. Upřímného, skutečného a bolestivého. PS: Henry není jeden vrah, ale všichni vrahové, nejde tu o jméno, ale o princip... PPS: neposlouchejte řeči, jak je to drsné, protože to tak hrozně drsné není, ale pouze silné:) (26.02.2010)

Scénář: Richard Fire, John McNaughton .. Henry vraždí, vraždí a vraždí. Je totiž sériový vrah a dělá to pro své potěšení. Postava muže na první pohled tuctová, uvnitř však zdeformovaná, zcela chladná, vypočítavá, své činy si vychutnávající, které provádí vždy jinak a pokaždé o pomyslný dům dál.. Debut režiséra a scénáristy John McNaughton oplývá civilní atmosférou střídající se s temně syrovou, kterou podbarvuje přesně volená hudba. Smrt zde prezentuje nejprve řadou vypiplaných záběrů na zohavená mrtvá těla podbarvené zvukovou kulisou onoho násilného činu. To je však jen první krok, samotné nahlédnutí na Henryho práci je notně krvavé, drsné a krajně černé. Svým způsobem odpudivá psychologická exkurze do nitra týraného člověka, který ztratil duši, podtržena cynickým závěrem. (18.12.2006)

Deprese ve své nejčistší "nepřikrášlené" filmové podobě. Z Henryho a vší té znepokojivosti vám nebude dobře ještě hodně dlouho po doběhnutí stopáže... A to je dobře. (18.07.2007)

Henry Lee Lucas není figurka z Happy Mealu, ale jeden z nejkontroverznějších sériových vrahů v dějinách amerického zločinu. Byl odsouzen pro dvanáct vražd, je v podezření, že se podílel na dalších sto padesáti, a on sám mluví o čísle 300. Ottis Toole, druhý z antihrdinů, na tom není o moc lépe. Zvláštní je, že i když byli souzeni v zemi s trestem smrti, dostali oba doživotí. Problematická je jejich motivace. To naznačuje film tím, že vypodobňuje Henryho jako bestii s lidskou tváří a Ottise jako přímý důsledek těžkého dětství - babička byla satanka, otec ho znásilňoval a bil, sestra ho nutila nosit ženské šaty, nadto byl chatrné mentální inteligence (IQ 75) a Henry se stal jeho druhým otcem a vůdcem bandy. Jak je vidět, vrahem se člověk nerodí, ale stává a spouštěč je vždy rodina a nejbližší okolí. Ne počítačové hry, násilné filmy apod. Ty můžou tak maximálně vychovat z člověka cynika, respektive masového vraha (viz případ Columbine), nikoliv sériového. Čili v tomhle ohledu má film poněkud zavádějící překlad, jelikož Henry nebyl masový vrah, jakkoliv blaze to uším koncového diváka z distribučního hlediska zní. Další spornou otázkou je chování obětí. Konkrétně ve filmu se dá o čisté vraždě mluvit pouze v případě tříčlenné famílie. Zbylé oběti jako by si svým přístupem o zabití koledovaly - riskující stopařka, drzý tlouštík v obchodě, chlápek zastavující v noci. Ve výsledku ale film tak bezútěšný není. Za prvé do něj jakýsi element lásky vnáší Becky a za druhé s realitou moc společného nemá. Než byli dopadeni, provozovali oba vrazi na své pekelné cestě skrz naskrz Amerikou nesrovnatelně krutější ty-já-trrr. (14.12.2007)

„VŽDYCKY JE TO JINÝ A VŽDYCKY JE TO STEJNÝ. BUĎ TY, NEBO ONI...“ /// Obrázky mrtvejch žen. A Henry, jak je loví. Docela obyčejně. Je totiž snadný bejt masovým vrahem, protože matroše je všude hafo... Ale jinak nuda. Po 50ti minutách přichází trocha toho explicitního násilí... Fajn. Je to film pro uchyláky, takže bylo na čase. Ale jinak – ten film je prostě starej. Tohle uchylný choutky dneska dostatečně neukojí. Dneska se totiž vypráví jinak. Třeba tak, že uchyláci stavěj domy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych někoho zabít. 2.) Svět vidím jako velký jatka. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.01.2019)

Děsivá analýza psychologie ZLA! Tohle byl brilantní, děsivý kus artu s malým rozpočtem, s neznámými herci a začátečnickým režisérem, který dokázal natočit extrémně reálný, odvážný a těžce stravitelný film. Henry je jeden z nejuvěřitelnějších vrahů, který kdy byl ve filmu ztvárněn, hned za ním je Woody Harrelson z Natural Born Killers. Tohle není typický slasher, ale spíše psychologický horor, z kterého mi po skončení fakt nebylo příjemně. Sííla!! 80% (05.08.2013)

Film, ktery vam spolehlive navodi tu nejhorsi moznou naladu. Vse je v nem bezutesne, hnusne a odporne, tezko hledat neco pozitivniho. Tim ale nechci rict, ze je to spatne, jen na to musi mit clovek nervy. Lehce inspirovan zivotem skutecneho serioveho vraha Henry Lee Lucase, prinasi snimek pohled do hlavy opravdu nechutneho cloveka. Vse je navic natoceno hodne syrove, nezapomenutelna je scena delana domaci videokamerou, kdy Henry s Otisem vyvrazdi triclenou rodinu. Je mi zle, ale bylo to uzasne. (02.10.2005)

Skutečně temný atmosferický kultovní snímkem a jeden z nejsugestivnějších, nejautentičtějších a nejsyrovějších filmů co jsem kdy viděl. Snímek má skutečně jednoduchou dějovou linii a nic víc než chladnokrevně promyšlené vraždy v něm téměř není vidět..Vyzdvihl bych ještě velmi pečlivě vybranou hudební složkou, která byla důležitou součástí filmu, skvěle do něj zapadala...Na první pohled sympatický Henry v psychologické studii masového vraha, podle autentické biografie Henryho Lee Lucase, která je velmi nemilosrdným, chmurným a zneklidňujícím dílem. Ve filmu Henry zabijí s takovou precizností tak jako jiní lidé řídí auto, ostatně on ho zde převážnou většinu film řídí také:-) Bavení se nad "home videem", tvrdé scény s prodejcem televizí nebo konečné zúčtování s parťákem Otisem, který tvrdě zaplatil zato co Henry nechtěl nikdy udělat se natvrdo vryjou do vaší paměti. Každý detail Henryho práce má své opodstatnění, své místo a svůj rytmus, zabíjení je pro něho pouze pečlivě vykonaným řemeslem tak jako pro nás chození do fabriky..Ostatně ani náklonnost ženy nepřivádí Henryho na jiné myšlenky, jenom ho dusí a rozčiluje..Mimořádný McNaughtonův debut, později točil filmy už zcela jiného zaměření, a jen velmi průměrné viz Vzteklej pes a Glorie je to skoro k neuvěření. (12.04.2008)

He's not Freddy. He's not Jason. He's real. Nekompromisní, syrový a těžko stravitelný snímek, ve kterém není ani náznak optimismu. Ukázkový příklad sdíleného šílenství, vražedné závislosti a následného otupení jakýchkoliv emocí. Film také bije do očí tím, jak lehce se dá zabíjet po desítkách. Teď by mne zajímalo, jak velká část podobných lidí byla kdy asi dopadena. Snímek je inspirovaný vraždící dvojicí Henry Lee Lucas-Ottis Toole, ale rozhodně není přesným ztvárněním... Například ve skutečnosti Henry nezabil Ottise, ale oba skončili ve vězení a v něm také později zemřeli. (15.04.2006)

Vyloženě atmosférický, těžko stravitelný thriller a drama, který vypráví dosti přesvědčivě a reálně o jistém údobí života dvou maniaků a sestry jednoho z nich, která se k nim přistěhuje. Film je z psychologického hlediska docela zajímavý v tom ohledu, jak vykresluje hned dvě tváře zla v člověku. Zatímco Ottis je perverzní zakomplexovaný idiot a úchyl, Henry je inteligentní psychopat. Ottis se na Henryho přisaje jako přísavka, je odporný, hnusný, nesympatický ... Henry je v podstatě záhadný a chvílemi sympatický, namakaný chlap, který jen v určitých intimních ohledech selhává a neví, jak se chovat. Film ale jasně ukazuje, že psychopatie jako porucha osobnosti je mnohem nebezpečnější, než tupá perverze ... S Ottisem by na kafe žádná slečna nešla, zatímco s Henrym ano. A v tom je ten paradox, protože ten opravdový stroj na smrt je právě Henry ... kalkulující, chladný, necitlivý vrah, násilník a zabiják, který nad pácháním vraž přemýšlí a ví moc dobře, že pokud jich bude chtít ještě hodně vykonat a užít si to, musí být opatrný a dodržovat jistá pravidla... Dost ale filosofování o psychologii postav, v literatuře by se toho každý zájemce dočetl více. Film je opravdu nesmírně silným náporem na divákovu psychiku. Vůbec nedramatizuje vypjaté scény, nečekejte žádné extra gore řádění atd. Tohle není horror, tohle je pokus o rekonstrukci reality dvou psychoušů, což se v podstatě velice daří a o to je účinek mohutnější. Je to hnusný, oplzlý, znepokojivý, těžký, atmosférický a mrazivý film ... ale tím pádem velice povedený. Není to film pro zábavu, je to film pro ponaučení a vytvoření hrubé představy o životě sériových vrahů ... (13.05.2008)

Jeho kontroverznost je mi docela záhadou, ale je pravda, že i dneska působí Henry dost špinavě, těžce a hlavně reálně. Chytře zvolená polodokumentární forma navodí skoro zaručeně negativní emoce, kor když se do akce zapojí kamera, skrz níž "hrdinové" staví diváka do pozice voyeura. Rooker coby chladnokrevný, ale svým způsobem sympatický zabiják táhne film hodně dopředu, za zmínku však stojí i hororový veterán Tom Towles (Noc oživlých mrtvol, Borrower, Vyvrženci pekla). (01.12.2011)

Působivé a nechutné to jistě bylo, ale já nějak nechápu smysl natočení takového filmu. Dva šílenci bavící se tím, že někoho zabijí, nikde ani náznak toho, že by byli v nebezpečí nebo že by je někdo hledal. Ano, já chápu, je to sonda do duší takových lidí, ale stejně nevím, proč je potřeba něco takového natáčet. (31.07.2007)

Zajímavý film, který rozhodně nemá psychologickou hloubku, naopak vše sleduje s takovou povrchní samozřejmostí, až chvílemi mrazí. (28.02.2013)

Sedlácká atmosféra a dle slov samotného režiséra "poetika idiocie" mi nějak nepronikla pod kůži. Dokážu pochopit, čím tento počin zaujal řadu diváků, ale s nadšenými názory se nedokážu ztotožnit. Právě atmosféra je něco, co dle mě film postrádá. Snaží se zobrazovat vraždy a další násilí jako naprostou samozřejmost, jako něco, co dvojka narušených protagonistů prostě dělá s klidem a nezaujetím sobě vlastním, jenže tím minimalizují filmové napětí a dramatičnost... Scéna s rodinou je sice i dnes poměrně šokující, ale něco podobného, navíc v lepším podání, předvedl již Mechanický pomeranč. Psychologický portrét je také velice zjednodušený, takže z Henryho zůstává pouhá béčková exploatace... 5/10 (07.12.2013)

Syrové, pravdivé... neprůstřelné. "Trezorový" film, mapující několik dní v životě jednoho vraha a jeho přátel. Na rozdíl od běžných filmů o psychopatických sériových zabijácích, tenhle se liší celým svým pojetím - hlavně hlubokou psychologickou studií vraha i jeho okolí, vynikajícími hereckými výkony a naprostou uvěřitelností. John McNaughton byl nejen režisérem, ale také spoluscénáristou a podílel se i na skvostně mrazivé hudbě. Není divu, že si tenhle film pobyl pěkných pár let v trezoru. Od většiny prvoplánových a senzacechtivých "vrahounských životopisů", se liší asi tak markantně jako Dostojevský od Blesku. A na rozdíl od jiných šokujících snímků, budete mít nejen jistotu že tohle se může stát - budete přesvědčeni, že právě tohle se teď někde děje. Každopádně tomu filmu těžko může někdo vyčíst, že je takový jaký je. Bez kompromisu, bez jakékoliv stylizace ukazuje odvrácenou tvář lidskosti. Vyjímečná záležitost pro silné povahy. (20.11.2005)