Coldplay: Hlava plná snů
Coldplay: A Head Full of Dreams
Coldplay: A Head Full of Dreams
Coldplay: A Head Full of Dreams
Režie:
Mat WhitecrossHudba:
Rael JonesHrají:
Chris Martin, Guy Berryman, Will Champion, Jon Buckland, Noel Gallagher, Brian Eno, Beyoncé, Bruno Mars, Gwyneth Paltrow, Mat WhitecrossObsahy(1)
Režisér Mat Whitecross, který je s Coldplay od úplných začátků, zmapoval cestu kapely z londýnských barů až na největší pódia celého světa. Napůl dokument s exkluzivními archivními záběry střídají sestřihy z posledního veleúspěšného turné „A Head Full of Dreams“ (které se Česku vyhlo). (Aerofilms)
Recenze (32)
Tyvole, jako hezký sluníčkový propagační videjko pro fanoušky to beru a nic proti tomu nemám. Ale snad nemusí mít sluníčkový propagační videjka dvě hodiny a nemusíme je označovat za dokumentární filmy?! Z těch pozitivních cukrkandlovejch průpovídek jsem si nejednou skoro ublinknul. ()
Z dramatického hlediska docela potíž, že je příběh téhle kapely (tak, jak je zde prezentován) naprosto nekonfliktní a přímočará cesta - pak zní divně, jak se furt mluví o překonávání překážek. Přesto střižené dost zručně, aby to vypadalo, že Coldplay je pomalu lék na rakovinu a jejich existence je nejúžasnější a nejvíc ohromující věc, jaká se kdy udála. Nemyslím to nějak zle - tyhle dokumenty jsou vždycky přehnaná reklama a sebeoslava a tenhle to dělá adekvátně. ()
Výborný dokument mapující celou historii kapely, která má za sebou řadu skvostných alb (no dobře, Ghost Stories stálo za prd, ale o tom taktně pomlčíme) a hlavně její členové i po raketové slávě zůstali normální a nestala se z nich namyšlená hovada pořádající drogové večírky (jak je častým zvykem). Nejlepší na dokumentu jsou ale záběry z roku 1998, kdy Martin a spol. byla ještě mladá ucha s rovnátky čerstvě nastoupivší na univerzitu (a kdy byla Gwyneth pro Chrise jen vlhkým snem). Nejlepší scéna: Chris v roce 1998 vypráví, jak budou za čtyři roky Coldplay slavní po celém světě... střih... rok 2002, Coldplay hrají jako headlineři na Glastonbury. ()
V podstatě si o tom myslím totéž, co kolegové dvě hvězdy a míň. Jenže cukr je hlavní živinou mozku, no a co čert nechtěl - i toho mýho. Takže smůla, já jsem z Coldplay prostě hotovej. (Vancouver, Kanada) ()
"A Head Full Of Dreams" je podľa mňa dobre spracovaný dokument, ktorý rozpráva o kapele Coldplay. O ich začiatkoch, o ich albumouch, ich ceste až k poslednému albumu "A Head Full Of Dreams". Ja sa osobne nepovažujem za fanúšika Coldplay. Mám rád ich hudbu, majú skladby, ktoré mi skutočne prirástli k srdcu a mám vo svojej kolekcii 3 ich albumy, no nepatria ku kapelám, ktoré by som nejako vysoko vyhľadával. Ale ak sú dobrí, tak sú skutočne dobrí. Moja manželka naopak fanúšikom je. Ona si tento film užila naplno. Čo sa mňa týka, podľa mňa je to tiež veľmi dobré. Osobne to síce schádza do tých istých problémov ako väčšina dokumentov (napríklad fakt, že sa veľa venujeme histórii a najstaršiemu obdobiu a potom nemáme veľa času na neskoršie roky), no na druhú stranu môžem povedať, že to bolo dosť zaujímavé, dosť dobre spracované, veľmi autentické a pôsobilo to na mňa živo. Dokument mi niečo ukázal, dozvedel som sa z neho dosť a mal som možnosť počuť niektoré svoje obľúbené skladby a užiť si ich. Takže fanúšikom Coldplay odkazujem aby si dokument určite pozreli. Ostatní si v tom možno budú schopní tiež niečo nájsť. Ako celok som si film užil a niekedy by som sa k nemu aj pokojne vrátil. Hodnotenie: A- ()
Asi jsem i pod vlivem zdejšího nadprůměrného hodnocení čekal něco víc než sluníčkový dokument pro skalní fanoušky. Můj hudební (ne)vkus se s produkcí této kapely nikde neprotnul, takže jen další hudební dokument z mnoha (50%). Nahoru zaokrouhluji snad jen díky unikátní příležitosti, že takovýto dokument mohl autor průběžně natáčet 20 let, tedy ještě od doby, kdy kapela ani neexistovala. Sice nikdy nepochopím, proč ČT musí „vylepšovat“ dabingem i hudební dokumenty, ale její verze z roku 2022 obsahuje i perly typu „indická chlapecká kapela“, což měl být zřejmě ekvivalent původního „indie boy band“. ()
Dve hodiny propagandy.Je to emocionalne chladne.Hudebni dokumenty,ktere jsem videl i kdyz se treba tolik nevydarily,tak jakmile kapela zahrala,dokument ozil.Coldplay moc neznam ale to co zahraly,jsou obycejne prumerne pisnicky.Vim ze fanousek se mnou nebude souhlasit.Navim mi lidsky nejsou sympaticti. ()
Takhle nějak má vypadat hudební dokument, bez ohledu na to, jestli se vám ta daná kapela líbí nebo ne. S Coldplay to mám tak, že jejich indie začátky, řekněme první dvě desky, mě celkem braly (i když si vždycky radši pustím třeba Travis), ale někdy od X&Y to šlo směrem dolů (až na pár jednotlivých písniček), kdy poslední dvě desky řadím někam k produkci Džastina Bíbra nebo Rijány (tedy shit). Ono vůbec mám s Coldplay ten problém, že jsem je vždycky bral jako takovou kapelu pro gymnazisty (no spíš pro gymnazistky), a tudíž si já, jakožto working class hero, radši pustím svoje cunts Oasis nebo Petea Dohertyho. Na druhou stranu jim nelze brát ten fakt, že jsou, spolu s Muse a U2, momentálně asi nejlepší koncertní skupinou (přestože mě všechna ta duhová světla, všechny ty ohňostroje nebo konfety hrozně serou, dobrá kapela se bez toho lehce obejde a soustředí pozornost jen na svoji hudbu... ale proti gustu...). A Chris Martin je přesně ten pohodovej týpek, kterýho byste chtěli mít za kámoše. Čtvrtá hvězda v hodnocení speciálně pro Noela Gallaghera a jeho pětisekundové učinkování v tomto zajímavém, barevném, rozjuchaném a vůbec hodně Coldplay dokumentu. ()
Dokument sleduje britskou formaci Coldplay od doby, která předcházela okamžikům, než skupina jako taková vznikla. Režisér Mat Whitecross je se členy Coldplay od úplných začátků; studoval s nimi na škole a bavilo ho filmování. A tak prostě točil, aniž by měl tušení, že při tom mapuje cestu jedné z nejznámějších a nejuznávanějších kapel světa. Snímek je složen ze soukromých i veřejných záběrů, letitých i současných, které dosud nemohli fanoušci nikde spatřit. I přes četná bilancování a poněkud hlubší obsah film neztrácí švih a rozhodně nenudí. Dvouhodinová stopáž nahlíží na slavnou britskou popovou čtveřici jako na obyčejnou partu dobrých kamarádů, kteří se potkali v roce 1996 na kolejích při studiu univerzity. ()
Nejsem žadný velký fanoušek Coldplay, ale pár jejich songů mám opravdu rád a i na koncertě sem byl a užil sem si ho.Tenhle dokument není ničím víc než standardním self promem mapujícím příběh čtyř kamaradů,kteří si věřili že prorazí a nakonec se jim to opravdu provedlo.Pravý fanoušek bude nadšený, já sem si nejvíc užil záběry z koncertů a příště se raději podívám na komplet záznam…60% ()
Moje recenze je velice neobjektivní, protože skupinu Coldplay miluju už od dětství, miluje je naše rodina a jejich písničky jsou pro mě osvobození od špatné nálady. Proto se mi dokument velice líbil a především ve střižně si na něm dali velice záležet. ()
Dobrý dokument mapující historii Coldplay, britské skupiny, které spousta lidí nemůže přijít na jméno. Sám se nepovažuju za obřího fanouška, ale z každého jejich CD mě písnička nebo dvě baví, takže mě vcelku zajímalo, jak to všechno vzniklo. A dokument je to zajímavý, i když už jsem viděl lepší. Jen mi přijde, že během jejich dvacetiletého působení neprošli žádnou velkou krizí (s výjimkou asi minuty použité na rozchod Chrise Martina s Gwyneth Paltrow) a všechno pořád bylo barevné a pohádkové. Nejzajímavější je zpestření o záběry z univerzitních let a proroctví o slávě Coldplay. ()
Phodový fan service s ničím navíc, co by nadchlo. Jsou intenzivnější formáty, tenhle je tak akorát pro televizi. ()
Hodne barviček, hodně srdíček a lásky a "jsme kamarádi a potřebujeme jeden druhého, protože jinak bysme tu nebyli". Pár vtipných archivních záběrů ze samého začátku kapely. Coldplay jsem přestala poslouchat zhruba po Viva la Vida, od té doby s nimi mám jeden zásadní problém: působí na mě jako "jsme velká stadiónová kapela, která lidstvu předává zásadní message". Film je roztomilý, ale bezzubý, a jako proč je po titulkách ještě další asi čtvrt hodiny filmu, to mi hlava nepobrala. ()
Vždyť barvy jsou život, bez nich by byl šedivý a nudný. - tohohle se Coldplay fakt drží. Netuším, kdo vymyslel tuto jejich koncertní image, ale lidem se to jak vidno líbí, ba přímo jsou nadšení, jak je vidět z bohatých záběrú z koncertů. Otázkou je, co s tím budou dělat Coldplay po čtyřicítce...Jinak dokument zajímavý, mapující i jejich úplné začátky, které jsem neznala. Nemyslím si, že jejich popularita upadá, ba naopak, jak dokazuje jejich poslední velmi úspěšné turné. Update: konec roku 2019 - nové album, nová image, žádné turné. Proč ne. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2017. ()
Některé písně od Coldplay mám rád (Clocks!), nicméně dokument je řekl bych prázdně utlachaný. I čistě technicky chladný, zvukově divný...a ty řeči o "nejlepší světové rock kapele jdou taky mimo - např. na jejich poslední přeprodukované nahrávce už ani nejsou slyšet jednotlivé nástroje - je to jen taková zvuková koule... ()
Zaujímavé je, že Mat Whitecross vlastne natočil časozberný dokument a začal s tým v dobe, keď ešte absolútne nikto netušil, aký fenomén sa z Coldplay stane. A najvtipnejšie a zároveň najfascinujúcejšie je to Chrisovo vyhlásenie z júna 1998 :-)) Každopádne som sa o nich dozvedela veci, ktoré som fakt netušila a vďaka ktorým sú mi teraz ešte sympatickejší. ()
"Hlavne tam na zaciatok nedavaj, ako ideme na javisko. To uz bolo vsade." Mala som tu cest vidiet ich nazivo minuly rok v lete v Cardiffe a nikdy nezabudnem, ako cely stadion z plnych pluc spieval Fix you a nebolo tam jedineho cloveka, ktory by si to neuzival. Ci uz ich nenavidite alebo milujete, ich koncerty su skratka neskutocna vizualna a hudobna sou, z ktorej vam padne sanka. Cely dokument je pekne spraveny a chyti za srdce kazdeho fanusika. Brckavy Chris so strojcekom vie, o com hovori. "Niekto si moze povedat, ze su to hippie recicky, ale mne je to jedno." ()
Hezký průřez kariérou jedné kapely, který ukázal i na nehezké věci z prostředí hudebního showbyznysu a života slavných lidí. Vtipné záběry z úplných začátků a pompézní záběry z aktuální doby. ()