Reklama

Reklama

Jak už to tak často bývá, dramatické události začínají většinou velmi nenápadně. Mladý a ambiciózní manažer Lockhart (Dane DeHaan) dostane od nadřízených jednoduchý úkol. Přivézt ze sanatoria pana Pembrokea, nepostradatelnou hlavu jejich společnosti. Léčebna, kam se před časem uchýlil a podle posledního odeslaného dopisu se z ní ani nechce jen tak rychle vrátit, se nachází v zastrčeném koutě švýcarských Alp. Její personál zde poskytuje životem a prací vyčerpaným boháčům speciální očistnou léčbu. Ale nabízené zázračné procedury možná nejsou tak úplně běžné a pobyt zde až tak úplně dobrovolný... (CinemArt)

(více)

Videa (12)

Trailer 5

Recenze (496)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Nádherně, ale opravdu nádherně natočené béčko! Stejně jako Marty Scorsese v Prokletém ostrově i Verbinski v Léku na život rozvíjí témata a žánry áčkovými hollywoodskými studii dávno opuštěná a zapomenutá, je to taková restauraci amerického chápání filmu z doby klasického Hollywoodu, po formální stránce omračující a strhující...ta kamera! Hudba! Atmosféra! A to pitomé rozuzlení a béčková mělkost...přepálená stopáž...ani to ovšem nemůže cinefilní zážitek zkazit... ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Ta atmosféra vás pročistí jako slavná voda profesora Volmera. Prvních cca 15 minut čistá extáze. Jako gotický horor od Sorrentina. Dokonce člověka asi hodinu Lék na život drží v podezření, že přichází s chytrou metaforou světa stiženého rakovinou ambicí a mamonu. Nic takového se samozřejmě nekoná, scénář má roztroušenou sklerózu, takže celkem primitivní incestní storku cestou rozsype tak dokonale, že na konci moc nedává smysl. Ale to nevadí. Tenhle film ztrácí příčetnost stejně zábavně jako hlavní postava a plesový závěr je něco, co v Hollywoodu umřelo ve 30. letech. A Verbinski to tahá z rakve, jako by to byla ladná křepelka. Nekrofilní soulož se vším všudy. Nesoudná, nepříčetná, místy bezmála debilní... ale strašně zábavná. Nevíte, kde se dá ta alpská voda pořídit? ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem buď kolosální průšvih, nebo zlatej důl nedocenitelné retro atmošky a suverénní režie. Že jsem dostal něco mezi, to je tak trochu zatracenou záhadou. Verbinski má podobně jako v The Ring jistou řemeslnou ručičku a kameraman Bazelli by si za tuhle výstavu úžasných a efektivních obrazů z fleku zasloužil smlouvu s největšími režijními velikány, ale Lék na život přece není nijak originální ani soběstačná filmařina, které chybí přesně to, čím disponuje například Kubrickovo Shining - nepředvídatelnost, žánrová čistokrevnost, odvaha jít ještě dále za rámec toho, co je aktuálně divácky žádané a očekávané. Některé scény se zaryjí do paměti a celkovému vzhledu není moc co vytknout, stejně jako hercům a chvályhodným záměrům, ale pořád je to málo, tempo začne po nějaké hodince kolísat a závěr je dopředu bohužel odhadnutelný. Zachovat si scénář unikátnější charakter, bylo by zadělána na solidní hororovou šlehu. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Přímo úchvatně natočená podivnost - po Purpurovém vrchu další pro současného diváka ne zrovna obvyklý horor (ani zdejší žánrové zařazení si s ním neví moc rady :)), který si mě ale dokonale omotal kolem prstu. Především mě tedy každou chvíli dokázal něčím překvapit, což bylo asi ze všeho nejlepší. Priessnitzovi se o takové vodoléčbě nesnilo, a mně, kterého Prokletý ostrov tolik nudil, o takovém bijáku asi také ne. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Verbinski se na to vymázl, zfetoval se a natočil tohle velmi bizarní dílo, které z vysoka kašle na nějaké konvence. Jeho "Zlatí úhoři" tak mají daleko do "otapavlovi" poetiky. Příjezd do čarovných švýcarských lázní není nijak zdlouhavý, mladý manažer Lockhart, který sem zajel jen vyzvednout svého nezvedeného kolegu na příkaz nadřízených, se nestačí divit, když léčící se osazenstvo je samý penzista, ředitel sanatoria zde má všechno na povel a vzduch je nasycený nejen svěžestí, ale je zde i zřetelný puch úchylnosti. A i když měl v plánu zde zůstat nanejvýš den, je kvůli nehodě s jelenem a zlomené noze nucen protáhnout svůj pobyt na neurčito. A bez netu, smartphonu a i televize bývá dlouhá chvíle, Američan se tedy bezelstně šourá "kubrikovskými" chodbami, navštíví místní pajzl se sveřepou švýcarskou omladinou a spřátelí se na první pohled s prostoduchou mladou dívkou, která je chovankou ředitele sanatoria, který čeká, až se z ní stane žena. Film trvá přes dvě hodiny, rozhodně nemá nijak závratné tempo, občas šokuje svojí úchylností, občas je atmosférický, vypointované rozuzlení je roztomile debilní. Celé dílo by se dalo připodobnit k DiCapriově anabázi na Prokletém ostrově, případně je ve hře i E.A.Poe: Podivný Experiment, který se kvůli svému televiznímu zpracování s tímhle filmem nedá posléze srovnávat. Dane DeHaan má něco z DiCapriova zevnějšku, vypadá, jak kdyby dostal prostřednictvím úhořů dávku botoxu, která mu obličej z(de)formovala do slavného herce. Je z něj tedy takový přítulný kříženeček do každé (úchylné) rodiny, o filmu to platí též. Některé obrazy filmu jsou opravdu až nápadně podobné těm, které před tím do svého filmu aplikoval Martin Scorsese. Podstatný rozdíl tkví v uchopení filmu, Verbinski (po)nechal film v záměrně (šíleném) béčkovém syžetu, bez inteligence, a nijak neusiloval jej povýšit (vyjma špičkového technického zpracování)- sanatorium, v němž se zastavil čas, vypadá na současné poměry jak z padesátých let minulého století, úhoři, bizarní postavy, nevraživí zřízenci, krčma s anarchicky vyhlížející mládeží, historka o incestu, která už něco pamatuje...to všechno dává filmu ryzí béčkový ráz. A to ještě diváka čeká velká pointa, jejíž ráz se od zbytku nijak významně neodklonil. A tvůrcům to zřejmě nestačilo, neboť úplně poslední záběr je nejprofláklejším béčkovým postupem, jaký si do vysokorozpočtového filmu může nandat jen režisér, kterému mu už je všechno úplně u paty. Film není prosycen hororovými scénami ve velké frekvenci, ty se vynořují postupně. Pěkně vyvedená je automobilová nehoda s jelenem, která to slibně odstartuje. Pak se zase až tak moc neděje, divák se seznamuje s prostory sanatoria i jeho osazenstvem. Pak už to má větší spád, i když ten filmu docela chybí. Pozoruhodná je scéna s úhoři, v níž je hlavní hrdina hermeticky uzavřen v obří skleněné "kádi" v rámci léčby. Ale na R rating jsem čekal větší sodu z každé scény, vše vyznívá dost úchylně než nějak extrémně drasticky. Největší slabinou je scénář, který se točí kolem incestu, úhořů a "kontaminované" vod(k)y, kterou pacienti pijí, až se jim rozpadne chrup. Se zuby je zde spojená nejdrastičtější scéna vrtání. Finále je celkem v pohodě, všechny tři hlavní postavy -ředitel-blbka-hlavní hrdina - utvoří kolo mlýnský, zablbnou si, uspořádají ohňostroj, ukážou nejnovější trendy v estetické medicíně a více jak dvouhodinový film je u konce. Gore Verbinski zešílel, divákům to bylo ale jedno. Jeho delirium si patrně užijí, až film opustí kino prostor. 7/10 () (méně) (více)

Galerie (65)

Zajímavosti (14)

  • Film se natáčel na hradě Hohenzollern v městečku Hechingen v Německu. (MessiM)
  • Nemocnice Beelitz-Heilstätten, kde se natáčely scény ze „švýcarského“ sanatoria, byla zbudována v roce 1898 jako sanatorium pro léčbu tuberkulózy. Ve obou válkách fungovala jako vojenská nemocnice, po roce 1945 byla zabrána Rudou armádou a až do roku 1994 byla největším sovětským lékařským zařízením mimo území SSSR. Kromě Hitlera tu byl rovněž hospitalizován Vladimir Putin a po pádu NDR se tu před odletem do Moskvy ukrýval Erich Honecker s manželkou Margot. Beelitz je díky velkorysé rekonstrukci možno shlédnout z unikátní visuté stezky dlouhé 320 metrů. (Robbi)
  • Výroba a autorizovaná distribuce filmu podpořila více než 12 000 pracovních míst. (BMW12)

Související novinky

Režisér Pirátů z Karibiku našel nový projekt

Režisér Pirátů z Karibiku našel nový projekt

03.03.2021

Gore Verbinski (Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly) natočil svůj poslední film v roce 2016, Lék na život stál nějakých 40 milionů dolarů a v kinech vydělal 26. Ještě předtím stál režisér za… (více)

Reklama

Reklama