Hudba:
Petr MalásekObsahy(1)
Životní příběh jedné z největších osobností české kulturní scény dvacátého století. Bilanční dokument o chytrém humoru Miroslava Horníčka, jeho životní moudrosti, nadhledu a přátelství. Tvůrci M. Slunečko a M. Šmídmajer využili unikátní záběry, kdy se Horníček setkává na chalupě s již nemocným J. Sovákem nebo z návštěvy zchátralého domu J. Wericha. Dokument využívá bohatství archivů a dokazuje, jak geniální byl jeho humor. Zároveň připomíná i méně známá díla. Průvodcem dokumentu je liberecký lékař Vladimír Mareš, který se stal osobním přítelem a poté i „adoptivním synem“ Miroslava Horníčka a pečoval o něj i jeho manželku Bělu v posledních letech jejich života. Jeho pohledem mapujeme klíčové momenty tvorby Miroslava Horníčka, spolupráci s Janem Werichem v divadle ABC, jeho působení s Jiřím Suchým v divadle Semafor, reportáže z Filmového festivalu v Karlových Varech, Kinoautomat na výstavě EXPO 67 v Montrealu, kultovní Hovory H v České televizi anebo v seriálu Byli jednou dva písaři, který Miroslav Horníček považoval za vrchol své televizní kariéry. (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Výborný dokument mapující životní příběh Miroslava Horníčka, (nejenom) brilantního vypravěče a glosátora, který se v kontaktu s diváky cítil jako ryba ve vodě, osobnosti s laskavým a inteligentním humorem ("Hledám dívku na občasná setkání s ginem a tonikem a se mnou", "hovník" je od slovesa hovět si ...), herce a autora mnoha výborných knížek ("Dobře utajené housle"). Dokument kombinuje úryvky rolí, komentářů, rozhovorů (speciálně s Jiřím Sovákem ať už "písařovské" či "osobní" jsou nezapomenutelné) a díky bohatým archivům a vzpomínkám předkládá poutavým způsobem jak informace všeobecně známé, méně známé, pozapomenuté i "nové". Tento Člověk s neutuchajícím smyslem pro inteligentní humor, laskavost, přátelství a životní nadhled, moudrost a optimismus oprávněně patří mezi největší osobnosti naší kulturní historie. Jediným záporem tohoto dokumentu, bylo to, že byl příliš krátký ... Přesto jsem si při sledování příjemně "pohovnil" a zavzpomínal. Mistře, dík ! ()
"Domov není věšák nebo místo věšáku, to je místo, kde člověk nalézá své já. Domov je útočiště. Domov je pro mě místo jistoty, odpočinku, schopnosti nebo nutnosti přemýšlet, uvažovat, rozvažovat. Domov je přístav, kam se člověk vrací." ()
Jsou zde věci notoricky známé, ale zaplať bůh i informace neznámé. Hezky zpracovaný dokument. ()
Miroslav Horníček celým svým životem a odkazem představuje přímé pokračování poetiky Osvobozených a vlastně je důležitým mezičlánkem mezi V+W a Semaforem. Slovenský výběžek L+S je dalším výrazným výhonkem této pozoruhodné tradice, která sahá k Jaroslavu Haškovi a dnes zcela zapomenutému Jiřímu Hausmannovi. Tento muž-epocha byl nadán schopností sdružovat nejvýraznější osobnosti své doby - Pivce, Svitáčka, Sováka, Šlitra, Kopeckého, Wericha, Voskovce, Brodského. Pochybuje-li někdo bláhově o existenci národa, tento zdroj naší mateřštiny, kultivovaná mluva i psaná podoba našeho jazyka, silná svou samozřejmostí a zdánlivou prostotou, dokazuje opak. Ne náhodou se považoval za klauna, ne náhodou opakovaně říkal, že při slově bavič sahá po pistoli. Člověk i vlastenec Horníček je - vedle řady dalších - kotvou, jistotou i nadějí. Inspirací, která nikoho a nic nešetří. Laskavostí i drsností svého vlídného humoru. ()
Úžasný.... ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama