Obsahy(1)
Sto let česko-německých vztahů v dokumentárním cyklu. Česko-německé století představuje jedinečnou sérii dokumentů mapujících vývoj vztahů Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Slezska během posledních sta let. Cyklus se nesoustřeďuje pouze na dílčí události, ale vypráví příběh vzájemných vztahů a nahlíží jej jako komplexní celek v historickém kontextu. Autor kombinuje svědectví obyčejných lidí- pamětníků s názory historiků, se zobecňujícím komentářem a využívá při tom velké množství dosud neznámých filmových archivů a fotografií. Ojedinělý cyklus, který způsobem svého vyprávění připomíná filmovou kroniku a k prožívání jednotlivých etap česko-německých vztahů se vrací prostřednictvím vzpomínek jednotlivých protagonistů, se kterými v průběhu cyklu pomyslně postupuje v čase. (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Děkuji, všem tvůrcům tohoto dokumentu, stejně tak všem pamětníkům z řad Čechů a Němců, kteří se s námi podělili o své vzpomínky na často tragické a nepochopitelné události spjaté s válečným obdobím a následným poválečným odsunem německého obyvatelstva. Každý podobný počin nám musí znovu a znovu připomínat, nad čím tak často a rádi přivíráme oči. Neexistuje nic jako spravedlivá odplata, pokud je tato odplata z velké části páchána na nevinných lidech, převážně ženách a dětech. Je mi smutno a považuji to za skrytou hrozbu, že i dnes existují lidé, kteří slepě obhajují a považují způsob odsunu německého obyvatelstva za spravedlivý. Pravda je ale prostá a děsivá. Nešlo o nic jiného, než o další prohloubení lidského utrpení apokalyptického rozměru, které přinesla druhá světová válka. ()
Hodnocení tohoto dokumentu a hlavně komentáře lidí, které jsem u něho četl na stránkách České televize, opět potvrdilo, že Češi jsou národ post-komunistických, mstivých a netolerantních buranů (v přibližném poměru 60/40 pro burany). Ve finále je vidět, že většina nespravedlivě odsunutých Němců na tom rozhodně netratila a užívají si klidné stáří v tolerantní a morálně i ekonomicky vyspělé zemi. ()
Myslím, že jsme si s Němci fifty-fifty. My jsme jim konfiskovali domy, oni nám nezaplatili reparace za druhou světovou válku. Nemáme si s nimi co vyčítat a opravdu je čas na usmíření. Sudetští Němci s námi mohli žít v klidu a míru, ale rozhodli se připojit k Hitlerovi, chtěli patřit k "Velké Říši". Paradoxně po válce jim to bylo prostřednictvím vyhnanství umožněno, přestože ta Říše už nebyla tak velká, jak by si bývali přáli. Ovšem Němci se z historie nepoučili a vytvářejí si ze své země dlouhodobě neživotaschopnou multikulti utopii, jakou byla i První republika. Aby se tam náhodou v budoucnosti neopakovalo to samé, co v poválečném Československu... Dokument ujde, ale šlo z něj vytěžit víc, zejména mohlo být zpovídáno více lidí. ()
Další díl do mozaiky omlouvání sviňskosti, kterou má německý národ v sobě zakódovanou jako DNA. není to tedy jen nacismus, do jehož omlouvání se tento dokument s ochotou a nadšením hrne. Česko - německé nepřátelství trvá tisíc let. V každém století se nás Němci pokusili jednou až dvakrát vyhladit. Je paradoxem, že je jejich fanatismus dovedl do situace, kdy zániku budou čelit oni. Smutné je, že noví sousedé budou ještě horší (jakkoli se to pohledem do historie zdá nepředstavitelné). ()
Cenný příspěvek ke studii našich dějin v tématu, se kterým se naše společnost jako celek stále nedokázala vyrovnat (takže z toho vznikla částečná neuróza). Důkazem toho jsou i některé zdější fanatické a historicky mýtomanské komentáře. Dokument veskrze konvenční, ke kterému sice mám tři sta třicet tři připomínek, ale v hodnocení oceňuji i snahu tnout do palčivých, protože stále živých ran. Skalpelu je potřeba, když rána hnisá... ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize
Reklama