První

Dobrodružné kostýmní melodrama o ruské výpravě na Arktidu za vlády cara Petra I., který je jako vejce vejci podobný seriálovému západnímu počinu ´The Terror´ (2018). Je však dějově jednodušší, zábavnější a bez děsivých scén. Je to film pro celou rodinu, který by si mnozí diváci mohli oblíbit. Filmoví fanoušci však tradičně, jak je většinou u ruských snímků obvyklé, zaskřípají zubama, neboť je celý děj opět poskládán ze známých motivů. Už samotný začátek připomíná francouzskou éru dobrodružných mušketýrských snímků vzniklých především v sedmdesátých letech. Jakmile se přejde na vyplutí a plavbu samotnou, už jakoby to mělo koncept Marca Pola či Kryštofa Kolumba. Netrvá dlouho a rozeznáme motivy veleznámého příběhu ´Ostrov Pokladů´. Jakmile se objeví zima, je tu motiv výše zmíněného seriálu ´The Terror´ a finále už rozpoznají asi jen znalci historie, neboť scény jízdy na saních se psím spřežením jakoby ztvárnili cestu k severnímu pólu Fredericka Cooka a Roberta Pearyho. Celý tento počin samozřejmě obsahuje informaci, že je natočen dle skutečné události, ale faktem je, že byl scénář napsán podle divadelní hry Vladimíra Fedorova ´Souhvězdí Panny Marie´. Snímek ani v samotném Rusku nebyl diváky přijat příznivě. Příběh postrádající hloubku a napětí je v rozporu s logikou, ve filmu jsou jasně viditelné technické chyby, z nichž nejvíce citovaná je jízda psího spřežení po stopě sněžného skútru, a vývoj děje jako takový prostě trhá jakoukoliv smysluplnost. Kostýmy a výprava s krásnými scenériemi je to jediné, co se dá na tom všem pochválit. Kdyby byli ruští tvůrci schopni nějaké té originality, jako jednoduchý dobrodružný, snad i trochu pohádkově vedený, film by se dal přijmout, ale když z každé scény číší kopírování různých klasik naroubovaných do sebe jako celku, divácké nadšení to prostě vyvolat nemůže. (25.12.2020)

Troufám si říct, že ačkoli jméno Vituse Beringa je všeobecně známo, jeho životní příběh by dal dohromady asi málokdo, a to samozřejmě platí ještě silněji pro mnohem méně známé postavy ruských dějin, jakými byli Vasilij Prončiščev, jeho žena Maria nebo Semjon Čeljuskin, jejichž expedice na sever patří zcela jistě k nejodvážnějším objevitelským výpravám. Její filmová podoba pak sice není nikterak velkolepým dobrodružstvím, ale spíše se snaží ji zachytit ve skutečném světle a bez příkras, což se ve výsledku celkem daří, přestože úvodní část působí velmi rozpačitě. Jakmile se však loď vydá na svou osudovou plavbu, začíná docela poutavé vyprávění, které má místy slušnou atmosféru, i přes občas lehce rušivou hudební složku. 60 % (Filmový festival Nový ruský film - Cinema City Slovanský dům) (07.11.2018)