Děvčátko, neříkej ne!

Nejvíce mě zaujali hudení scény, hlavně se mi do hlavy vryla píseň "Děvče, neříkej ne" podle které je vlastně i název filmu, ale jinak tomu chyběla pořádná zápletka. Ano, milostný trojúhelník je vtipný, ale nebylo to ono, nebylo tam žádné napětí, žádná gradace příběhu a konec se mi zdál až moc naivní. (28.02.2017)

Dvě hvězdičky za pár povedených slovních hříček z úst Emana Fialy, jinak to byl film velice slabý, z části měl charakter reklamy sponzorů, jak ukázaly dlouhé minuty z módní přehlídky. Snd ještě Jožka Vanerová stála za povšimnutí, ale Jindřich Plachta totální výbuch a ví bůh, co všechno měla ta motanice kolem drahého kožichu a prázdné krabice znamenat. Vrcholem bylo zatčení celé skupiny výtržníků. Například jsem takynepochopil, jakým způsobem se módní salón dobral k penězům za kožich. (02.11.2020)

Nudné pasáže při módní přehlídce možno přeskočit. Tedy pokud vás tehdejší móda nezajímá. Mne nezajímá ani letošní che che. Poměrně kvalitní komedii, která ještě obsahuje prvky starého dobrého němého filmu, a nakonec se velmi dobře zvrtne až v grotesku, sráží časté ječení, které jest nazýváno zpěvem. Tohoto jekotu je zde až moc, ale jde o operetku, jak na začátku filmu jest titulkem presentováno. No, mně to prostě vadilo. Ale jinak je to fajn zábava. (25.07.2019)

"Z lásky bolej vlásky." není jedinou replikou, kterou zde Ada získala, ale pozastavovat se nad tímto filmem jen skrze její debut je značně liché. Větší roli tu má Hanka Vítová, ale pravými ideály jsou zde Jarmila Vacková - Morton, Otto Rubík, Eman Fiala a Jožka Vanerová. Na samém piedestalu pak stojí skupina manekýnek v čele s Eliškou Pleyovou a právě skrze tuto módní linii je příběh nejzajímavější. Pakliže je například Děvče z Podskalí nejzajímavější z historického hlediska pro dnes už nedochované pražské lokace, Děvčátko skvěle poslouží pro rekonstrukci recepce módy na přelomu 20. a 30. let. (15.02.2009)

...jen cesta ve dvou, madame, tou pravou cestou k štěstí jest. Nádherná, téměř fetišistická záležitost. Ale spíš nedopatřením či, jak se říká, dílem náhody a okamžiku. Je zřejmé, že scénář i režie balancuje na hraně kýče, ale o to nakonec nejde. Protože ten skutečný přesah vězí v něčem jiném: a sice v tom, že tenhle rozezpívaný a lehounce nevázaný film zachytil krásu a půvab první republiky se vším všudy. Přehlídka dámské módy, k níž s obdivem a uznáním dodnes vzhlíží nejedna žena, je natolik fascinující, že jí prostě nelze odolat. Stejně jako oběma budoucím divám, Haně Vítové a Adině Mandlové. Mandlová zatím jen stvrdila, že bývala dvorní manekýnkou u Rosenbauma, Vítová si společně s Jindřichem Plachtou dokonce střihne lehce bizarní popěvek o tom, že kotě je jen kotě, dej však pozor, aby neškráblo tě. A k tomu jako vždy báječný Šlégl. Ten film je moje tajné guilty pleasure. (24.11.2008)