Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Takhle si před představuji nejen budovatelský film, ale budovatelský obsah filmu prej " Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené..." cha cha, jako aby jste rozuměli, ta jeho vyvolená byla jedna z nejkrásnějších holek co jsem kdy v našem filmu viděl, nabízela mu dobře placenou práci, když mu skončila vojna, jela pro něj jela autem a těšila že budou spolu a prej "on našel sílu" no to je hustý. Takovou holku nechat samotnou a ject makat na druhej konec republiky a když tam za ním celá natěšená přijede tak do ní začne ládovat kolik kubíků vody se vejde do přehrady co právě staví, tohle není o žádném nelezení síly, tohle je o koledování si o kopačky v poměrně velkolepém stylu. Neznám žádnýho chlapa, kterej by radši převážel píseček v náklaďáčku než šukal s krásnou holkou, to je přece do nebe volající píčovina co se mě ten film snažil namluvit. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Pokud byla natočena tahle hrůza, za kterou stojí Menzel se Svěrákem, přemýšlím, jak otřesný musel být původní scénář od Měšťana a Ráže. Nevěrohodné, směšné, poetické záběry na staveniště přehrady fakt nefungovaly, navíc jich byla snad polovina. Teď si absolutně nevzpomenu na jiný film, který by zobrazoval vybájenější podobu normalizace. Nejcennější na tomhle snímku je to, vidět Aloise Liškutína, "vyjmenovávače" z komedie Na samotě u lesa, říct víc rozvitých vět za sebou. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Šedavé bezčasí normalizace a jedno z nejtěžších období naší moderní historie dopadlo nemilosrdně i na Jiřího Menzela - Husákovský totalitní režim nemohl překousnout udělení amerického Oskara za nejlepší neanglicky mluvený film pro Ostře sledované vlaky a silně tlačil na Menzela, aby se ceny americké filmové akademie veřejně zřekl, což naštěstí Jiří Menzel ustál a tlaku komunistických aparátčíků nepodlehl; navíc normalizační režim silně podráždil svou filmovou adaptací Hrabalova textu Skřivánci na niti - humorně ale pravdivě reflektující 50. léta, do té doby něco neslýchaného (takže v reálu snímek prakticky nikdo neviděl, normalizátoři zavřeli film na 20 let do ,,trezoru" a když se pak na začátku 90. let konečně dostal ven, získal hned hlavní cenu Zlatého medvěda na Berlinale), za což se Menzel dostal na index a normalizační režim zakázal jednomu z našich nejlepších režisérů na pět let točit - jako odpustek a vykoupení musel pak v roce 1974 natočit právě tento film - mělo jít o ukázkový budovatelský snímek...bez tohoto kontextu se dnes na film vlastně ani nedá dívat... ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Aby mohl točit neutrální filmy á la Na samotě u lesa, musel se Jiří Menzel vykoupit bezobsažnou agitkou o budování sídliště. Vyčvěchtal se v normalizačním bahně a šel suchou nohou dál. Bylo by laciné a trapné mu to vyčítat, ale stejně lacině a trapně se chová on v porevoluční éře, když kritizuje "poklesky" Václava Vorlíčka či Oldřicha Lipského a hází je do jednoho rudého pytle se zrůdnostmi Trapla a Čecha. To je zbabělé a hloupé. Jinak samotný film za 20% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Po pětileté nedobrovolné pauze natočil Jiří Menzel v těžkých dobách normalizace, tento polozapomenutý netolik výrazný film, o mladém hodináři (Jan Hrušinský), později po vojně budovateli dalešické přehrady, na který se jistě pečlivě dohlíželo, (přepsaný a dodaný scénář), ano i do tý doby na vynikajícího Jiřího Menzela nějakým způsobem došlo, člověk když se na to tak kouká, tak by vůbec neřekl že je to od něj, zde chybí jakýkoliv jeho rukopis, ale vyloženě špatné to zas nebylo, když si člověk odmyslí např. onen ideologický balast, vidí film, který vznikal v nelehké době s nepříliš přitažlivým námětem a komplikovaným scénářem, tohle by opravdu málokterý režisér dokázal, tak aby se na to ve finále vůbec dalo koukat. Každopádně dobře, že nakonec zas začal točit i přes tu dlouhou pauzu kdy byl zakázaný, protože to co natočil později, to už byly opět znamenité filmy pro nejen náročné diváky, které normálně vůbec nemusely vzniknout. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Menzel socialisticko-poetický, normalizačně-realistický... . . . No, narozdíl od jiných dobových srágor se na tenhle film dá i po letech dívat, jen jednomu pije krev ta falešná romantika dřiny kdesi na stavbě velevododíla, o pošetilosti hrdiny a jeho vztazích soudružských i intimních ani nemluvě. Ale zase třeba ty >akční< záběry na míjející se vytůrované Tatry co neznaly bratry, krása... Či záběry na prašně rozblácenou >apokalyptickou< krajinu "velké stavby socializmu" a pro dobu typický neskutečný >bordel na pracovišti< - no KRÁSA... ;o] . . . Škoda, ryze filmařsky byl J.M. i zde vcelku zručný, postsynchrony jsou ovšem dobově typicky lajdácké a zvuk mizerný a nepřirozený, ale jak říkám, v těch vremenach kiná vemena jiná točila větší zhůvěřilosti a že by Menzel tímhle filmem vyloženě bolševikovi podlézal, tak to zas d.m.s.n. ne. I ta Strana a B.S.P. (nee, Balage Střihavka Pavlíček opravdu NE! ;o) jsou zmíněny snad jen dvakrát, to bych zase mistrovi to lámání hřbetu o papuli neotíral, prostě se JEN přizpůsobil tepu doby a co by... Čest práci, že, soudruzi. To za svobody, pravdy a lásky se mohl více polepšit ale to už je jiný příběh, že... Holt kdo hledá zlaté dno - že pane Menzel... °-/ . . . A tak poctivé dvě hvězdy za na svou dobu společenské mizerie vcelku snesitelný film "ze současnosti" - a nebýt toho zbytečně hlupučkého a falešného moralizování jako vždy jalového J.H., možná bych čistě za tu filmařinu i ty tři dal... - - - P.S. Nechci být škodolibý, ale srovnejte si třeba právě tenhle film s většinou dnešních blbých a podbízivých filmařských (no, někdy teda...) čudlařin mladých vytrendovaných nýmandů (před i za kamerou) a položte si otázku - PROČ(?), když můžou... Ale to by bylo na dlouhou debatu mimo rámec tohoto komentáře. Howgh. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách bezedných už ani nevím kde, hodnocení po plezírovém nočně sentimentálním repete 8.1.2013 na dvd 433., komentář zde /se smutným povzdechem/ jako sedmačtyřicátý - 9.1.2012) ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

U tohoto filmu by mělo bejt uvedeno, že hlavní roli hraje Tatra 148. Nejzajímavější na celym filmu jsou ty starý náklaďáky. Osud hlavního hrdiny mi byl naprosto ukradenej. Za zmínku snad stojej ještě nohy tý buchty v hlavní roli a potom Husák (František, né Gustav). Ten sice nedostal moc prostoru, ale jako jedinej v celym filmu něco zahrál. Asi to bylo taky tim, že jeho postava byla aspoň trochu zajímavá a né vyloženě černo-bílá. Jinak je legrační, jak to obchodní centrum (nebo jak to nazvat) na Pankráci kdysi vypadalo bez všech těch reklam, co jsou tam dneska :-) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

I po letech překvapuje jméno režiséra tohoto filmu. Bohužel je to to jediné překvapení v moři trapasu a podprůměru. Méně v této souvislosti překvapí, i když také - a rovněž neblaze - zaujmou, jména scénáristů (Vojtěch Měšťan, Rudolf Ráž, Zdeněk Svěrák). ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Kdo hledá zlaté dno je prostě legranda granda. Člověk jen hledí a kochá se tou malostí, to jsou ty životní vrcholy lemované večeří, kafíčkem a posezením u televize. To jsou ty černé jízdy, nakradené materiály na vilky za Prahou a do toho všeho Honza Hrušínský, který se tehdy v těch kvalitních mladých mužích našel a pokračoval ve všech těch romancích ze současnosti, viz. Můj brácha má prima bráchu / Brácha za všechny peníze. Zlatá normalizace. A Menzel si to točí poeticky a Svěrák vkládá do úst hlavní hrdinky taková moudra, že už to snad ani není satira. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Jedná se sice o budovatelskou blbost, na které se podílel Zdeněk Svěrák a režíroval ji Jiří Menzel, ovšem nebýt této blbosti, asi by nevznikli ta krásná díla těchto pánů, která přišla za pár let. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Konečne niekto nakrútil film pre myzofilikov (sexuálne sa ukájajú kontaktom so špinou). Špinu zažranú v póroch a vlasoch doslova cítiť. Hlavným hrdinom je prašná stavba. Niet miesta pre zeleň, prírodu. Až na mŕtveho zajaca, ktorého zrazí tatrovka. V chlapmi preplnenej ubikácii ho kolektív šoférov následne zje. A zase: úplne cítiť čpavý, štipľavý mužský pot, zažraný vo flanelových košeliach, zmiešaný s vôňou rozloženého chľastu a preplnených popolníkov. Pracovné prostredie? Prach, blato a kamene. A hukot strojov. Mladý muž sem, na stavbu mamutej vodnej elektrárne, prišiel z Prahy. Tam sa dusil so sestrou a jej rodinou v malej kutici. Ubíjal ho i malomestsko/ kšeftársky svet rodičov jeho frajerky, aj jej samej. Všade šmelina, drobné krádeže, úplatky. Túžba vychcať so skurveným systémom. Každý okráda koho a čo sa dá. Menzel ponúka recept. Ak zlyháva spoločnosť a nevidíte pozitívny vzor, vyrazte do sveta. Začnite budovať kariéru tam, kde ideály Komunistickej strany Česko-Slovenska majú ešte zmysel. Kde pravidelný sex v náručí mladej blondínky plnohodnotne nahradí osem a pol hodiny drvenia hliny a čiernej skaly. V dobe fajrontu stačí jednorázová rýchlovka v podobe pohľadu na rozostavanú priehradu. Všetko v sprievode idylickej hudby, roznežnievajúcej pohľad na tatrovky preháňajúce sa hore-dole. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Úlitba režimu, kterou jsem viděla už v době vzniku. Tehdy mě nezaujala a teď jsem se docela bála podívat se na to znovu. Doufala jsem, že to nebude tak strašné ... Těšila jsem se, že tam najdu aspoň vtipné dialoga a pěknou muziku ... Někdy je strach docela rozumná odbraná reakce a naděje neumírá poslední, ale už někdy v třetině filmu. Pochopila bych budovatelské téma, nikoliv nezajímavé zpracování a k uzoufání jednotvárnou muziku. Za hodnotné se dají označit snad jen dokumentární záběry z přehrady. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Aby si mohl notorický provokatér Menzel po kritice komunismu, věhlasném snímku 'Skřivánci na niti', který nakonec musel na dvacet producírovat do trezoru, prakticky točit co chce, musel se soudruhům vykoupit touto brainwashing propagandistickou celovečerní reklamou - tak mu to nemějme za zlé. Lehkou ironií je, že za šest let si nedaleko od natáčecího místa téhle normalizační koláže natočil kultovní poetickou rapsodii 'Postřižiny' - co naplat, Dalešice prostě stojej za hovno.... ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak tohle natočil laureát státní ceny Klementa Gottwalda Jiří Menzel... Nesoudím. Točilo se v době nejhustčího kompostu. Je to úlet. Zatímco celá republika krade jak se dá (film se snaží na toto kriticky poukazovat čistým přístupem Honzy), šmelí a spoléhá na známé, kteří jim schovávají pod pultem banány, Honza Hrušínský si najde práci pro chlapa a jezdí s Tatrovkou 815 na staveništi elektrárny. Tady najde svoji pravou cenu a postupně zavrhne vše staré včetně sexy blondýnky se kterou vydržel chodit i během 2 let vojny. V partě dělníků, tun bahna a buňek plných zabahněných bagančat a propocených vaťáků najde to pravé přátelství mezi dělníky, svářeči a řidiči Tatrovek a bagrů... Během filmu jsem si uvědomil jak krátké byly minisukýnky v roce 74 a že embéčko v erkové verzi vypadalo dost dobře - tedy s tuningem v bílé barvě a s ozdobnými disky kol.... Jirkovi Menzlovi i Zdeňku Svěrákovi to odpusťme, díky tomuto blábolu mohly vzniknout jiné, skutečné skvosty. PS. Ještě nikdy jsem ve filmu neviděl jezdit Tatrovku s korbou plnou šutrů po bahništi s hudebním doprovodem klavíru a symfonického orchestru... Už jen kvůli tomu stojí za to snímek vidět. A pro nadšence do Tater je to nezbytnost. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Zcela zapomenutelný film, z nějž mi na dlouhou dobu utkvěl jen vtípek „horí, horí ti filter," aniž bych tušila, že je z tohoto snímku. Je mi jasné, že to záhy opět zapomenu. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Sonáta pro bagr a sbor Tater, během níž se odehrává socialistickou velepráci propagující "drama" (pomoci kolegovi opravit náklaďák a dopravit včas buldozer, nebo odjet na víkend za slečnou?). Mezi klasické postavy takového dramatu, tj. mladého hrdinu svádějícího mravní boj se svody nepoctivého prospěchářství, nositele těchto svodů (typicky andělská dívka plus všechny ty postavy z Dikobrazu) a naopak posly poctivosti a pracovitosti, mísí Menzl za vydatné pomoci Svěrákových úprav typicky menzelovské postavičky, reprezentované zde (rovněž typicky) především Myslíkovou, Řehákem či Husákem (i když ten je napůl z Dikobrazu), ale i řeči vedoucího Dalibora budou znalcům Menzelových filmů tak nějak důvěrně blízké. Mezi naivně humorné dialogy na dělnické ubikaci i do řevu motorů na staveništi jinak typického normalizačního filmového žvástu vkládají Svěrák s Menzlem jakési kvazihrabalovské odposlechy. Za pozornost stojí též scéna doma u televizoru. Díky tomu všemu je tento film vůbec stravitelný, ale kvalitním ho to ještě nedělá. Venkoncem tyto vklady nehodnotím ani jako špatné, ani jako dobré, ale celé to spojení, celá ta ideodiverze mi zní falešně a je dosti bizarní, zvláště uvědomím-li si, že někde v půlce filmu pořád ještě nevím, na co mám být jako divák příběhu vlastně zvědav. A správně, nevím to ani na konci. Přesto přijměte bez ironie a bez ohledu na moje nízké hodnocení, že Kdo hledá zlaté dno musí vidět každý, kdo se hlouběji zajímá o dějiny čs. filmu poválečného půlstoletí (nehledě k tomu, že Angelo Michajlov vykrádá sám sebe). Budiž podotknuto, že během filmu prakticky nezazní žádná socialistická ideologická masírka, pouze se nevkusně zdůrazňuje touha po slušném výdělku jako morální kaz a "nešvary" jako vystřižené z těch nejpitomějších normalizačních komedií a kriminálek a proti nim prostá poctivost a (doufám, že to nečte Niethustra) existenciální zodpovědnost za společné dílo. Do toho dlouhé záběry na gigantické staveniště, na bagry jak bagrují, Tatry jak vozí, jeřáby jak přenášejí břemena atp. Jen jedinkrát se správně soudružsky a s citlivým pochopením ozývá usnesení nějaké té závodní stranické schůze, a to ještě jaksi mimochodem, co nejnenápadněji. Troufám si hádat, že jde o Menzelem usmlouvané maximum. Přesto díky tomuto filmu mohl i on o tři roky později právem vnímat své stvrzení Anticharty jako podpis prezenční listiny. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Poměrně působivá sociologicko-etnohistorická studie života na začátku normalizace, ehm... i zlaté dno je pořád jenom dno... ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Pro Menzela ulitbovy  film, diky nemuz mu komunisti umoznili natocit jeho slavne filmy. Zlidstit dialogy mu pomahal Zdenek Sverak. ()

Reklama

Reklama