Režie:
Hadrah Daeng RatuScénář:
Aviv ElhamKamera:
Rendra YusworoHudba:
Joseph S. DjafarRecenze (9)
Vyhľadávam indonézske horory a akčné filmy a veľmi sa mi páčia, ale uznávam, že v tomto prípade si vybrali kratší koniec slamky. Žiadny zázrak. Miestami som sa vyložene nudil. Pritom prostredie a téma sú geniálne a ukážkovo hororové. Verím, že sa podľa takéhoto receptu dala uvariť kvalitná, ťažko zabudnuteľná štvorhviezdičková žánrová záležitosť. To sa, žiaľ, nestalo. Prišlo, odišlo, zabudli sme. ()
Nevěděl jsem co si od tohoto indonéskýho hororovýho kousku slibovat. Ikdyž tak trochu se to očekávat dalo a moc daleko od pravdy jsem nebyl. Jaga Pocong si vystačí s málem. Což znamená s pár herci a jedním barákem. Divákovi předkládá příběh zdravotní sestry které právě skončila směna v nemocnici. Dostala ale ještě za úkol navštívit jednu pacientku. Po příjezdu na místo ale zjišťuje od jejího syna, že pacientka právě zemřela. Syn zemřelé má na zdravotní sestru netradiční prosbu. Chce zemřelou matku omýt a zabalit do roucha. Tím to však ale nekončí. Ba naopak. Syn si potřebuje vybavit pohřební záležitosti a jelikož má v domě dceru poprosí zdravotní sestru jestli by ještě chvíli nemohla zůstat. Ta tak zůstává v cizím domě s mrtvou ženou a malou holčičkou. tom se začnou dít divný věci. Toť stručný obsah. Nutno říct, že jde o film pro trpělivý diváky. Zpočátku je tempo hodně vlažný. Ale kdo si počká tense dočká. Ke konci už to celkem odsejpá. Dostavilo se i nějaký napětí a atmosféra. Podívat se na to určitě dá. Já ale obdobným snímkům zrovna moc neholduju takže za mě to budou jen 2hvězdy. ()
Než se začne trochu něco dít, uplyne skoro hodina. To je dost, vzhledem k tomu, že film má hoďku dvacet netto. A musel bych být opravdu hodně nenáročný divák, abych onu úvodní hodinu shledal záživnou, nebo aspoň vizuálně atraktivní. Není ani jedno, hlavní hrdinka chodí pooomalu po domě a volá na dítě, fakt vodvaz. To vše zabaleno v televizní/telenovelické formě. Nicméně v závěru děj vcelku uspokojivě vygraduje a ani pointa není k zahození, ale počítejte s tím, že vše podstatné je natlačeno do poslední čtvrthodiny a zbytek je vata. Kvůli netradiční zemi původu zaokrouhlím nahoru, s indonéským filmem zase tak často do styku nepřicházím. ()
Mladá zdracotní sestra je povolána k pacientce, která ovšem mezitím zemře a tak je požádána jejím synem, aby zaopatřila její tělo, zatímco on vyřídí záležitosti okolo pohřbu, Společnost jí kromě zemřelé ženy dělá malá holčička. Vizuál se mi docela líbil, ale budování atmosféry bylo z mého pohledu o ničem. Samotný dramatický hudební podkres nestačí, když se hlavní hrdinka jen motá po baráku a do zblbnutí opakuje jméno dítěte. Jo, občas se zahoupe lustr, spustí se gramofon a mrtvole vypadne vata z frňáku, ale to působí spíš úsměvně. Když se asi po třičtvtrtě objevilo na scéně strašidlo, začalo se konečně něco dít. Hlavní hrdinka sice furt lítá po schodech nahoru a dolů, ale občas jí vyděsí celkem obstojná potvora, ale pachuť z předešlé nudy to zahnat nedokázalo. Totéž platí o samotném vysvětlení, které sice ušlo, ale něco mi chybělo. 40% ()
Ok, hned na začátek - dám šourek do ohně, že takhle zpíč*ně nudnej horor jsem za posledních minimálně deset let fakt neviděl. Nevybavím si, prostě ne. Narážíte na filmy, co vás nebaví, nevtáhnou, nudí, ale tohle bylo jako kdyby to točil lenochod na sedativech. Neděje se tam ani hovno, má to 83 minut a mě přišlo, že to mělo tak tejden. To téma a konec ( cca 5 posledních minut ) jsme tu měli už několikrát a mnohokrát lépe zpracované i v zapomenutí hodných ani ne průměrných filmech a o tom, co předchází těm posledním pěti minutám jsem se už vyjádřil a fakt nepřeháním. 2/10 ()
Takéto horory môžem, ponurý, ale nie odpudivý, tajomný, zaujímavý námet. ()
Premisa filmu jasná, ošetrovateľka ide do domu, tam umrie jedna pani, no a samozrejme tá pani bude strašiť. Je to celé veľmi pomalé a strašenia sa divák dočká len veľmi málo. Našťastie je film krátky a tak sa neunudíte k smrti. Duch nevyzerá najhoršie, avšak časom vás už tá istá nehýbajúca sa maska začne nudiť. Konečne vysvetlenie opäť jedno z tých obohratejších, no čo ma štve ešte viac je to, že na konci nie je žiadne intenzívnejšie strašenie. Nech nežerem tak za 2*, ale radšej sa vyhnúť. ()
Po hodine ničoho, ešte aj to nič bolo nonstop v tme to balím. ()
Připadá mně, že Indonésie točí dokola ty stejné horory, jen vymění herce a prostředí. ()