The Birth of a Nation
Zrodenie národa
The Birth of a Nation
Režie:
Nate ParkerScénář:
Nate ParkerKamera:
Elliot DavisHudba:
Henry JackmanHrají:
Nate Parker, Armie Hammer, Gabrielle Union, Colman Domingo, Jackie Earle Haley, Mark Boone Junior, Penelope Ann Miller, Aunjanue Ellis-Taylor (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film Zrození národa, který se odehrává na americkém jihu před občanskou válkou, sleduje osudy Nata Turnera (Nate Parker), gramotného otroka a kazatele, jehož schopnosti využije finančně strádající otrokář, Samuel Turner (Armie Hammer), aby si podrobil vzpurné otroky. Zatímco je Nat svědkem bezpočtu krutostí vůči němu i ostatním otrokům, plánuje povstání v naději, že své blízké dovede ke svobodě. (Bontonfilm)
(více)Recenze (42)
Černý muž pod bičem otrokáře žil... zpívali jsme si u táborových ohňů jako malí kluci a pochybuji, že si skutečný význam těch slov tehdy někdo z nás nějak zásadněji uvědomoval. Dnes takovéto filmy působí pateticky, obzvláště v éře klekání a přiblblých hnutí BLM, kdy se od bílých vyžadují omluvy a dokonce reparace za to co se stalo před 150 - 300 lety. Doba to byla šílená, to ano. Do Afriky se jezdilo pro otroky podobně jako do Ameriky z Anglie pro dřevo. Jenže nebyli to bílí, kdo by někoho někde v savanách honil. Byli to sami Afričané co lovili své bližní a pak je na tržištích překupníkům prodávali. Jenže o tom se jaksi nemluví. Být koupen nebyla žádná výhra v loterii. Cestu přes moře řada lidí v šílených podmínkách vůbec nepřežila kvůli nemocem, špatnému zacházení, nedostatku jídla i díky dlouhé cestě kdesi v podpalubí v řetězech. Pak většinou následovalo další tržiště a práce většinou na farmě nebo plantáži. Těch, kdo se k otrokům chovali hezky moc nebylo. Jednak to nepatřilo k bontónu doby a pak pro ně to byl majetek a otrok měl cenu jen když mohl pracovat. Nemocný nebo starý otrok naopak byl brán jako darmožrout. Farmářům se nedařilo vždy dobře a když byla neúroda nebo sucho, museli šetřit. A tak se šetřilo an stravě, vynucovaly lepší výkony... Padaly drakonické tresty za nejmenší prohřešky. Zde vzniká černošské americké blues, žalozpěvy o těžkém osudu a životě... Je logické, že v tomto podhoubí čas od času došlo ke vzpouře ať už z náhlého impulzu nebo ze strany někoho inteligentního jako byl Nat Turner, kterému se na rozdíl od ostatních dostalo vzdělání. Z pohledu dneška je až nepředstavitelné jaké věci se tehdy děly. Jak odporné zločiny páchali bílí na svých bližních a pak v klidu šli na nedělní kázání do kostela. Ano, dnes můžeme být plným právem pohoršeni. Mluvme o tom a snažme se aby se toto nikdy už neopakovalo. Ale nějaké klekání? Reparace? Divák si nesmí tehdejšího farmáře či majitele plantáže osmnáctého či devatenáctého století moc idealizovat. Rozhodně se nejednalo o žádné výkvěty humanismu. Jim šlo o zisk a leckdy samotným o přežití. Chovali se k otrokům tak jak se k nim chovali otcové a dědové. Lidšký život měl tehdy bohužel malou cenu a to se týkalo i bělochů. Stačilo v Anglii ukrást kousek chleba a pokud by soudce kruťák dostali jste v té době jednosměrnou jízdenku do nějaké trestanecké kolonie do Austrálie... Film zcela přesně nekopíruje život Nata Turnera, ale s dovobým zpracováním i tehdejšími poměry si tvůrci vyhráli. Já bych nebyl tak přísný, film beru jako výlet do historie a myslím si, že Nate Parkerovi se povedl. Dávám za 4 chomáčky bavlny. * * * * ()
║Rozpočet $8,5milióna║Tržby USA $15,861,566║Tržby Celosvetovo $16,800,000▐ určite dosť smutný film a ďalšia drsná etapa utláčania černochov v 19.storočí v slobodnej severnej amerike, film má hneď niekoľko silný a drsných momentov, ktoré rezonujú, réžia je snaživá nedá sa nič uprieť ale chcelo by to určite zručnejšie ručičky aby to ako celok lepšie vyznelo /60%/ ()
Nejsem žádný znalec filmů na téma otroci, ale po vší pozornosti co tohle přitáhlo jsem určitě čekal silnější a originálnější příspěvek, než co mi přišlo jen jako kvalitně natočená, slušně krvavá, průměrná, tolikrát omletá dobro-zlo černobílá story o šikaně a její následcích v záplavě citací z Bible. Jako žádná rasistická česká vidlácká mrdka říkám ano, Amerika nesmí zapomenout, na druhou stranu už mi současná přehnaná agitka i trochu leze krkem a bohužel, tento film se zdá být jen ve správný čas na správném místě, spíš než cokoli co zaujme a stojí za větší pozornost. ()
Jak velké ego musí Parker mít, když si napíše a zrežíruje film, ve kterém se pasuje skoro na mesiáše (a svou postavu si ad absurdum zbožští - například tím, že se Turner nakonec sám nechá zajmout, i když ve skutečnosti ho našli zahrabaného v díře, kde se schovával). Film je to ze své podstaty působivý, i když velmi černobílý, bez přesahu do dnešní doby a bez snahy o vykreslení problému. Hodnotu to má opravdu jen jako vytrucovaný negativ k Grifithovi. Jinak je to jen očekávané. ()
Dnes, na počest inaugurace Doníka Trumpů, jsem si pustil tento film. Předcházela ho kontroverzní pověst, která se bohužel nepotvrdila, dostal jsem jen pokus svézt se na vlně oscarového úspěchu 12 let v řetězech, jen s horším scénářem plným patetických pobožných řečí a neznámými a nezajímavými herci (J.E.Haleyho jsem nepoznal). Jen velmi částečně to zachránilo posledních 20 minut a vzpoura černých proti bílým. ()
Film jako sama Amerika: patetický, zbožný, manipulativní, morálně pochybný. ()
Keď vošiel tento snímok do mojej pozornosti, očakávania boli veľké. Keď sa zjavili prvé hodnotenia užívateľov, očakávania boli malé. Teraz je to zaslúžený "stred" .. Nijak výnimočné, s pár silnými i absolútne nezvládnutými momentmi. ()
70% ()
Na môj vkus príliš uťahané, patetické a uplakané (čo znamená v dnešných časoch manipulatívne). A vizuálna stránka mi prišla ako iba šedý priemer. Nemal som očakávania, ale aj tak som trochu sklamaný. Ledva priemer. 50/100 ()
Je veľká škoda, že Parker poňal spracovanie tejto navýsosť zaujímavej zložky americkej histórie takým klasickým, až archaickým spôsobom. Scenár je myslím výborný, len bolo treba sa ho chopiť tak akosi zemeitejšie, povedzme že až "neorealisticky". Nemám nič proti Nateho nekonečným kázaniam z biblie, patrí to do doby, len sa to vďaka spomínanému handicapu míňa účinku. Mohol to byť totiž aj film o náboženskej zaslepenosti. Takto máme mať pocit, že všetko, čo Nat urobil, bolo správne a to nie je tak úplne pravda. No čakal som, že po skončení budem rozmýšľať nad tým, či je pomsta formou oko za oko zub za zub tá správna. Či je sloboda jednotlivca tak veľmi otázkou náboženskou, alebo jednoducho či môj revolučný čin, akokoľvek osožný pre vzdialenú budúcnosť, ale prinášajúci súčasníkom toľko utrpenia, jediný možný. Proste relativizovanie by filmu veľmi prospelo. A inovatívnejšia filmová reč. Napriek výhradám film odsýpa a dokáže ždímať emócie. Téma si zaslúžila viac, som zástancom toho, aby sme si ju stále pripomínali, dnes je aktuálna rovnako, ako počas celých dejín ľudstva. ()
Tak hrozně moc by to chtělo slávu a uznání, až je to místy k smíchu. Podobný selhání jako Free State of Jones! ()
"The Birth Of A Nation" malo ohromne veľký potenciál na to, aby sme tu mali zaujímavý film. A musím povedať, že miestami sa Nate Parker do toho snaží dať veľa a sú tu veľmi efektívne scénky a potom aj scénky, ktoré až také efektívne nie sú. A hlavne som z filmu nemal nikdy dosť silný pocit, že by som sa nejako výrazne dokázal spojiť s týmito postavami, alebo že by ma zaujali ich príbehy. Aby som uviedol pár príkladov: "Vzťah Nata a Sama nie je veľmi zaujímavý, vzťah Nata a Cheryy nie je vôbec zaujímavý, jeho dcéru a aký má vzťah k nej dokopy skoro vôbec nevieme. Film si nenechá čas na to, aby tieto príbehy vyzerali a dali nám viac emócií. Plus obrat Sama z dobrého človeka na zlého je úplne odnikiaľ. A nerozumiem tomu, prečo to tam muselo byť. Len aby sme sa dostali k záverečnému odboju? Ale aby som bol fér, tak záverečná bitka je dobre spracovaná a má silné momenty. Aj keď sú tu asi dve scénky, kde som si povedal - "Wow, to bolo silné," ale malo by ich byť oveľa viac. Čo ale tento film podľa mňa vo veľkej miere zachraňuje je Nate Parker v hlavnej role. Má charizmu, dáva do toho všetko a sledovanie ho je dostatočne zaujímavé na to, aby sme si povedali, že film skutočne stojí za to vidieť aspoň raz. Zachytáva človeka, ktorý veril systému, ktorý majú, no postupne prišiel na to, že niečo nie je v poriadku. Stačilo na to vidieť páchané neprávosti na jeho "bratoch". A to dáva tomu filmu to správne srdce. Ale efekt ako som povedal nie je až taký silný, ako by sme si priali, aby bol Hodnotenie: B-. ()
Nate Parker pojal příběh svého jmenovce zgruntu jinak, než William Styron ve svém proslulém románu, přičemž "Doznání Nata Turnera" svůj filmový protipól předčí jak originalitou pohledu na danou tématiku a silou výpovědi, tak věrností historickým faktům, která ve "Zrození národa" místy dostává docela na frak. Na druhé straně je ovšem tenhle snímek řemeslně velice slušně zvládnutý, Nate Parker je sympaťák a bílí tyrani ve všech možných podobách jsou tu zobrazeni jako správně nechutné stvůry. A jelikož tématika Jihu před občanskou válkou mne vždycky bavila, nevadí mi ani až příliš jednostranně černobílé ladění filmu a u mne je to za slušné 4*. ()
Americký černošský herec Nate Parker zastrešil v snímku štyri funkcie naraz, a tak je ako hlavná postava pred kamerou, taktiež ako režisér, za ňou, ale aj napísal scenár a financoval projekt, ako jeden z producentov, a podotýkam, že popri týchto všetkých funkciách, si výsledný snímok, neudržuje takú úroveň, ako sa na názov filmu - patrí. Už raz, pred sto rokmi, ešte v nemom filme, prišiel rasistický, kontroverzný vizionár David Wark Griffith s rovnakým názvom : Zrodenie národa, kde z černochov urobil maximálnych fackovacích panákov, čo sa odzrkadlilo v nasledujúcich rokoch... Ten film, i napriek jeho určitým kvalitám, som zatiaľ ešte nevidel, a ani po tom extra netúžim, pretože tuším, aký je jeho obsah. Téma : OTROCI, otrokárstvo, je v posledných časových pásmach, spracovaná, už pár krát, pričom kvalitatívne, o čosi na vyššej úrovni, námatkovo : 12 rokov otrokom, Divoký Django. Parker stelesnil postavu Natea Parkera, Kazateľa, ktorý chodí po rôznych statkoch, aby prehováral rebelských otrokov, aby sa podriadili svojim pánom - otrokárom. Ako takto navštevuje tieto nepekné miesta, zisťuje, či skôr uvedomuje si, že je na čase, aby sa s týmto nekalým konaním niečo urobilo, a tak sa schyľuje k POVSTANIU, k vzbure, ale nebude to mať veľký EFEKT, na zmenu systému, to si budeme musieť počkať do zrušenia otroctva, po občianskej vojne, za účasti Lincolna, ale tu sme ešte niekoľko desiatok rokov, pred týmito udalosťami, ktoré by si zaslúžili lepšie spracovanie, síce sa na to dobre pozerá, ale po skončení si premietnem jednotlivé obrazy, a sám sebe vravím : „ Že niečo tomu chýba” ... , napríklad, čo mi vadilo, je prílišný náboženský fanatizmus hlavnej postavy... ()
Nové provedení něčeho, co už bylo k vidění mnohokrát, a to lépe zpracované. Příběh je silný, ale kromě hlavního hrdiny mě na drama tohohle typu vůbec nezaujaly výkony, je to možná až neuvěřitelně akční. No a hlavně to na mě působí místy až fanaticky ve snaze heroizace. ()
Pro mě velmi silný film, příběh neskutečně dobře natočen o tom co bylo je a asi i zůstane , i když vše vzali do svých rukou a byli poraženi přesto byli vítězi. Tohle je prostě příliš krutě natočené a to je dobře. Soundtrack opět dával o sobě velmi dobře znát.Kazatelovi se to povedlo film mě nenechal ani na chvíli klidným. ()
Pojmenovat film po sto let staré KKK agitce mi přišlo od Parkera jako dobrý nápad, ale tím to skončilo. Tohle je další z řady černobílých pohledů, které jsou v současnosti in. Samozřejmě netvrdím, že by bylo otroctví správné, ale tady jsou všichni běloši tak krásně zlí, až je to legrační. -asi SPOILER- Hammerova postava sice působí dlouho lidským dojmem, ale stejně se nakonec ukáže, že je to jen další hajzl, co o své nadřazenosti nepochybuje. Turner je tu vykreslen nikoliv jako náboženský fanatik, kterým byl, ale jako černošský Spartakus. Manipulativnost je pak podtržena psaným slovem v závěru i tím, že v Parkerově podání černoši vraždili jenom zlé muže. Co se proklamovaných krvavých scén týče, tak tady není nic, co by šokovalo a chování k otrokům je tu v normách charakteristických pro otrokářské filmy. Z mého pohledu další zbytečnost. 35% ()
Poměrně patetický snímek, který nepřináší nic nového. Víte, není to špatně, protože některé věci si musíme stále připomínat...jen bez těch vzletných keců, by to bylo údernější. Pojďme se bavit přímo. Rasismus je špatný. Týrání je špané. Otroctví stálo kurevsky za prd. Vidíte, jak to jde? A ani nemusím desetkrát zvolat ejmen! nebo něco podobnýho. Prostým faktem zůstává, že se to dalo, ale znova se k tomuhle snímku nejspíš nevrátím. Jako sonda do lidské zrůdnosti, to stačilo jednou. Každopádně, potlačená vzpoura a stovky mrtvých otroků jako vendeta, byly jako facka. ()
Černošská a náboženská agitka. Nechápte ma zle. Nemám nejaké predsudky voči menovaným skupinám, ale ani jedna nemá vo filme čistú košeľu. Černoch už v úvodných minútach spácha dve krádeže ( tú jednu, z hladu, ešte ako tak dokážem odpustiť ), pričom z náboženského hľadiska by sa predsa nemalo ( aj keď nie nezmyselne ) vraždiť. Veď vražda je jeden zo smrteľných hriechov a kto do teba kameňom, ty do neho chlebom, alebo ak ťa udrú po pravom líci, nastav mu aj ľavé. Alebo nie? Proste to nejde do kopy a presvedčenia sa navzájom kolidujú. Bordel. Som za spravodlivosť. Voči hocijakej rase, kultúre či náboženstvu. Nikto by nemal byť uprednosťovaný na základe farby, či vyznania, ale podobne musí spravodlivosť stihnúť každého. Je to silný film, volá ( hlavne po farebnej komunite ) do sveta, aby sa ľudstvo spamätalo, lenže jeho krik nepočuli ani pôvodný obyvatelia Afriky, ani zástanci svätého kríža, pretože snímok v kinách prepadol a prišiel nazmar. A to len preto, lebo je to strojový príklad vábenia, aké sa nám dostáva každé štyri roky pred voľbami. Komercia a skutek utek. ()
I když tak nějak čekáte, co se bude dít, je to dobré. Jsou zde scény, které jsou skoro neočekávané, myslím z hlediska toho, jak jsou drsné. A pak najednou střih, některé scény jsou záměrně ustřiženy dřív, než abychom viděli podrobnosti, ale také fungují. Dobrý snímek o tom, jak také vypadalo otroctví v Americe. ()