Vom Lokführer, der die Liebe suchte...
The Bra
Podprsenka
Režie:
Veit HelmerScénář:
Veit HelmerKamera:
Felix LeibergHudba:
Cyril MorinHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Denis Lavant, Paz Vega, Čulpan Chamatova, Maia Morgenstern, Frankie WallachObsahy(1)
Strojvedoucí Nurlan míří poslední den před odchodem do důchodu do Baku. Cestou okolo městských čtvrtí strhne jeho vlak ze šňůry na prádlo modrou podprsenku. Aby Nurlan unikl samotě, vydá se na nejdobrodružnější výpravu svého života - najít majitelku tohoto kusu spodního prádla pro bujné vnady. Pronajme si v Baku pokojík a pustí se do pátrání. S velkým nasazením klepe na všechny dveře podél trati. Zatímco ženy, s nimiž se setká, mají své vlastní důvody, proč jej nechají proniknout do svých soukromých světů, Nurlanův “projekt” neujde pozornosti jejich manželů. Čím komplikovanější se jeho poslání stává, tím kreativnější a odhodlanější je Nurlanovo úsilí přesvědčit každou z žen, aby si podprsenku vyzkoušela. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Nezdálo by se, ale bylo to dobrý. Marně přemýšlím, co mi ten pomalý a hodně obrazem vyprávějící styl připomíná. Ve skutečnosti je to asi docela divnej a nepůvodní film podstaty rozšlapaného výkalu, ale tak nějak to nebylo vůbec podstatné, protože dlouhé a strastiplné hledání té, které by padla pobavilo ač padla i leckterá, které nepadla. Za což možná pár padne. Ale ať padne komu padne, já jsem očividne upadl do zacyklení, což se padlým na hlavu stává. Každopádně tu vařím z vody, protože o tom filmu se nedá moc napsat. Buď přijmete jeho tempo a výrazové prostředky nebo ne, protože tam vážně (ač jen zdánlivě) nic víc není nad rámec anotace. Ale každopádně je tam vlak, takže další kritika se nepřipouští. A taky můžete být rádi, že tenhle vlak strhává jen sušené prádlo, ne jako jinde. ()
Dobrá zpráva je, že k tomuto filmu nepotřebujete titulky. Většinu filmu tam chodí dědek s podprsenkou co najde na svý lokomotivě a oblejzá ženský, aby našel který ta podrpda patří. Směšný na tom je, že ta podprda mě přišla děsně jetá a všechny ty ženský usilujou o to, aby jí získali, ale když se jí nasadí na kozy, tak jim nesedí, takže se dědek nasere vezme podprdu a jde zase za dalšíma kozama. To sou fakt filmy snů tohleto. ()
Němý film jsem neviděl už celá desetiletí a i když nejsem zastáncem tohoto „žánru“, zde jsem se rozhodl tento fakt překousnout. Do poloviny strašná nuda, jen jízdy vlakem a takové seznamování s hlavním hrdinou. Od poloviny, kdy se dědula rozhodl chodi od baráku k baráku a ve stylu ujeté popelky zkoušet, které padne podprda, to ale byla celkem zajímavá a i docela vtipná jízda. Sice to není úplně moje gusto, ale film na mě nakonec docela zapůsobil. ()
-3* Filmy Veit Helmera mám rád pro jeho milou poetiku a zajímavé exteriéry i interiéry, které umí hezky natočit, ale na druhou stranu tohoto filmu jsem se trošku bál, abych si nezkazil o něm svůj dojem. Je pravda, že příběhově je o řád níž než na co jsem byl u něj zvyklý, ale ty ostatní požadavky mi naplnil. Takže s odřenýma ušima to má ode mě za 3 hvězdičky, ale raději doporučuji jiné jeho filmy ... nejlepší je Tuvalu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Styl filmu navazuje na nejen francouzské (Červený balónek, většina filmů Jacquesa Tatiho...; u nás pak třeba Káťa a krokodýl) poetické filmy 50. a 60. let, kde se maximálně šetřilo s dialogy. To je tady dovedeno téměř k dokonalosti: když nepočítám (zřejmě) lidovou píseň v podání ženského kvarteta, ve filmu zazní jedno jediné slovo, a to jméno, kterým volá matka svoji dceru. Výsledkem je ale bohužel jen slabší průměr, protože nápaditost - ať už jde o situační motivy, nebo o celkovou atmosféru - by vystačila možná tak na středometrážní film. -------- V titulcích filmu uvedeno: český i orginální název The Bra. ()
Reklama