poster

Skřivánci na niti

  • anglický

    Larks on a String

Komedie / Podobenství

Československo, 1969, 90 min

Komentáře uživatelů k filmu (320)

  • Houdini
    *****

    Zlatý Medvěd(21.12.2005)

  • Lima
    *****

    „….Už abych se dočkal tý doby, až budou burziáni v Paříži zametat ulice a pracující lid je bude kopat do prdele….“___Pro mě jeden z nejlepších filmů (společně s Kachyňovým ´Uchem´), pojednávající o morálně pokřivené době 50.let, plné ideologických žvástů, strachu z represe, udavačů, a nadšených budovatelů, žadonících v dopisech o nejpřísnější trest pro Miladu Horákovou. A Jiří Menzel, ruku v ruce s Hrabalovou předlohou, je unikát. Zatímco většina našich nedávných porevolučních filmů se neblahou dobu 50.let snažily přiblížit prostřednictvím „velkých osudových“ dramat, kde se mocně tlačí na pilu, aby snad i balvan slzu uronil, Menzel si vystačí s krásným poetickým vyprávěním, kde si pro vykreslení tíživé atmosféry té doby vytačí i s náznaky, lehkou melancholií, rádoby lidumilskými kecy politruka (geniální Hrušinský) a pouhým záběrem na auto Státní bezpečnosti, čekající na svou „kořist“ před vchodem do fabriky. A ty záběry na nekonečné řady ingotů a hromady plechů a železného haraburdí tomu dodávají šmrncovní dobovou atmosféru.(12.4.2008)

  • Gemini
    *****

    Už po prvních deseti minutách musí být každému jasné, proč Skřivánci po desítky let cvrlikali (nebo švitořili nebo co to vlastně dělají) do dobře utěsněného trezoru. Škoda slov - ty, kterým některé věci vysvětlíte, je třeba vést k tomu, aby se na tenhle kus jednak umění a jednak stranickopolitické výpovědi, podívali. A ty, kterým to naopak nikdy nevysvětlíte, stejně nepřesvědčíte. Já si tu odložím další stovečku procent a půjdu k Mlíkaři pro tu Smetanu.(25.3.2008)

  • Tosim
    *****

    Neuvěřitelnou situaci, kdy byli lidé pro nic a za nic zavíráni do vězení, se všem zůčastněným podařilo podat velmi věrně. Navíc je vše kořeněno hořkým humorem.(15.8.2002)

  • Matty
    ****

    „Jen si je prohlédněte, ty hnusné, imperialismem nasáklé tváře“. Jiří Menzel opět podle Bohumila Hrabala vypráví o pestrém zástupu pábitelů, kteří by chtěli žít, leč doba jim to nedovoluje. Skupina „buržoazních živlů“ odklizených k „převýchově“ do kladenských oceláren nepřestává snít své sny a doufat v důstojnější podmínky pro život. Vždyť na nimi bdí sám strážný Anděl. Menzel režíruje přímo rozkošnicky, podobně jako později Postřižiny, což však nemůže dát zapomenout na dusnou politickou atmosféru doby (pravda, jak pro koho), čímž snímek zase připomíná Ostře sledované vlaky, rovněž s Neckářem v hlavní roli. Škoda jisté nedotaženosti příběhů postav vedlejších, které se omezují na jednoduché figurkaření, při delší stopáži by se možná jednalo o dílo komplexnější. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, gudaulin(2.1.2007)

  • lebowski
    ****

    Další z řady přepisů knih Bohumila Hrabala o které bych řekl,že je lepší než předloha(12.3.2003)

  • Malarkey
    ****

    Hrabalova zpověď o podvratných živlech komunistického státu má přesně ten decentní až mýtický humor, který dostanete, když si pustíte jakýkoliv film na námět Hrabala zfilmovaný Menzelem. Skřivánci na niti nejsou o nic slabší, než třeba Postřižiny nebo Slavnosti sněženek. Jen Slavnosti u mě vychází nejlíp, protože lesní prostředí Kerska je pořád o chlup příjemnější než ocelárny v Poldofce Kladno.(1.3.2018)

  • Enšpígl
    *****

    No, už třeba dialogy jsou pětihvězdičkový. Málokdy se stane, abych se smál a současně trpce kýval hlavou na důkaz souhlasu pravdivosti vyřčených vět. Udělat z "poldovky" poetické místo, považuji také za pětihvězdičkový kumšt . Žádná role mě nepřišla výrazně hlavní, ale přesto se mě zdálo, že nejvíce vyčníval Rudolf Hrušinský, nemůžu si pomoc, ale ten by se měl jmenovat Rudolf Herec, protože on své role hraje, tak jakokdyby je žil. Skřivánci na niti jsou takovej veselej film se smutným obsahem v pětihvězdičkový kvalitě.(22.8.2007)

  • gouryella
    ****

    No nevim, tento film me v podstae nicim nezaujal - vetsina hercu ovadi svuj standard a pribeh me vubec nechytl.(25.7.2002)

  • T2
    **

    Menzel ide fakt mimo mňa ale aspoň celkom odvážny film na danú dobu /40%/(22.11.2013)

  • Marigold
    ****

    Naprosto symbolicky končí Menzelův film dlouhým záběrem na sestup do tmy pod zem – protože takový byl na dlouhá léta jeho osud. Jedna z posledních vlaštovek svobodné kinematografie let šedesátých působí dnes syrovým a nečesaným dojmem – různá kvalita obrazu, prudké střihy, kazy v obraze, to všechno připomíná nucené zapomění, které stihlo Skřivánky. Syrová je však i tvůrčí metoda, kterou scénáristické duo Menzel-Hrabal zvolilo. Drsná báseň ve filmové próze, kde lyrickou část obstarávají neutěšené nájezdy kamery na panorama ocelového království krásné Poldi, tu epickou pak útržkovité a silně stylizované dialogy. Skřivánci na niti jsou svéraznou narativní záležitostí, která jen málo řekne o svých aktérech, hlavní řečí je skvostné herectví všech zúčastněných a pak ještě jakoby záměrně nekomentovaná absurdita, kterou Hrabal a Menzel vytříbeně vkládají do provokativní mozaiky. Ta nežaluje a nepatetizuje, ale ve stylu nové vlny dokumentarizuje a odhalením skutečné podoby věcí, jejich podstaty, vyvrhuje na světlo světa děsivou absurditu 50. let ve vší nahotě. Nalezneme tu paralelu s Hrabalovou poezií (Krásná Poldi) i prózou (Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet), ale i s žalující vypravěčskou neutralitou prozaika Josefa Jedličky (Kde život náš je v půli se svou poutí). Symbolický svět šrotiště, které zrcadlí svojí dob, je okatou metaforou přetavování člověka do amorfních bloků šrotu, výtečně trefené postavy zase odpovídajícím vzorkem společnosti po třídní bitvě... Kolem a kolem jedna z nejlepších výpovědí o prokleté době, která si žádá diváka pozorně vnímajícího. Asi proto se nikdy nestane obecně akceptovanou klasikou.(14.12.2005)

  • Radek99
    *****

    Takový byl konec 60. let - najednou se mohla říkat pravda. Poetický pohled do pekla 50. let...(29.12.2010)

  • Pohrobek
    *****

    Exkurze do nepochopitelné, ale přece tak nedávné doby, okořeněná občas až drsnou poezií. Skupinka hrabalovsky příjemných lidiček od filosofa tháletovsky upadnuvšího do jámy při kantovském rozplývání se nad vnitřním mravním řádem - který mu nebrání, aby si užíval svérázného biografu - až po lidi nejprostší, ale o nic méně zajímavé, kteří své lidské sny žijí, ať se právě nacházejí na kterékoliv straně třídní přehrady. Zkratkovité, rozhodně ne ve špatném smyslu slova. Jako všech pozlátek zbavený obraz padesátých let - se vznešeným senilou Nejedlým jako šlehačkou na dortu na závěr - velmi účinné.(15.2.2006)

  • novoten
    **

    Nezažil jsem ono období, necítím mrazení při dobových situacích a určitě mi leckterá souvislost unikne. Jenže ta optika růžových brýlí ukázaná skrz nuceně hřejivé dialogy ve zlých podmínkách a náhlá zamilování bez zamyšlení nad budoucností, tomu já prostě nevěřím. Menzelovská topornost, zvýrazněná o zírajícího naivku Neckáře a brebentící ženské osazenstvo, to je kombinace, která se mi právě tady zajídá natolik, že se jakékoli vtipné situace nebo příjemně absurdní hlášky v tom marastu kolem ztratí.(22.2.2008)

  • Boss321
    ****

    Další dílo Jiřího Menzela zfilmované podle povídky Bohumila Hrabala, které leželo dvacet let zamčeno v trezoru. Po shlédnutí musí být každému jasné proč. Menzel dokonale vykreslil dobovou atmosféru, pro ktrerou si vybral místo kladenských oceláren, kde jsou umístěni lidé, kteří se provinili proti politickému smýšlení. Celý příběh je vyprávěn krásným poetickým stylem, doplněn o celou řadu grotestních situací a veršů citovaných Vlastimilem Brodským. Všichni herci podávají kvalitní výkony (hlavně Hrušínský s Neckářem). Lepší čtyři hvězdičky.....(29.3.2008)

  • Jara.Cimrman.jr
    *****

    „V naší zemi, je i nemožné možné!" A strana s vládou to hned zařídí. Já sice zásadně protestuji, aby byl saxofon zrušen jako kapitalistický nástroj, ale na druhou stranu nemám nic proti hromadnému využití filozofů v pracovním procesu při budování lepších zítřků. Navíc mne hodně baví sledovat ty imperialismem nasáklé tváře i bodrého dělnického důvěrníka a když si na chvilku urve čas i soudruh z ÚRA, tak má spokojenost nezná mezí.(21.12.2012)

  • flanker.27
    ****

    Tolikrát jsem to viděl, a teprve včera jsem si uvědomil, že tam hraje i Svěrák. Hrabal mi nikdy k srdci nepřirostl, nicméně "Inzerát" jsem byl nucen v rámci středoškolské povinné literatury vstřebat. Díky tomuto porovnání vím, že je mi opravdu bližší na plátně (pokud mi sedne, což není zdaleka vždy) v Menzelově zpracování než skrze tištěné řádky. Ze všech nejvíc mě vždy upoutají Galatíková coby kovaná ideoložka (vidíte ty přisluhovačky imperialismu) a Šmeralovo roztomilé podání prof. Nejedlého (s neroztomilým dopadem): "A chleba bude. A máslo bude. I smetana bude. I Fibich a Dvořák. - Ano, hudba se ztratila, ale oni se taky ztrácejí lidi."(26.2.2018)

  • Psema
    ***

    Uznávám výpověďní i technickou hodnotu, ale to je všechno.(4.5.2009)

  • Brouk
    *****

    A to jsou naši pracovníci.... Bývalý prokurátor, co tvrdil, že obhajoba není součást obžaloby... měl štěstí, že nesoudil sám "soudruh" prokurátor... a po pár vteřinách je jasno o co jde.... Nesmírně smutný pohled zpět, byť s humorným nádechem... Herecký a přesvědčivý koncert všech herců a Z.Svěrák, jako člen ÚRA byl geniální... Už ne-e(20.4.2005)

  • xxmartinxx
    ****

    Velmi solidní film s důležitým poselstvím, ale já osobně nejsem fanoušek hrabalovské poetiky a filosofování. Epika ustupuje lyrice mnohem víc, než se ve filmu hodí. Přesto ale silný zážitek, který stojí za to vidět.(11.4.2010)

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 12 16
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace