Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (703)
Když Menzel, tak žrádlo (popřípadně sex). Slavnosti sněženek nám představují obyčejnou vesničku s obyčejnými lidmi a občejnou žranicí, jenže naprosto neobyčejným způsobem, všechno je tak milé a přirozené, až by snad člověk také chtěl bydlet na vesnici, nahánět nějakého divočáka po školách a užívat si sedláckých radostí i potyček. Celkově velice pěkné, ale nikterak omračující. "Jak krásně by tu bylo, kdybych tu nebyl já." 7/10 ()
Slavnosti sněženek mám spoločne s Postřižinami a Ostře sledovanými vlaky z adaptácií Hrabala najradšej. Je zrejmé, že postavy a postavičky v Hrabalovej predlohe boli reálne osoby s odpozorovanými vlastnosťami a prejavmi. Nie je však samozrejmé, aby tieto postavy a postavičky ožili aj na filmovom plátne. A Jiřímu Menzlovi sa to podarilo. Navyše niekoľkí herci z Divadla Járy Cimrmana mierne posunuli vyznenie filmu a obaja režisérski obri potvrdili, že pre veľkých umelcov niet malých rolí. Pravdou ale tiež je, že pri x-tom sledovaní ma okrem hulákania oboch Hrušínského žien, bezobsažných dialógov a časti príliš inscenovaných scén som hodnotenie po rokoch znížil na konečné štyri hviezdičky. Pretože na druhej strane bol ten obraz chatovej oblasti a jej obyvateľov hrabalovsky presný. ()
Máte štěstí, že jedu zrovna kolem - až teď mi došel skrytý dvojsmysl, neboť Hanzlík přitom přijel na kole (a podobných krásných a kouzelných skrývaček je ve filmu více). Hrabal jako spisovatel mě moc nebaví, i když povídky, podle nichž vznikly Slavnosti, měly své kouzlo (které ale zřejmě umocňovalo to, že jsem je četl až poté, co jsem viděl film, takže jsem si ho do nich zpětně promítal a o to se mi zdály lepší - prostě ty postavy měly ksicht) a tohle je bezesporu nejlepší filmová adaptace jeho díla (např. Postřižiny považuji za hroznou nudu, Ostře sledované vlaky za průměr a Obsluhoval jsem anglického krále za naprostý úpadek - doufám, že kniha je mnohem lepší) plná nezapomenutelných scén, vtipů, hlášek ("teď jste nám vypustil duši", "brambory dám prasátku a prasátko pak mě") postav, situací a zapamatováníhodných monologů. ()
Na lesnú asfaltku padá hmla. Životy dedinčanov plynú lineárne. Občas sa zapíja divina, občas kocovina. Vtipy padajú medzi rečou len tu a tam. Ale z Menzelovho a Hrabalovho pohľadu tieto atribúty stačia, aby vrcholila poetika. Keby som mal niekomu pustiť jeden ich film, asi by to bol tento. Teda ak by mi Skřivánci uleteli z nite. ()
Mozno neviem prist na chut Menzelovým komediam, ale aspon pri tejto som sa dobre pobavil. Humorne hadky kvoli jednemu diviakovi a skvele dialogy si udrzali film na vysokej urovni a zaverecna oslava tiez nemala chybu. Nasmial som sa aj na Krejcikovi, ktory "zozral" styri klobasy" :-)... 01.05.2009 ______ Rudolf Hrušínský st. - (Franc) +++ Blažena Holišová - (Francová) +++ Jaromír Hanzlík - (Leli) +++ Josef Somr - (Vyhnálek) +++ Petr Čepek - (řezník) +++ Rudolf Hrušínský ml. - (pomocník traktoristy) +++ Petr Brukner - (traktorista) +++ Miloslav Štibich - (Jelínek) +++ Jiří Schmitzer - (hostinský) +++ Jiří Krejčík - (pan Karel) +++ František Vláčil - (starý myslivec) - Libuše Šafránková - (učitelka) +++ Zdena Hadrbolcová - (vedoucí prodejny) +++ Pavel Vondruška - (Holý) +++ Zdeněk Svěrák - (řidič trabanta) +++ Hudba: Jiří Šust +++ ()
Galerie (24)
Zajímavosti (37)
- Rudolf Hrušínský a Blažena Holišová si zahráli manželský pár rovněž ve filmech Rozpuštěný a vypuštěný (1984) a Jak básníkům chutná život (1987). (majky19)
- Režisér Jiří Menzel obsadil do jedné z rolí také režiséra Františka Vláčila. Ten ztvárnil na kančí hostině starého pána, jemuž se klepou ruce. (artcha)
- V hlášce: „To zas bude v alejích nablito,“ jsou alejemi myšlenky ulice, které se takto nazývají. (griph)
Reklama