Žebrácká opera

Výborná divadelní hra, u které je jasné, proč její premiéra způsobila takový poprask.Ať byl Havel jaký byl (respektive je), vystihnout dobové myšlení dokázal skvěle. Dnes už je toto téma víceméně zazděné a tak se počet diváků, kteří chápou její podstatu radikálně snižuje. Co se filmu týče, výborně se drží absurdních postupů, které jsou pro Havla typické. Herci jsou prostě skvělí a celé zpracování pohladí svou lehkostí a nenuceností. Dialogy jsou "havlovsky" vypilované a až nemožně absurdní situace svým způsobem jedinečné a vtipné. Žebrácká opera je kultem a divadelní recesí mnoha epoch a té naší náleží neotřelé Havlovo zpracování. Menzelův film si nehraje na svébytnost a legendárnost. Pouze nastavuje zrcadlo myšlenkám, které byly v sedmdesátých letech politicky nežádoucí. A to že se sám režisér od filmu jistou měrou distancuje? To už je úplně jiná pohádka :-) (17.03.2009)

Neměl jsem tušení, do čeho jdu a jména v titulcích jako Menzel, Havel a Abrhám (o Ironsovi ani nemluvě) ve mě vyvolala nemalá očekávání. Tak nějak to i začalo, úvodních dvacet pět minut, kdy Abrhám vypráví svým komplicům spoustu všemožných mouder o ženách a při tom loupí. Tohle je zdaleka nejlepší část filmu, ale od okamžiku, kdy se postava Abrháma dostane do vězení, film jde hrozně dolů a děsně nudí. Větší prostor dostávají jiní herci zvučných jmen jako Labuda, Šafránková a Hrušinský. Poslednímu jmenovanému stačí se jen objevit v záběru a má divácký respekt. Na filmu je hodně vidět, že se jedná o adaptaci divadelní hry, ale vesměs mu to neškodí. Ve filmu se nám představí celkem dost postav, které jsou povětšinou i zajímavé, ale všechny jsou nám jen tak naťuknuty, nebo jen proplouvají dějem a je hrozná škoda, že jich není využito více. To je případ jak charakteru již zmíněného Hrušinského, ale i postava Jiřího Zahájského a další. Film jsem dokoukal asi před půl hodinou a přiznám se, že už teď si z něj nic moc nepamatuju. A tohle je asi největší problém filmu, on prostě prošumí a už v jeho polovině je vám jedno jak dopadne a jediné co si od filmu přejete, je brzký konec, což při stopáži 93 minut není tak dlouhé, ale kdyby byla stopáž o patnáct, dvacet minut méně, filmu by to jen prospělo. (17.12.2012)

Vynikající Havlova adaptace Žebrácké opery Johna Gaye neunikla pozornosti Jiřího Menzela, viděl jsem jak jeho verzi divadelní, tak samozřejmě i tuto filmovou, a obě nezapřou skvělý text i režijní mistrovství - navíc Mackeath s tváří a charismatem Josefa Abrháma je skutečně neodolatelnou postavou. Je chvályhodné, že se takovéhle doslova čítankové divadelní opusy zaznamenávají i na medium nepoměrně stálejší a dlouhodobější, než jsou divadelní prkna...i když tohle samozřejmě není pouhý záznam, ale plnohodnotný celovečerní film. Neprávem trochu pozapomenutý a naprosto podhodnocený... (09.06.2010)

V podstatě hodně povedený film se spoustou humorných scén a barvitým scénářem. Herecky tomu kraluje Marián Labuda, Josef Abrhám a Rudolf Hrušinský. Jediné, co bych mohl vytknout, je fakt, že se pohybuje na hraně divadla a filmu. Množství scén tak vyznívá pateticky, což bych v divadle bral jako samozřejmost, ale na filmovém plátně mi to tak úplně nesedělo. 75% (21.02.2012)

Přímý důkaz toho, že Václav Havel byl daleko lepší spisovatel, než politik. Jeho pojetí světa, ve kterém ani poctivý zloděj nechce dělat své řemeslo a ve kterém se uznávají jen záporné hodnoty, je skutečně trefné. Naneštěstí se některé praktiky ze snímku v následujících letech vývoje našeho státu staly skutečností. I tím je ovšem snímek originální. Nejlépe slouží ti, kteří nevědí, že slouží Věta, která vystihuje celé vyznění filmu, ale i současného tržního systému. Krásné a proradné ženy, vynikající sloh, který do dokonalosti upravuje Abrhámova filozofie vztahu muže a ženy, celkově perfektní herecké výkony (Labuda, Hrušínský i Abrhám excelují) i doprovodná hudba. (20.12.2014)