Crime at the Girls School
Obsahy(1)
Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek ("Smrt na jehle", "Jak se koupe žena" a "Zločin v dívčí škole"), které Josef Škvorecký už podepsal svým jménem. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Ve třetí povídce byli poprvé před kameru přineseni Matěj a Petr Formanovi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Borůvka je v první povídce oslovován „soudruhu poručíku“, ve druhé „soudruhu komisaři“, v poslední už „pane komisaři“. Nějaká šifra? Nevím. Na to, že jde o prachobyčejné kriminálky a na to, že šerloka tu dělá Lipský, hezký film. V první povídce je sice vrah jasný už při prvním poručíkově rozhovoru s ním (té režisérské nezdrženlivosti!), ale o to vůbec nejde. Drama na skále bylo jako na skále, v dívčí škole to bylo jako v dívčí škole a v dámských sprchách... no tak do toho nikomu nic není. Ostatně teprve scéna šmírování sprchující se Chadimové definitivně odstranila moje pochybnosti o knedlíkovi Lipském jako nejvhodnějším por. Borůvkovi (té bezelstnosti!). Naopak zcela přebytečného Přeučila bych vyměnil a Řehoř jako vilný ředitel divadla, to snad ne. Kostka čím mladší, tím lepší, Chadimová báječná borůvkagirl. Fotografické postavy v jednom „záběru“ v popředí na skále rehabilitovány pozdějším Borůvkovým převlékáním u jedoucího auta – beru. Ale co ta dechovka při lezení na skálu bezprostředně po titulcích (při nichž zněla Liškova skvěle znepokojivá cosi-jako-hudba)? Co to „vtipné“ Borůvkovo šlapání si na jazyk? Kde je jeho smutek (viz název předlohy)? A hlavně: co ta poslední povídka? To bylo opravdu jako zlý sen. Jakoby Menzel nedokázal krotit chuť natočit něco „zajímavějšího“, čímž celou sérii zbořil. Jako samostatný film by praštěná parodie na viktoriánský internát exponující a současně kompromitující „démoničnost“ soudobých slečen mohla mít něco do sebe, ne tak v Borůvkovi. A když už jsem si v závěru myslel, že to je vlastně vhodné vyústění a konečně se dovídám o „Smutku poručíka Borůvky“ (nejen kvůli konečnému odhalení, ale i pro tu „romantičnost“ rádobypachatelek a nakonec vlastně i skutečných vrahů z prvních dvou povídek), Menzel to celé zazdil přiblblým finálním „hahahaha diváku“. ()
KNIHA SMUTEK PORUČÍKA BORŮVKY, STRANA 240 - "Čekáte na někoho?" Poručík si přisedl. "Ne. Vlastně ano. Ale on už asi nepřijde." Zašilhala po hodinách na stěně. Poručík zesmutněl. "Ne, nepřijde." Tři povídky o tělnatém kriminalistovi, kterému zločiny vhání do tváře melancholii, natočili tři mladí, nadějní režiséři skvěle a kulaťoučký obličej Lubomíra Lipského splňuje vše, co se od něj očekává... ()
No Lubomir Lipsky jako detektiv - hodne spatnej vtip. ()
Musím říct, že jsem se dost pobavil. Soudruh poručík Borůvka, zvaný Bublina se Lubomíru Lipskému opravdu povedl. První povídka Smrt na jehle je kriminální, tedy není myšlena vtipně a ač chvílemi možná logicky pokulhává, přesto je zasazena do netypického prostředí a je i napínavá. Druhá Jak se žena koupe mne zaujala asi nejméně, přesto má něco do sebe. U třetí povídky, která dala jméno celému filmu jsem se pobavil nejvíc. Už jen pro tu démonickou atmosféru spolku Kill Kitten Klan. Mimochodem kdyby někdo nepoznal tak ta dvojčata, která se tam na pár vteřin mihnou, jsou Petr a Matěj Formanovi, synové Miloše Formana a Věry Křesadlové, která hrála Vladimíru Celbovou. ()
"Příjemnější jsou vrazi vymyšlení nežli skuteční. Už proto, že jsou neskuteční." Já tedy taky raději dopadnu vymyšlenýho vraha než skutečnýho. Já jsem totiž mazanej a tak vím, že vymyšlenej vrah se mi nepomstí. Poručík Borůvka na to však jde od lesa ... tedy vlastně z vrcholu hory, dívčích sprch a dívčí školy. To nejsou špatná výchozí stanoviště. A zábava se v nich taky najde. Jen se ta detektivka nesmí brát až tak moc detektivně, protože o to tady nejde. Tedy alespoň doufám. ()
Škvoreckého detektivní příběhy poručíka Borůvky nejsou špatné, hlavně v knížce(kách). Film s třemi povídkami působí nudně a "borůvkovské" kouzlo mi přijde jakž takž zachováno hlavně v povídce prostřední. Dívat se na to dá, ale ne moc často. Kdy už někdo konečně zfilmuje skvělý román ZBABĚLCI??? ()
"PROČ SE NA TO PTÁTE?" - "ABYCH TO VĚDĚL." První povídka je perfektní půlhodinová komorní detektivka - v neokoukaném a dobře nasnímaném horském prostředí se za zvuků atmosférické znepokojivé hudby nastolí palčivá záhada, která je ve finále uspokojivě objasněna, a vylepšil by ji snad jen hollywoodštější konec, jaký měla v knižní podobě (pachatel spáchal sebevraždu skokem ze skály). Ve druhé a třetí povídce napětí postupně ustupuje humoru (v obou se objevuje prvek "šesti černých dívek" - v jednom případě tanečnic v šantánu, v druhém gangu nezbedných středoškolaček) a poslední povídka film vysloveně odlehčuje. Poručík Borůvka, detektiv řešící všechny tři případy a mezitím filozofující o detektivním žánru, je v podání Lubomíra Lipského neškodně až ňoumovitě vyhlížejícím, ovšem velmi schopným kriminalistou marpleovského/columbovského typu. ()
Poněkud nekonzistentní soubor 3 detektivních povídek. U první a druhé totiž převládá krimi a humor zde až tolik nefunguje, zatímco třetí využívá parodických prvků a je spíše komedií. Každopádně Smrt na Jehle i Jak se koupe žena nabízí obstojné zločiny, ale do nadprůměru snímek vyzvedává především povídka Zločin v dívčí škole, u které jsem se opravdu velmi pobavil (kdo ví, jak by film vypadal, kdyby ho celý režíroval Menzel). Překvapí i lehká queer narážka, Borůvkovy přeřeky jsou fajn a celkově hodnotím slabšími 4*. „Já jsem reporter of magazin Plaboy.“ – „Plaboy. Je to jako když se řekne anglicky Hrej si hochu. Patrně nějaký sportovní časopis pro mládež. Bohužel neznám. Mně přijde do ruky jenom Daily Worker.“ ()
První dvě povídky jsou vcelku podařené, Smrt na Jehle dokonce velmi, ovšem spojovací materiál mezi nimi a především povídka třetí je naprosto pekelná. Hlavně kvůli tomu, že do té doby odlehčenou atmosféru obrátí bůhvíproč zcela naruby a diváka zaplete do ztřeštěného vyšetřování, jež mělo být vtipné, ale není. Pokud chtěl Jiří Menzel natočit československého příbuzného Růžového pantera (čemuž by nasvědčovaly i neustálé přeřeky komisaře Borůvky), shořel jako papír. ()
Poněkud nevyvážený soubor povídek - první dvě ve vážnějším duchu, poslední lehce do komična. Ona je Menzelova povídka vlastně velmi podařená a uvítal jsem šest černých dívek. Jenže když člověk viděl ty báječné interiéry a pohled na budovu zvenku, tak jsem si jen povzdechl - dodat bouři, mlhu, vypustit šaškování, z černých dívek udělat temný kult, trocha pavučin a tajemné sklepení + mrazivou hudbu - byl by z toho pěkný gotický horor....ale také úplně jiný film. Na jednu stranu jsem si snímek příjemně užil, na druhou ale hodnotím jako slušný průměr. ()
Dva velmi závažné případy vražd, velmi rafinované, a nevinná šaráda nakonec..! A ty přeřeky roztomilého por.Borůvky.. :-)) ()
První povídka velkej průměr, druhá lehce nad průměrem a třetí hodně dobrá. Postava Lubomíra Lipského je velmi sympatická a rozhodně mě bavilo, jak si to z detektivního narativu soustavně utahuje, ale všechno nadějné se bohužel podařilo zúročit až ve třetí epizodce - ta má skvělou režii, půvabné prostředí se zajímavou partičkou mladých rebelek a vtipné vypointování. První dvě jí však nestíhají, a přestože se u nich člověk nenudí a občas zasměje, dojem sráží.. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení knižní předlohy, mohu proto srovnávat jemné rozdíly mezi filmem a Škvoreckého textem. "Zločin v dívčí škole" vychází z prvního dílu Škvoreckého nikdy nedokončené detektivní pentalogie s názvem "Smutek poručíka Borůvky". Trojice režisérů přistoupila ke zfilmování tří povídek z knižní předlohy po svém. Ivo Novák se v první povídce "Smrt na jehle" poměrně věrně drží předlohy, výrazně ale pozměnil konec: v knize vrah po usvědčení spáchá sebevraždu skokem ze skály, ve filmu je v poklidu zatčen a odvezen policejním autem. Ladislav Rychman se kromě změny názvu ("Jak se koupe žena" podle povídky "Vědecká metoda") jakýmkoli vlastním úpravám vyhýbá takřka zcela a k povídce o vraždě v divadle přistupuje velmi pokorně. Poslední Jiří Menzel, který z nich byl nejmladší (bylo mu tehdy tehdy 27 let), přistoupil k povídce "Zločin v dívčí škole" s největší invencí a původní povídku obohacuje o nové nápady a motivy. Celkově pro mě však byl tento film zklamáním, ačkoli se Škvorecký sám na filmu scenáristicky podílel. Povídkový film "Zločin v dívčí škole" ani zdaleka nedosahuje kvalit předlohy, z níž muselo být logicky z mnoha důvodů leccos vypuštěno. Jednotlivé povídky jsou navíc vytrženy z kontextu původní knihy "Smutek poručíka Borůvky" čítající celkově 12 povídek, které spolu interagují a mírně na sebe navazují. Mimo jiné tím, že rozvíjí vývoj postavy smutného poručíka Borůvky, zde hraného Lubomírem Lipským. I u něj bych mohl pokračovat ve svých výtkách: ačkoli se Lipský typově do své role (zakulacená a pesimistická verze českého Sherlocka Holmese s "kačírkem" na hlavě) velmi hodil, k přesvědčivosti a působivosti třeba takového Marvanova rady Vacátka má hodně daleko. Škvorecký měl na filmové adaptace svých knih většinou smůlu, snad jen s výjimkou Schormova snímku "Farářův konec" z r. 1968. "Zločin v dívčí škole" je slabší detektivka, kterou bych doporučil snad jen znalcům literární předlohy, aby mohli jako já porovnat film s knihou; diváky zvyklé na moderní krimi filmy by tento tak trochu zapomenutý snímek, obávám se, asi moc neoslovil a spíše nudil. ()
Lubomír Columbo Lipský, Liškovo horské, tajemné scratchování a hlavně výborná, šedesátková povídka na závěr. Možná jediný detektivní příběh na který se velmi rád podívám znovu. ()
Josef Škvorecký je výborný spisovatel, ale někdo mu měl vyrazit pero, psací stroj, či počítač z ruky, když na něj přišla potřeba (pi)tvořit detektivky. Ne, Škvoreckého detektivní touhy nezvládám. A ve filmu v hlavní roli s Lubomírem Lipským je to ještě horší, než na papíře. ()
Škvorecký patřil k nesmírně originálním autorům, tedy i já si dovolím v komentáři použít jedno originální slovo, k jehož "vytvoření" mě Škvoreckého dílo inspirovalo: detektivismus. Narozdíl od mnoha zdejších uživatelů, kteří hodili Zločin v dívčí škole do modrého hodnocení, mne onen Škvoreckého "detektivismus" nesmírně baví! :o) Tenhle film patřil v dobách mého středoškolského studia mezi hodně oblíbené, když jsem si ho po pár letech teď znovu připomněl, moje pocity z filmu zůstaly úplně stejné. Stále se nezhodnu s většinovým pocitem, že nejlepší z celého filmu je první část triptychu Smrt na jehle – ta mne coby syrově laděná povídka kolem vraždy v poněkud drsném prostředí skalnatých nikdy moc neoslovila, spíše deprimovala, a při sledování jsem si vzpomněl, jak jsem ji na DVD kdysi skoro vždycky přetáčel. Škvoreckého rukopis se zde objevuje až při jízdě autem, kdy poručík Borůvka coby odpůrce převratných kriminalistických metod (někdy tak trochu zabíjejících logické uvažování) začne o vyšetřovaném případu pěkně filosofovat. Tenhle "detektivismus" se pak již ve větší míře projevuje v skvělé druhé povídce Jak se žena koupe, který sice rovněž řeší vážnou vraždu, nicméně již v zábavném prostředí hudebního divadla a vyšetřování nabízí zde spoustu vtipných momentů. Do třetice vrcholní závěr Zločin v dívčí škole režiruje Jiří Menzel a zde jde již o typickou "šedesátkovou" komedii s kritikou lidí zastaralých postojů (většina učitelského sboru z dívčí školy) v protikladu s revoltou často provokující mládeže. V Menzelově povídce funguje všechno přímo dokonale: zápletka s několika velkými záhady a postupné rozuzlení a odhalování, velice dobře zvolené "mystery girls" Kill-Kitten-Klanu, humor se spostou chytrých hlášek či dobových narážek (např. kolem focení do časopisu Playboy, ve kterém se tenkrát objevila i jedna známá Češka Olga Schoberová), hned několik point v závěru včetně onoho cyklického zakončení. Tuhle historku o zmizení a znovuobjevení profesora Kotě bych označil snad i za geniální, ani s odstupem času nenacházím na ní žádného hluchého či nedopovězeného místa. Úžasný kousek, za třetí povídku i nakonec film jako celek (navzdory nesympatické první povídce) stále plný počet! ---------------- ,,Playboy, to je jak se řekne anglicky: Hrej si, hochu! Patrně nějaký sportovní časopis pro mládež, bohužel neznám. Ke mne se dostává do rukou pouze Daily Worker." 85% ()
Od předlohy po herce - nelze než pochválit. Karla Chadimová zde září jako vždy, věčná škoda že přestala točit. ()
Samotné detektivky jsou výborně vymyšlené, ostatně to jsou takové malé pocty britské detektivkářské škole (Doyle, Christie, Chesterton atp). Inu, Škvorecký nejen uměl ale měl tenhle žánr navíc opravdu rád. Ani herecky to není špatné, ovšem Lubomír Lipský jako detektiv, to je omyl. Ne, že by byla přímo špatná taková ta "columbovská" neohrabanost, byť jako vyšetřovatel působí Lipský dosti nepřesvědčivě, nýbrž především proto, že je to jednoduše poměrně špatný herec. Hlavní roli v takovém filmu zkrátka a jednoduše neutáhne. První povídka s názvem "Smrt na jehle" režírovaná Ivo Novákem (též autor scénáře) je téměř bezchybná. Kdyby byl celý film natočen takhle, bylo by to za čtyři hvězdičky naprosto jednoznačně. Ani druhá povídka Ladislava Rychmana (opět i scénář) s názvem "Jak se koupe žena" není vůbec špatná. Režie je přesvědčivá, děj slušně vystavěný, herecké výkony bez větších lapsů. Co "Zločin v dívčí škole" opravdu sráží na kolena, je vedle Lipského a taky nemastných neslaných předělů mezi jednotlivými povídkami, povídka třetí, režírovaná Jiřím Menzelem (opět i autor scénáře). Její podivnost a vypjatou, jakoby divadelní stylizovanost samozřejmě vysvětluje to, že (jak se v závěru dovíme) nešlo o reálný případ ale pouze o Borůvkův sen, i tak ovšem stále platí, že je to jednoduše naprosté vykročení mimo rámec ostatních dvou případů a divák jí bude nutně překvapen a pravděpodobně i pobouřen. Přitom kdyby byl ve stejném duchu natočený celý film, asi by nebyl špatný, ale ve spojení se dvěma víceméně reálně působícími, střízlivě točenými detektivními případy jde vážně o omyl, který naprosto nefunguje... Celkový dojem: 65% ()
Nejlepší je první povídka - klasická kriminální. Ostatní už pokulhávají, zvláště pak Menzelova povídka, kde je vidět, že se snažil ze Škvoreckého vycucat, co se dá, ale asi toho moc nebylo. ()
týkrávo, ta evoluce jde tak rychle..vždyť ještě v šedesátejch měly ženský běžně knírek ()