Amerika

S románem Franze Kafky jsem zatím neměl tu čest a ani po téhle cti nějak neprahnu. Dejdara mám rád, ale pouze jako baviče. Jako herec opravdu za moc nestojí. I z ostatního hereckého osazenstva mám velice rozporuplné pocity. Absolutně mi ve svých rolích nesedí. Snad až na Schmitzera. Úvod se mi zamlouval. Dejdar plný naděje a falešných ideálů se vydal za kariérou. Příběh mě vtáhl do okamžiku, než se Dejdar začal kurvit, čímž vše zkurvil. Svoji budoucnost i moje zaujetí současným dějem. Od té doby sledujete potloukání odnikud nikam. Bez sebemenšího smyslu, či cíle, což je záležitost velice nudná. Sledování všude přítomné deprese a beznaděje je sice působivé, ale pouze úvodních pár min. Poté se to jaksi okouká. Věřím, že román může být příjemné čtivo, ale tento snímek za podařený nepovažuji. Slabá hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (08.09.2015)

České kulturní 90´s je zajímavé studovat, protože i když převažují ne úplně povedená díla, často je na nich něco vypovídajícího o atmosféře doby provokující ambice. Amerika je typický případ, za záminkou zpracování zajímavé méně známé látky nám tvůrci servírují zajímavou výtvarnou stránku a hudbu, vzdáleně připomínající něco z díla Karla Zemana, a obsadit většinu rolí divadlem Ypsilon byl fajn nápad. Jestli se dobře pamatuju, tohle byl první pokus, kde ve filmu Lábus s Kaiserem hrají vážné role a nepřekvapivě jsou dobří. O to víc bolí herectví Dejdara, který na plátně jako hlavní postava tráví většinu času, ale stírá ho herecky snad kdokoliv jiný ve filmu. Navíc je jeho hlas dneska už tak zprofanovaný dabingem Barta Simpsona, že je jako herec mrtvej. Největší neštěstí filmu je ale nic moc příběh, který po začátku s Lábusem úplně ztratí cokoliv podstatného a nakonec takhle přijdou o přízeň diváka jako pan topič ke králíkovi. (04.01.2024)

Kafkoidní, ale odporně napsané a zahrané. Herci se div negebí, když solí ty svoje hloupý repliky o shánění pozemků, těžení vody a životních směrech. Nehledě nato, že Jirka Schmitzer musel být konstantě pod parou. Vše je navíc hrozně nahrubo a vyznívá nepříjemně prvoplánově. Utkví mi leda fantaskní výprava a Petr Vacek v nejlepší roli ve filmu. (18.07.2012)

Film se Kafkovým románem Nezvěstný pouze volně inspiruje (dějová podobnost, stejná jména postav, apod.), což samo o sobě ještě není na škodu. Osobně se mi ale tento film moc nelíbil, nudil mě, a nepovažuji ho za příliš vydařený. Mj. kvůli - podle mého soudu - nevhodnému obsazení většiny postav - například Dejdara mám zafixovaného v první řadě jako komediálního herce ze všech těch pokleslých Troškových komedií a dramatické role mu nevěřím - coby Karel Rossman je herecky nepřesvědčivý a toporný (nemluvě o věkové neadekvátnosti - literárnímu Karlovi bylo kolem 15-17 let). I většina ostatních hereckých výkonů mi zde přišla slabá (vrcholně trapná Jaroslava Rytychová budiž jmenována za všechny). Neoslovily mě ani lokace - nepochopil jsem například, proč se sídlo Karlova strýce nemohlo natočit na nějakém "normálnějším" místě, než je vítkovský památník; a proč se vlastně celý film nemohl natočit v Americe, když už tam točili tu finální scénu (konkrétně v Arizoně). Na druhou stranu má film i svá pozitiva, jako např. kulisy Jaroslava Róny nebo slavný soundtrack od Lucie. Asi se dá i říct, že mi Amerika přijde na svou dobu celkem novátorská - a trochu mi připomíná jinou filmovou adaptaci z téže doby, o rok mladší filmový počin Jaroslava Brabce Krvavý román (natočený podle stejnojmenné předlohy J. Váchala), který šel na poli výtvarné stylizace ještě dál. První půlka devadesátých let byla evidentně podobným odvážným filmovým pokusům nakloněna, a to je možná i důvod, proč mám filmy z tohoto období svým způsobem rád. Jistě, nejsou dokonalé a lze na nich pozorovat celou řadu chyb, ale osobně mě zrovna tyto dva snímky oslovují tím, jak si invenčním způsobem poradily s nedostatkem finančních prostředků. Michálkova Amerika není ani dobrou adaptací Kafky ani dobrým filmem jako takovým, ale je zajímavým svědectvím své doby, která se už nikdy nevrátí - a možná proto mi je vlastně sympatická, a kdo ví, třeba se k ní ještě někdy vrátím a najdu si k ní víc cestu. UPDATE 30.9.2019 - Na nové zhlédnutí po 6 letech - a to dokonce v kině z 35 mm kopie - mě ten film nudil úplně stejně, ne-li ještě více než prve. Na Dejdara mám přímo alergii, s Kafkou to nemá skoro nic společného, spíš to připomíná Metropolis, děj se příšerně táhne, dialogy jsou místy velmi špatné a na hranici bezděčné směšnosti, a celkově mi ten film prostě přijde tak nějak zbytečný. Dojem u mě nezlepšilo ani osobní setkání s režisérem, který na mou otázku, proč se rozhodl natočit svůj celovečerní film až v 38 letech - tedy relativně pozdním věku - odpověděl, že dřív prostě neměl čas. I z jeho dalších, nepříliš sdílných odpovědí stran Ameriky i jeho další filmografie, na mě působil dojmem, že mi lidsky moc nesedí, a umělecky vlastně taky moc ne, což si myslím hlavně po otřesném zážitku z jeho posledního filmu Úhoři mají nabito. Stín výjimečného Sekala už zřejmě překročen nikdy nebude. (24.07.2013)

Kamera: Martin Duba....po celkovém zhlédnutí jsem uplně unešen. První polovina parádní, pak je příběh trochu zamotaný(ono točit film podle nedokončeného románu, obzvlášt od kafky, je docela složité), ale konec opět skvělý. Ale ta výprava, to je něco jedinečného! A kamera jakbysmet. A slečny jsou krásné též. Prostě ponurá nádhera, skvěle odvedená práce, přesně, jak má být. A ta kompozice... musím se na to podívat ještě jednou. (09.02.2007)