Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh z uměleckého světa vypráví o vztahu staršího literárního autora a mladé herečky, o jedné lásce, která neměla šanci se rozvinout. Známý spisovatel (R. Lukavský) přijíždí do malého oblastního města navštívit místní oblíbenou herečku (J. Hlaváčová). Těší se na setkání s milovanou ženou. Ti dva se potkali před rokem a půl a od té doby si pouze psali. Šedesát sedm dopisů, v nichž si vypsali své pocity a názory, ale i vzájemnou lásku. Jenže on byl tenkrát ženatý. A maloměsto je velmi zvědavé. Jak se potkat, když všude číhají tisíce zvědavých očí. V malé chvilce několika spolu strávených hodin si vypoví všechno, co zůstalo mezi řádky… (Česká televize)

(více)

Recenze (23)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Příběh závažných životních klopýtání a osudových míjení je alternativní formou citových vztahů. Dá se říci, že to podmiňuje i určitou nezřetelnost jinak brilantně napsaného scénáře zahraného zdařile Lukavským a Hlaváčovou, které je uvěřitelný stejně jako až magická krása dozrávající ženy počínajících středních let. Přímo symbolické je i vročení do roku Pražského jara. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vášeň si představuji docela jinak. Radovan Lukavský je smypatický charakterní herec, ale svou vyzáží a projevem mi jako milovník nebo chcete-li osudový muž příliš nesednul. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Tak krásně napsané a doprovázené nádhernou hudbou Luboše Fišera, ze všech sil se Ohnice snaží překonat castingové faux pas s obsazením Lukavského do role obstarožního Romea. Velmi jsem se snažila uvěřit té krásné ženské, za kterou by se otočil každý zdravý heterosexuál, že by se mohla vášnivě zamilovat do nepěkného chlapa. Věřte, že jsem se snažila opravdu hodně, ale nepodařilo se mi to. Tolik pěkných mužů pobíhalo po české kotlině a do role milovníka si Bělka obsadí zrovna Lukavského, běda, běda. Inu, co s tím? Má to vlastně jen jednu chybu, jenže natolik závažnou, že rozbíjí celkový dojem. Navíc je ještě Lukavský ve scénách plných vášně extrémně neohrabaný, takže chca nechca ho vyhlašuji za totální castingový error. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

S Peškem je tady podobný problém jako s Lukavským: hraje svou figuru velmi dobře, ale typově se moc nehodí. Což je sdělení, které mi narušuje celý komentář, ať ho umístím kamkoli, tak se ho radši zbavuju hned. Mnoho, příliš mnoho metrů proběhne, než začnu ten příběh i jeho glosování oběma aktéry brát vážně. Lukavský v roli nadrženého milovníka tomu věru nepomáhá, glosátorství mu rozhodně sluší lépe. Zato Hlaváčová je v Ohnici věčná a jako mimočasová etuda je jejich duet skvělý, skvoucí. Tudíž ani nevadí, že při zasazení do kteréhokoli dobového kontextu se hroutí. (Láska, s níž se míjím o dům.) Rozšíření o sešlost životem různě postižených hereckých kolegů není nijak šikovně napojeno, o to věrohodněji vyznívá a je výtečnou vložkou, do tohoto filmu jakoby ukrytou. Naopak prostřednictvím dialogů se skutečným(!) Karlem Hálou bizarně zbytňuje mudroslovně-glosátorská složka celého díla. Aspoň závěrečné verše si pan Bělka mohl odpusit, řečeno už bylo opravdu hodně a vlak ujíždějící skutečnou krajinou by tady úplně stačil. Kamera je po celou dobu báječná, zážitek. Fišerova hudba mě neustále udržuje v napětí, kdy se ozve božský hlas siňoriny Salzy Verde. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Když vám na něčem hrozně záleží, skoro nikdy se to nepovede... Pavlíčkův takřka filozofický traktát o setkání, které mělo zůstat míjením náleží do té nepříliš početné skupiny filmových a televizních děl, jež nemohou nikdy zestárnout, ztratit svůj smysl, stát se nesrozumitelnou a zbytečnou veteší. Vedle toho je to ovšem dílo, které klade na diváka vysoké nároky, a to jak po stránce narativní, tak zejména vizuální, protože příběh dvou "zakázaných" milenců je vyprávěn prostřednictvím neotřelých, polysémantických obrazů. Volba Radovana Lukavského a Jany Hlaváčové do hlavních rolí bezezbytku naplňuje představu o tom, jak by asi měli vypadat ti, jimž osud daroval jen několik letmých okamžiků, v nichž se odehrává celý jejich druhý život, jejich pocit štěstí. Stranou by neměla zůstávat ani Peškem výborně zahraná figurka odepsaného provinciálního herce, člověka obtěžovaného a obtěžujícího, hledajícího útočiště a porozumění u těch, kterým život tak docela ještě neproklouzl mezi prsty. Film, který rozhodně nabízí víc než jedno náhodné shlédnutí. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Takový hrozný pocit, že jsem něco zmeškal, že tě ztrácím, že jsme se minuli..." Mají se rádi, ale vidět se mohou nanejvýš jednou za rok. Bělkova hodinová miniaturka na téma přátelského vztahu na dálku mě po umělecké stránce okouzlila především projevem Radovana Lukavského s tolik krásným hlasem a hudbou Luboše Fišera. Scenáristicky s poeticky laděnou četbou dopisů i kamerovými záběry taky originální, v epizodních rolích potěšila i účast Ladislava H. Struny a zpěváka Karla Hály. Osobní přínos z tématu je tentokrát pro mne asi až příliš osobní, než abych ho veřejně sděloval. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Příjemná šedesátková atmosféra a mnoho mluvení, i když občas padnou podnětné citáty. Ovšem Radovan Lukavský v roli nadrženýho hřebce je úplně špatně. V epizodní roli zaujala Helga Čočková. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Když Vám na něčem hrozně záleží, skoro nikdy se to nepovede…." Tento komorní televizní snímek o vztahu dvou lidí, který se ani neměl šanci pořádně rozvinout, rámuje krásná typicky "fišerovská" hudba. Ta se rozhodně povedla... Radovan Lukavský a Jana Hlaváčová si jinak krásně hledí do očí, on sní "sen lásky, s níž se míjí o dům", ona mu poeticky cituje jeho láskyplné dopisy. Že by název tohoto snímku odkazoval nejen na jednoletou středně vysokou bylinu/žlutý plevel, ale i na název literární skupiny mladých básníků píšících meditativní poezii navazující na Jiřího Ortena? Kdo vi. Ať už je tomu ale jakkoliv, tento film ma potenciál v lecčemž zaujmout. Vedle obou hlavních představitelů zaujme ve vedlejší roli třeba Ladislav Pešek nebo i zpěvák Karel Hála (ač hrající jen sebe sama). Snad jediné hluché místo představuje večerní pitka v závěru. ()

Ygnor 

všechny recenze uživatele

"Má smutná lásko, tažný ptáku... Už se mi ztrácíš pod nebem...A babí léto na bodláku, mi dává sbohem za Tebe" ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Marthos to přesně vystihl. Oč nedokonalejší technická kvalita TV filmů z té doby, o to dokonalejší umění a poselství. Věčná škoda, že takové film se už (dávno) netočí. ()

IvonaK 

všechny recenze uživatele

Smutný příběh. A a touto situací mám taky zkušenost a není to nic příjemného když se dva lidé rádi mají, ale musí být od sebe z nějákého důvodu na dlouhou dobu odtržení. Jinak tu čtvrtou hvězdičku dávám za Peška jehož vtíravost vůči Lukavskému byla opravdu sladká a jeho obličej na filmovém plátně byl samozdřejmě zase koukatelný. Ale vidět celou hodinu obličej Radovana Lukavského, tak to mě zrovna dvakrát neoslovilo. A Jana Hlaváčová se mě nikdy vůbec nelíbila. Svým obličejem mi vždycky přišla jak -------. Nechci být rasistka. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Radovan Lukavský mi vůbec nesedl na roli milovníka, jeho výkon vyzněl zcela toporně a nepřesvědčivě a jako by to ovlivnilo i Janu Hlaváčovou, která se do občasných polibků s ním také dost nutila. Poněkud vyumělkovaná inscenace vůbec. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Hálu jsem nesnášel už jako dítě. Jinak je to opravdu duchaplný film. Celý se nese v rádoby inteligentním duchu, do kterého nám ještě hlavní hrdina nahlas přemýšlí nebo čte dopisy. Ztráta času. Jen hudba je hezká. Jenže jí tam moc není. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Kdo ví, snad jsme jen hrnčířská pec, ve které čas vypaluje naši podobu z touhy a bolesti a nenaplnění." Zadumaný spisovateľ Lukavský cestuje do nemenovaného mesta za lokálnou herečkou Hlaváčovou, s ktorou udržuje dlhodobú a vrúcnu korešpondenciu. On je síce rozvedený, ale ona vydatá pani aj s dieťaťom, navyše na malomeste, takže s nejakých citových a nedajbože telesných prejavov vzájomnej náklonnosti skoro nič nebude. "Jestli ti to dělá dobře tak si posluž, ale nedělej to jako domovnice!" Zvláštna atmosféra nenaplnenosti, vynikajúca ústredná dvojka, roztomile otravný Pešek, aktuálnou životnou pozíciou otrávená Čočková a spolucestujúci Hála. Tri párky, čo už nie sú. "Taková krásná hra, jako dělaná pro družstevníky a oni si jdou, troubové, poslouchat Hálu pod okna kavárny!" ()

Cesty timem 

všechny recenze uživatele

Vidět se jednou za rok? Vztahy na dálku mají možná nějaké plus ale mínusů....??, vím z vlastní zkušenosti. Však co je ideální? Denně se vídat třeba v bytě v paneláku na pár metrech a hádat se? To musí být ponorka do žluta :-) Nebo nějaký kompromis?.... I tento film bych měl skouknout ještě aspoň jednou tento rok, abych ho více vstřebal, vycítil, pochopil... a možná upravil hodnocení. ()

Reklama

Reklama