Kurýr

Vyjimka potvrzuje pravidlo. Nějak jsme si zvykli, že každý polský válečný film je absolutní bomba. Kurýr je poklidné válečné drama, bez akce, humoru, náboje. Velmi omezeně a zkresleně se věnuje jedné postavě polského odboje - Zdzisław Antoni Jeziorański. Malá ukázka toho, jak západní spojenci před válkou šoupli nás Německu a ještě před koncem války nás, Poláky a další pěkně Rusákům. (14.10.2019)

Popravdě, čekal jsem od toho více... Záměr přiblížit historické souvislosti, které předcházely Varšavskému povstání z 1. srpna 1944 je rozhodně na místě, ale vše vsadit na jednu postavu, kterou nazvat agentem - kurýrem a vložit ji na bedra značnou váhu celé akce, už tak zajímavé není. Osobně bych uvítal dějovou linii více se odehrávající v samotné Varšavě, ale paradoxně se film točí kolem agenta, jehož osobní život, ale ani výcvik snímek více nepřibližuje. Nicméně musím uznat, že je film natočen velice profesionálně, dobové uniformy a hlavně pak záběry na letadla hodnotím na jedničku, takže po technické stránce tomu nelze co vytknout - 60%. (03.11.2019)

Natočit něco podobného naši filmaři, nejspíš bych použil nějaký ten superlativ, ale od Poláků očekávám větší kvalitu. Největší problém vidím v postavě samotného agenta. Ačkoliv prakticky nesleze ze záběru, nedozvěděl jsem se o něm nic. To mi do určité míry bránilo s ním jeho eskapády prožívat. Čekal bych také trochu víc agentských hrátek. Z mého pohledu si všichni přítomní pracující v utajení počínali dost naivně. A nakonec ani válečná atmosféra nebyla úplně košér. Samozřejmě chápu, že i v okupovaném Polsku svítilo slunce a léto hrálo všemi barvami, ale pro potřeby filmu by nějaký ten filtr neškodil. Co se akce týče, tak ta byla spíš televizní a samotný počátek varšavského povstání byl spíš úsměvný, ale nad tím se dalo mávnout rukou. Nicméně i přesto, že vlastně jenom kritizuji, se na to dalo dívat v pohodě a ta snaha přiblížit divákovi zákulisí samotného povstání nebyla vůbec špatná, ale prostě jsem chtěl trochu víc. 60% (25.11.2019)

Keď chceme pochopiť celú podstatu Poliakov v 2. svetovej vojne, musíme ísť pekne po poriadku, Začneme tzv. Cursonou líniou, to boli vymedzené hranice západnými spojencami po 1. svetovej vojne. Podstatný je ale fakt, že Poliaci vo vojne s boľševikmi, túto líniu nerešpektovali a anektovali si podstatne väčší priestor na východe. V skutočnosti sa tieto hranice dostali do podoby Cursonovej línie až v roku 1939 po začatí 2. svetovej vojny. Sovieti z tejto línie už nikdy necúvli, so súhlasom britskej aj americkej vlády. Tak bol pakt Ribentrop – Molotov v tejto podobe zapracovaný do povojnového usporiadania. Tu sa dostávame k udalostiam, ktoré vzťah týchto východných susedov aj naďalej zostroval, udalosti v Katynskom lese a v neposlednej rade aj výmena na poste poľského exilového premiéra (po tragickej leteckej nehode) významného generála Wladyslawa Sikorského), jeho nástupca Mikolajczyk už pripúšťal nútenú spoluprácu so Sovietmi. Dostávame sa do poslednej fázy príprav Varšavského povstania. Vo filme vôbec nie je zvýraznená historická spojitosť. Spojenci pomoc Poľsku odmietli, z politického a vojenského hľadiska išlo o záujem Stalina. A ten zase nesúhlasil s teóriou Krajinskej armády, že si oslobodia a budú spravovať všetky svoje mestá sami. Obdobný scenár mali aj s Varšavou. Na jar 1944 sa z Ruska približoval I. bieloruský front maršala Rokossovského a bolo jasné, že Sovieti ako prví vstúpia na poľskú pôdu. V tejto situácii sa zrodila osobitná stratégia akcie „Burza“ (Búrka). Bol to signál pre asi 40 000 vojakov Krajinskej armády, ktorým velil generál Tadeusz Bór-Komorowski. Nesúhlasné stanovisko exilovej vlády im tlmočil aj kuriér z Varšavy. Generál operáciu „Búrka“ spustil 1.8.1944 v 17,00 hodine. Ale Rokossovski ostal stáť pred Vislou a bez cudzej pomoci bola Varšava zrovnaná zo zemou, padlo 15200 vojakov, 7000 bolo nezvestných, 5000 zranených, 20000 zajatých a zahynulo aj 200000 obyvateľov Varšavy civilistov. Teraz trocha k filmu, v skutočnosti je to životopisný film o Jánovi Nowak-Jezioranskom, skutočne sa volal Zdislaw Antoni Jezioranski, používal pseudonym Janek, Jan Nowak, Jan Zych, kuriér z Varšavy. Film vychádza z autobiografickej knihy Kuriér z Varšavy z roku 1978, ktorú on sám napísal. Historické nezmysly. Veliteľ KA generál Bór, si vypočuje stanovisko exilovej vlády, ale rozhodne sa až po vyslovenom názore poručíka Nowaka?? Prístup k veliteľovi armády bez odporúčania exilovej vlády aj v tomto prípade by bol nemožný. Veliteľ KA nemal priame spojenie s Londýnom ?? Ďalšia fiktívna záhada, kedy ho prenasleduje agent gestapa až do Varšavy?? Ale boli vo Varšavskom povstaní udalosti, ktoré by si zaslúžili byť vo filme. Hneď v prvý deň povstania, kedy po prvom úspechu spievali obyvatelia Varšavy pesničku „Warszawianka“ . Takže zhrnutím ide o Poľsky historický film, ktorý je ale zbierkou rôznych udalosti povyberaných z rôznych zdrojov ale aj napriek tomu sa oplatí pozrieť. (30.10.2019)

Philippe Tłokiński se mi v roli polského kurýra moc líbil, na začátku se dvakrát usmál, dvakrát mrknul a měl mě.. Tvůrci celý příběh vystavěli pozoruhodným způsobem, z hlavní postavy neudělali neprůstřelného, neohroženého a neporazitelného hrdinu, udělali to tak trochu naopak a to bylo moc dobře, protože sledovat tu jeho složitou a nebezpečnou cestu do Varšavy bylo zajímavé i napínavé a stupňující napětí na mě fungovalo výborně.. Z mé strany poklona i pochvala do Polska, hodnotím za čtyři s pomyšlením na pět.. (01.10.2021)