Dillinger
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusKamera:
Jules BrennerHudba:
Barry De VorzonHrají:
Warren Oates, Ben Johnson, Michelle Phillips, Cloris Leachman, Harry Dean Stanton, Geoffrey Lewis, John P. Ryan, Richard Dreyfuss, Steve Kanaly, Frank McRae (více)Obsahy(1)
Americký gangsterský film o veřejném nepříteli číslo jedna, který byl postrachem i idolem celých Spojených států... Amerika třicátých let se po krachu na newyorské burze zmítala v těžkých časech hospodářské krize. Symboly doby se však vedle ekonomické nejistoty stali také gangsteři ve stylu lidových hrdinů, kteří byli i přes status tzv. „veřejných nepřátel“ v očích veřejnosti vnímáni jako vykonavatelé spravedlivého trestu vůči vládě, která měla krizi zavinit. Jen málokterý Američan v roce 1933 neslyšel o gangu bankovního lupiče Johna Dillingera (W. Oates), jehož jméno tehdy zdobilo všechny přední stránky novin palcovými titulky. Na stopě mu byl nekompromisní komisař FBI Melvin Purvis (B. Johnson), co si v mnoha ohledech nezadal se svým protivníkem – oba byli zásadoví a nelítostní a mnohdy byl mezi nimi jen ten rozdíl, že stáli na opačné straně zákona. Purvis si po zavraždění několika svých mužů rukou Dillingerovy bandy dal za cíl zlikvidovat její členy jednoho po druhém. Než však stihl Purvis dopadnout samotného Dillingera, předběhla jej místní policie v Tusconu a nejhledanější zločinec Ameriky skončil za mřížemi. Jenomže žádné vězení jej nemohlo dost dlouho udržet a po svém útěku se opět vydal na dráhu loupežných přepadení. Po tomto „veřejném nepříteli číslo jedna“ ale opět vyrazil Purvis, který jej hodlal dopadnout mrtvého, ne živého… Režijní debut Johna Miliuse z roku 1973 s Warrenem Oatsem v hlavní roli byl jedním z nové vlny gangsterských snímků přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kterou vyvolal dnes již legendární film Bonnie a Clyde (1967, rež. A. Penn). Ten ve své době zcela zaskočil diváky svou novou formou násilí i pojetím filmových hrdinů a vedle Dillingera inspiroval mimo jiné také filmy jako Krvavá máma (1970, rež. R. Corman) či Bertha z dobytčáku (1972, rež. M. Scorsese). (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Miliusův slušný novohollywoodský debut, Plný povědomých westernových tváří, které se nikdy nestaly hvězdami (možná proto, že to jsou divný ksichty - Warren Oates, H.D. Stanton), ale vždycky je ve filmu rádi vidíme. Práská to dost zejména ve druhé polovině, kresba postav nulová, pár odkazů na Johna Forda a Peckinpaha. Film jak od Waltera Hilla. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $100,000▐ Jasný John Milius v plnej ráži, veľa krvi, akcie, bankových lúpačiek, neustálich nahánačiek, na nudu sa človek stažovať nemôže, chýba tomu len troška pevnejšia výstavba charakterov. /55%/ ()
John Dillinger asi není ten typ postavy, se kterou lze snadno souznít. A možná právě proto jsem si nikdy žádnou adaptaci jeho životního příběhu zcela neužil a u obou co jsem viděl, mě zajímal spíš jejich technický aspekt (Mannův PUBLIC ENEMIES) či pozadí. V tomhle případě jde o debut mého oblíbence Johna Miliuse (scénár APOCALYPSE NOW, režie BARBAR CONAN, RED DAWN, autor jedné z nejzásadnějších scén z JAWS etc), ve kterém se sešel perfektní casting (Oates, Johnson, H.D. Stanton, Richard Dreyfuss) a byť mě tahle stará histroka nechávala chladným, musím uznat, že to šlapalo velmi dobře a že Milius už v počátku sedmdesátých let ctil odkaz Sama Peckinpaha. Když totiž dojde na přestřelky (a že jich tu je hodně), tak jsou tu uděláné hodně poctivě a bezchybně makají. Jinými slovy: když se tu střílí, tak se střílí pořádně. ()
Ten film je celý takový průměrný, Dillinger chvíli vypadá jako celkem sympatický chlapík, pak zase jako pěkně bezcitný hajzl, který bere loupení a střílení jako zcela normální způsob obživy a hlavně jeho prohlášení, že vždycky chtěl krást a jeho sebestředné prohlašování : "Já jsem John Dillinger, dobře si mě prohlédněte, ať si mě zapamatujete" mu na sympatiích moc nepřidávají. Proč mu běžná veřejnost tolik fandila jsem ovšem moc nepochopila. Ale určité proslulosti, o kterou se tolik snažil, dosáhl už tím, že se jeho tvář dodnes používá na cvičné střelby u FBI. ()
Film o Dillingerovi a jeho bandě gangsterů versus snaha polocie o jeho dopadení. Při akci se obvykle představil - I am Dillinger, což mu často napomohlo výrazně zmírnit odpor přepadené banky. Přestože to byl mimořádný ničema, měl určitý nimbus až lidového hrdiny v tehdejší době. Vcelku slušná gangsterka avšak nijak nepřevyšuje nějak mimořádně obdobné typy filmů. ()
Klasická gangsterka od výborného režiséra akčních žánrovek. ()
Neviděl jsem nové zpracování z roku 2009 a popravdě ani nemám zájem. Gangsterky nikdy nepatřily k mým vyhledávaným žánrům, ale tentokrát jsem si s nadšením vychutnal tuhle precizní old-schoolovou záležitost o jedném z nejslavnějších zločinců Spojených států amerických, jehož podobizna dodnes zdobí terče na cvičných policejních stříleních. Warren Oates je Dillingerem nepoddajným, drsným, zároveň hláškujícím a charismatickým, je Dillingerem duší i tělem. Zločinec a vrah zde zůstal atraktivní postavou, aniž by ho mě tvůrci při tom nutili jakkoliv adorovat či obdivovat, což jen oceňuji a prakticky k filmu jako celku nemám vážnější výhrady. Nádherná meziválečná atmosféra 30. let, jaká se tvůrcům podařila vytvořit, přímo zdobí Miliusův film, který jinak umně střídá komornější i odlehčené chvilky ze života legendárního Dillingera, dokumentárně laděnou sérii lupičských přepadení (skoro až ve stylu reportáží) a svižně nasnímanou akci (mj. série několikaminutových přestřelek!). [90%] ()
Neznámý ale překvapivě velice povedený, drsný akčňák, vyprávějící o slavném bankovním lupiči Johnu Dillingerovi. Na filmu je vidět, že posloužil jako hlavní inspirace pro Mannovi "Veřejné nepřátelé", kteří jsou prakticky remakem tohoto snímku a ačkoliv jsou vizuálně působivější, "Dillinger" má něco navíc.. Hodně akce a spousta drsňáků s velkými bouchačkami. ()
John Millius natočil dobrý film, ale vzhledem k tomu, že přišel po snímcích jako "Bonnie a Clyde" a "Zapadákov", přece jen už to nebylo tak silné, i když se filmu "Dillinger" musí nechat, že jsou zde celkem dobré násilné scény, kdy sem tam i máte pocit, že to ten herec opravdu koupil. Jinak ale jak říkám, byly tu jiné a hodně podobné filmy před ním. ()
Takhle mám ty mafinské filmy rád, především pokud jsou takto zapomenuty. ()
Vzhledem k době vzniku filmu je příznačné, že vypravěč, agent FBI Purvis, je mnohem méně sympatickou postavou než kdokoli z Dillingerovy bandy (užíval jsem si zejména mladého R.Dreyfusse coby šoféra Baby Face Nelsona). A Milius už v počátku kariéry jasně ukázal, že jeho síla nebude v psychologii hrdinů, nýbrž v působivých akčních (přestřelkových) scénách. ()
V porovnání se všemi dalšími variacemi tohoto příběhu,tenhle bezkonkurenčně nejlepší. Vynikající Oates a Johnson.( Oates je fyzicky Dillingerovi i dost podobný,-narozdíl třeba od Deppa!) ()
Klasika se vším všady. ()
Ranna tvorba Johna Miliusa ma nechava dost chladnym, najma tento film. Ako jo, su tam bankove kradeze, prestrelky, vybuchy ... len skoda ze tomu vladne amaterska rezia, scenaristicka bezradnost a podla mna aj snaha zaujat za kazdu cenu : 60 % ()
31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (1) - Objev roku (herečka) - Michelle Phillips ()
Warren Oates a Ben Johnson, bráchové z Divoké Bandy tentokrát proti sobě jako gangsterskej hrdina John Dillnger a FBI zmrd Melvin Purvis, navíc je Oates (ikdyž o něco starší) Dillingerovi fakt podobnej viz>http://imageshack.us/f/600/dillingeroates.jpg/. Veřejný nepřátelé jsem ještě neviděl ale nemyslím že by to překonalo zážitek z této klasiky. ()
Dirigent orchestru delikventů Západu, co sdílejí melodii dolarů, v bankách zanechávají nekrology. Hrají vabank, se samopaly. Až zrada madam zavaří zjizvené tváři, která ukazuje záda hlavě zákona. Vypálí na lapku, co nosí poslední módu. Vystrojí smrtící ódu s nábojem. ()
Drsné zpracování života jednoho z nejznámějších lupičů Ameriky. Osobně se mi víc líbilo Mannovo zpracování z roku 2008 s Johnny Deppem. Tady mi nebyl sympatický ani Dillinger ani Purwis. ()
Další retro gangsterka ve stylu Bonnie a Clyde, tentokrát o Dillingerovi. Líbilo se mi to o trošku víc než novější Veřejní nepřátelé, ale žádný zázrak to nebyl. Milius uměl akční filmy, ale nějaký příběh, postavy, atmosféra, vykreslení doby to šlo mimo něj. A tak na straně zákona je nesympatický panák, který se ani nesnaží zatýkat, ale pozabíjet co nejvíce gaunerů. A Dillinger je nesympatický arogantní zloděj a vrah, takže není komu fandit. Filmařsky ani příběhově to není nic extra a tak zbývají přestřelky. Tady se ovšem Milius vyřádil, přestřelky jsou nadupané, krvavé, velkolepé. A občas už osdesátkově nablblé, protože agenti mají bandu v obklíčení, vystřílí stovky nábojů, ale netrefují ani vrata od stodoly. Být mladší, asi bych byl unešenější, dnes už mi tuna střílení ke štěstí prostě nestačí, takže za 3*. ()
Ak čakáte nejaké hlboké rozoberanie postáv tak si pozrite iný film. Ale ak čakáte film plný akcie a rýchleho spádu tak smelo do toho. ()