The Wind and the Lion
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (více)Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Škoda, že sa dobrodružná dráma časom mení na drámu politickú a osudy hl. postáv už nemajú takú váhu. Napriek tomu ma ako vždy výborný Connery i budúca Murphy Brownová bavili a na vojnové scény v exotických exteriéroch sa taktiež dobre pozeralo. Inak, divné vidieť Stevea Kanalyho v inej ako dallasovskej sérii. ()
Pekne nakrútený dobrodružný film s nejakou tou špinavou politikou a mnohými mŕtvolami. Ono to skôr pôsobí ako keby išlo o sfilmovanú predlohu Karla Maya, než že by scenár písal scenárista Apokalypsy. Connery vyzerá aj v turbane a s mohutnou bradou stále ako Európan, ale vtedy to asi nikoho netrápilo a išlo samozrejme o hlavný magnet filmu. Potešil americký "sultán" Roosewelt, i keď v prípade amerických zásahov vážne neviete, čo si o filme myslieť a ani to, ako to celé vlastne Milius myslel. Dnes by už hrdinské reči o džiháde od Conneryho postavy, s ktorou máme stále viac sympatizovať, neprešli, kvôli čomu pôsobí Vietor a lev dosť zvláštne. ()
Zajímavý hybrid mezi Lawrencem z Arábie a Divokou bandou v režii drsňáka Miliuse a s úžasnou Goldsmithovou hudbou. Vlastně je v tom příběhu úplně vše - pro někoho možná až moc. Závěrečnou přestřelku, v níž se střetává hrstka amerických vojáků, německých císařských pre-afrikakorps vojáků, jejich jiní arabští uniformovaní spojenci, najíždějící berbeři, americká slečna a její děti a šermující sultán Connery, to vám skutečně žádný jiný film nenabídne... Byť to zní jako náhodná kombinace frakcí z dobové multi-playerové hry, tak filmařsky je to super mela a mé srdce zaplesalo. ()
,,...JA ROVNAKO AKO LEV ZOSTÁVAM NA SVOJOM MIESTE. ZATIAĽČO VY, ROVNAKO AKO VIETOR, NIKDY NESPOZNÁTE, KDE JE VAŠE MIESTO." __ Pred mnohými X rokmi som ako maličký videl tento film v TV a samozrejme na mňa zapôsobil - sir Connery v čiernom hábite s obojručným mečom ale aj niekoľko kompozícií záberov. Keď sa mi ho znovu po rokoch podarilo pozrieť, zafungovala nielen nostalgia ale aj filmárske remeslo s akým je nakrútený. Ako spomína ,,tartan" vo svojej poslednej vete, hodnotím podobne, no beztak je Roosevelt vs. Raisuli plnohodnotným dobrodružstvom, ktoré možno nie je dokonalé vo všetkých smeroch (hlavne zo začiatku až zbytočne parodický humor) a silou príbehu výraznejšie neohromí, no je jedným s popredných zástupcov svojho žánru čo ani na okamih vo svojej dvojhodinovej stopáži nezačne nudiť. Najlepší predstaviteľ Jamesa Bonda si v tom istom roku zahral ešte v ďalšom z nezabudnuteľných filmových dobrodružstiev môjho detstva - Muž, ktorý chcel byť kráľom. (104. hodnotenie, 9. komentár k filmu) ()
Historický (dle skutečné události) dobrodružný snímek z dílny režiséra a scénáristy Johna Miliuse staví především na akčních scénách. Zároveň ale i docela hřeší a to paradoxně zejména na poli scénáristickém a trošku co se týče herců. Zvučné jméno Seana Conneryho slibuje charismatický projev šarmantního marockého barbara a do puntíku svoji roli splňuje. V jeho pronikavém pohledu by roztálo nejedno dívčí i dámské srdce, hustý plnovous a libozvučný anglický přízvuk (říznutý důrazem na R) dokonale podtrhují celek. Škoda, že mu z celého hereckého ansámblu neumí dost dobře nikdo další konkurovat. Postava presidenta T. Roosevelta (Brian Keith) je víceméně nudná a svým neustálým zápalem o zbraně dost monotónní. Candice Bergen v roli unesené Eden Pedecaris by mohla s nárokem na vítězství soupeřit v soutěži „Účes, který vydrží opravdu vše“. Jinak je ovšem nevýrazná, její postavu jsem zapomněla se závěrečnou scénou. Přes pomalý rozjezd se zhruba v polovině snímku konečně dostáváme k pořádným akcím a závěrečná bitka je pravou pastvou pro oko. Nejen trikově, ale i choreograficky zpracovaná podívaná nenechá diváka na chvíli v klidu. Být takhle efektně nadupaný celý film, budu v hodnocení méně kritická. I přesto stojí film za shlédnutí. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (20)
- V lednu 1975 vyšel v nakladatelství Award Books román „The Wind and the Lion“ od Johna Miliuse, založený na tomto filmu. Příběh, který vychází ze scénáře, se mírně liší od hotového filmu, je do něj zařazeno několik dalších scén (zejména Eden Perdicaris se koupe v Raisuliho paláci a Gummeré sleduje příjezd Atlantické eskadry do Tangeru) a chronologie příběhu je mírně odlišná. První vydání obsahovalo kapitolu o produkčních událostech a stručné životopisy herců a štábu. (classic)
- John Milius musel omladit hlavní postavy, aby mohl film financovat. „Nikdo nechtěl točit film o Arabech a Teddym Rooseveltovi. Takže jsme museli udělat ústupky: romantičtější muž, krásná žena, takhle to má mnohem větší tržby. Tyhle ústupky děláte za pochodu a v určitém bodě kariéry je možná dělat nemusíte a natočíte Barryho Lyndona. Možná je lepší, když děláte ústupky.“ (classic)
- Hudbu k filmu složil a dirigoval Jerry Goldsmith. Věrný stylu hudby zlatého věku, jako byl Lawrence z Arábie (1962) Maurice Jarreho, Goldsmith použil rozmanitý ansámbl, který se opíral především o velkou sekci bicích a různé marocké nástroje. Hudba vynesla Goldsmithovi nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu. Často je považována za jednu z nejlepších hudebních skladeb jeho kariéry a byla jednou z 250 nominací Amerického filmového institutu na 25 nejlepších amerických filmových skladeb. (classic)
Reklama