Režie:
Dorota VlnováScénář:
Dorota VlnováKamera:
Radka ŠišulákováHrají:
Ivan ŠtrpkaObsahy(1)
Ako vzniká báseň? Dá sa zobraziť jeden druh umenia prostredníctvom druhého? Kto je Ivan Štrpka a ako zapadá do tohto filmu? Ivan Štrpka, nám film zväzuje do jedného celku, je niečím ako sprievodcom filmu. Nie je však jeho úplným stredobodom. Je to film o ňom - Štrpkovi - a o básni. Je to pokus o výklad označenia poézia na “príklade” básnika Ivana Štrpku a jeho tvorby. (Festival študentských filmov Áčko)
(více)Recenze (2)
Zářný příklad, jak nedělat dokument. Autorka předpokládá, že všichni na celém světě přece musí vědět, kdo je Ivan Štrpka, tak se ani neobtěžuje divákovi ho představit. Nu, třeba já ho neznám. A po zhlédnutí tohoto dokumentu nemám ani touhu cokoliv si od něho přečíst. Jako nevědomý divák tedy sleduju nějakého staršího pána, jak je chvíli na pláži u moře, chvíli v paneláku, chvilku jde ulicí, chvilku někde sedí... A do toho jdou nějaké promluvy a citace zcela bez ladu a skladu, které ani netvoří nějaký ústrojný celek, odnikud nikam to nejde, a já si říkám, co mi ten dokument, nijak krátký, vlastně chce říct. U scény básnické sbírky, jejíž vydání autor dodatečně zcela proškrtal, utvořil nové odstavce, jiná slova apod., jsem měl dokonce pocit, jestli pán není nějaký podivín perfekcionista. Je zde jeden trikový záběr (paneláky rostoucí z ostrůvků v moři), který jediný odkazuje k oné poetice proklamované závěrečným představením tvorby, ale je to málo a je to pozdě. ()
Příšerný dokument, který s dokumentem ani nemá nic společného. jsou tu sice hezké záběry na pláž, moře a nebe, ale ty má Godard ve svých filmech taky a má to nějakou myšlenku. Tady se nám má představit nějak básník Ivan Štrpka, kterého neznám a dokument moji neznalost ignoruje. Neznáš ho? Tak vypadni, tohle je jen pro zasvěcené. Přitom dokument má právě být o tomhle, když je o básníkovi, má představit básníka, když je třeba o zahradníkovi, má být o zahradníkovi. Tohle je o básníkovi a pochopil jsem z toho jenom to, že když mu vyšla kniha, některé části svých básní přeškrtával. Do toho zde jsou záběry, co jsou naprosto zbytečné, o ničem a jestli mají působit jako Štrpkovi básně, tak co jsem se z internetu o nich dozvěděl, tak film byl úplně, ale fakt úplně mimo, teda kromě posledního záběru. Má to divnou kameru, která se snaží experimentovat, ale nefunguje to a působí to otravně. Do pozadí se neustále citují básně, které ale v souladu s obrazem jsou úplně mimo. A kromě informace o tom, že nějaký básník si přeškrtal svoje básně ve svojí knize, jsem se nedozvěděl absolutně NIC. A přitom dokument mi má něco říct, něco sdělit... I ten Godardův poslední film, Kniha obrazů, má nějaké myšlenky, něco řekne a taky je to experimentální, ale tohle neříká naprosto nic. Odpad!, ani na hvězdičku to nevidím. ()