Šílenství

[Scope 100 - 2015] Film, který kvalitou zastínil ostatní filmu v projektu Scope a já jsem si ho nechával na konec, aby napravil po většinou rozporuplné pocity z ostatních evropských artovek, které byly na výběr v tomto projektu. Abluka je poctivá filmařina se zajímavým a aktuálních tématem a ční nad ostatní filmy tohoto projektu. Bohužel se nemůžu vyhnout určitému zklamání, které zavládlo, jelikož očekávání byla rozhodně vyšší. Potěší tak akorát kvalitní závěr, který zamrazí a donutí Vás přemýšlet. Jak může v dnešní době dopadnout takové nevinné nepochopení. (26.01.2016)

Ponurá atmosféra, nesympatická hlavní postava, děsivé prostředí, dokonalá beznaděj. Já nevím co by se mi na tom filmu mělo líbit. Jestli autor chtěl ukázat šílený režim v Turecku, tak se mu to povedlo. Jaksi vedlejším efektem je, že po shlédnutí filmu se přikláním k názoru, že Turecko by za stávající situace nemělo být členem EU. (10.07.2016)

Moje teprve druhé setkání s tureckou kinematografií (tím prvním byl před 4 lety na MFF KV snímek Tenkrát v Anatolii) dopadlo nad očekávání skvěle: Abluka je zcela mimořádný, sevřený a silný film, s neuvěřitelně hutnou - nebál bych se říct až noirovou - atmosférou (vydatně podpořena hudbou Cevdeta Ereka). Herecký představitel hlavní role je svým úsporným hereckým projevem mimořádně přesvědčivý a hrozně mě bavilo na něj koukat. Celý film je natočen v nehostinných istanbulských lokacích, které jsou sevřeny všudypřítomnou zimou, strachem z teroristických útoků i policejního teroru a kterými občas otřese výbuch další bomby. Hořící auta i odpadky v ulicích jsou zde na denním pořádku, zatoulaní psi se zde nemilosrdně střílí a hází do jámy, a muži se schází popíjet v ilegálních zakouřených špeluňkách, nad nimiž permanentně visí Damoklův meč policejní šťáry. Hlavní postavou je muž propuštěný z vězení pod podmínkou, že se bude prohrabovat městskými odpadky a hledat v nich zbytky po výrobě výbušnin, zatímco jeho mladší bratr se živí odstřelem zaběhnutých psů a vzpamatovává se z toho, že mu utekla žena i s dětmi - jaká to pochmurná scenérie, jaká bezútěšnost a skličující východisko pro filmový příběh! Ten se rozvíjí na ploše téměř dvou hodin a celou dobu nabírá síly, aby v nečekaném závěru diváka nemilosrdně roztrhal na cucky. Naléhavý a po všech stránkách mistrný snímek, který mě zcela dostal. P. S. Stálo by za úvahu, co ve filmu je "reálné" a co pouze "sen" (či "paranoia") hlavní postavy. (13.12.2015)

Tohle půjde jenom hodně těžko vyhnat z hlavy. Hutná atmosféra istanbulského okrajového předměstí, muslimská soudržnost a bravůrní sporadické využití hudby Cedeta Ereka! Těžko říct, jestli jde příběh zarámovat do období teroristických útoků v Istanbulu z roku 2008 nebo je to všechno fikce a kolik z toho je jen přelud. Budu se těšit na dalšího filmy Emina Alpera. (10.12.2015)

Na film od Emina Alpera jsem se velmi těšil, protože jsem měl možnost vidět jeho předchozí snímek Tepenin Ardi (skvělý!!!) a musím říct že jsem byl nesmírně spokojený. Jeho styl filmování je podobný jako má Nuri Bilge Ceylan, takže kvalita zpracování zaručena. Oproti němu přidává daleko více snových pasáží a časových střihů dějem, které dokáží udržet pozornost po celé dvě hodiny bez problémů. Práce kameramana se světlem v nočních scénách dávala filmu skoro hororovou atmosféru, díky čemu jsem se ztotožňoval s "paranoikem" Kadirem a byl v neustálém napětí. Super práce (17.01.2016)