Květ mého tajemství

Křišťálový glóbus - výběr (11.05.2007)

Pedro Almódovar je bezesporu nekorunovaným králem evropského filmu. Každý z jeho snímků překvapuje dokonalou psychologickou studií postav a Květ mého tajemství není žádnou výjimkou. Almodóvarovy filmy se vyznačují zvláštním kouzlem, které obvykle diváka zasáhne až při závěrečných titulcích, kdy si uvědomí, že právě shlédl NĚCO. A navíc u nich nelze pochválit jednu složku na úkor jiných. V jeho dílech je dokonale skloubená režie, scénář, kamera, střih, herecké výkony, a to tak, že nelze opravdu jednoznačně říci, co vás z těch jmenovaných složek zaujalo nejvíce. Pro každého asi nebude Pedro Almodóvar stravitelným, nicméně kdo má ještě schopnost rozpoznat kvalitu mezi tou přemírou komerce a braku, ten si jeho filmy náramně užije. A tohle všechno neplatí jen na Květ mého tajemství, ale vpodstatě na všechny Almodóvarovy snímky. (18.03.2003)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,032,180║Tržby Celosvetovo $-║ (26.04.2009)

Lea se potřebuje zbavit bot, závislosti na manželovi a změnit vydavatele. Její úspěšné růžové románky ztmavly. „ Ti kdo kupují naše příběhy chtějí zapomenout na problémy, chtějí snít o lepším světě.. jakkoliv nepravdivém. Reality, ty má každý dost u sebe doma“. Prostě musí začít znovu. Pro mě další, ale jinak jeden z prvních filmů Almodóvara o ženách, které už něco prožily, něco prošvihly, něco pochopily a něco musí změnit, s osvědčenou trojkou Rossy de Palma, Chus Lampreave, Marisa Paredes. „ Jak zvláštní bývá život. Krutý, plný paradoxů, překvapivý. A časem spravedlivý.“ (01.04.2006)

Můj vpořadí šestý Almodóvar. Pedro mi opět dokázal, že jemu postačí chopit se směšně banálního námětu o mezilidských vztazích a ten později pod perem v jeho ruce rozkvete ve skvostný film. Režii pak podřizuje především vystižení citu, zdání skutečnosti a nemalou měrou své osobité poetice. Pozorný divák si nemůže nevšimnout třešničky v podobě jasné narážky na v té době ještě zdaleka nerealizovaný Volver jako zápletku románu hlavní hrdinky - Leo. Přes všechny klady u mě Květ mého tajemství nedosáhl vrcholů pozdější Almodóvarovy tvorby v čele s Mluv s ní. (29.11.2007)

Úspěšná kariéra spisovatelky, lukrativní smlouva s nakladatelem, pseudonym Amanda Gris zaručující absolutní soukromí a milovaný manžel. Co víc si žena středního věku může přát? Snad jen kdyby manžel nebyl tak často a dlouho pryč. Kdoví proč, ale najednou se její proslule optimistické a sladkobolné náměty začínají barvit dočerna. Jakkoliv se příběh zdá reálný, v podání Pedra Almodóvara dostane i ta nejvšednější historka jedinečné rysy, avšak ani přes to mě film nijak neuchvátil, zdál se mi natahovaný, kde jen to šlo. (05.02.2006)

Ač je tento film po všech stránkách dobře zvládnutý, chybí mi zde dramatické momenty, pro Almodóvara tolik typické. Technickému provedení nelze nic vytknout. I zde je několik nádherných kamerových kouzel a hrátek. Například dialog v koupelně, kdy jsou obličeje postava zobrazovány v zrcadle, pak dojde ke kamerovému švenku a pozice obličejů se díky dalšímu zrcadlu obrátí. Tykovýchto chytrých hříček je zde plno a nejlepší na nich je, že zde nejsou mimoděk, ale často zdůrazňují postoje či emoce postav. Bohužel film postrádá tak silnou dějovou linii, jak jsme u tohoto režiséra zvyklí. Když vezmu v potaz skvělé herecké výkony, tak musím říct, že jediným ale bohužel závažným nedostatkem filmu je právě příběh. (15.09.2009)

Almodóvar ženské duši opravdu rozumí, i když je znát, že ji v každém okamžiku zrovna neobdivuje. Je radost dívat se, jak si pohrává s její neovladatelnou emociální živelností, dokáže jí diváka provádět, bavit se jí, ironizovat, ale koneckonců ji s ním i sdílet, a to i když je divák chlap. Kouzla s kamerou, které jsou do té míry originální, že je nelze přehlédnout, a do té míry pokorné, že netrčí a neruší, všechno ještě půvabně dotvářejí. (14.06.2009)

Spomínajú tam na začiatku jednu poviedku o tom, ako dcéra zabije svojho fotra a matka to zoberie na seba, aby ju mohla chrániť. No a za 11 rokov Pedro nakrútil Volver. (29.01.2010)

Jeden z tých "normálnejších" Pedrových filmov, ktorý môžete doporučiť každému. Keď sa tvrdí, že Almodovar rozumie ženám (lepšie ako bežní muži), tak o tomto snímku to platí dokonale. Ono keď točí artový režisér film o spisovateľke brakových románov, je jasné, že svojej postave dokonale rozumie :). (09.02.2016)

Silné, ale zároveň krehké a zraniteľné. Také bývajú Pedrove ženy. Ženy, ktoré sa neboja ukázať city. A príbeh? Ten je obyčajný, taký zo života, ale rozpovedaný jeho štýlom, doplnený skvelou hudbou a herečky zvolil zase výborne. (05.05.2017)

Kolega Eodeon to jasně vystihl, chlap zabitý a schovaný do mrazáku byl zmíněn dříve tady, než sehrán ve Volveru. Z pohledu Pedrovy práce pro mě zatím nejslabší a hlavně nejnudnější projekt. (25.10.2009)

U Pedra Almodovara platí "čím starší tým lepší". Všetko o mojej matke, Zlá výchova a najmä Hovor s ňou sú filmy, vďaka ktorým dávam pred Almodovarom svoj skalp dolu. Jeho staršie filmy sú samozrejme tiež viac než dobré, ale nedosahujú kvalít tých posledných. To platí aj o Úspechu môjho tajomstva. Typický autorov štýl a postavy (ktorých tváre sú dobre známe z ďalších jeho filmov), charakteristická farebnosť obrazu (ako vždy oranžová dominuje)...Film hodnotný po umeleckej stránke, ktorému ani z formálneho hladiska nie je čo vytknúť ... (01.02.2006)

Nejnudnější a nejméně zajímavý kousek v Almodóvarově režijní filmografii. (23.02.2009)

Pedro Almodovar je záruka kvality, to je jasný. Tenhle film mě opravdu moc bavil. Dojemný příběh celou dobu a opět výborný herecký obsazení. Na 5 to teda není, ale na 80% s přehledem, (12.08.2012)

Starý Almodovar se pomalu převléká do nového hávu a mně se to líbí. (02.08.2009)

Film, který pro Almodóvara znamená přesun na pole regulérního melodramatu, i když komické situace a nadhled zde stále hrají značnou roli. Snímek se však jako celek nese v poklidné, mírně melancholické atmosféře, která vrcholí v nádherném režisérově vyznání rodnému kraji za doprovodu podmanivých lidových písní a v dojemné sousedské pospolitosti, která dokáže dovést zpět "kravku bez zvonce". A. zde opět zábavně pracuje se zdvojením fikce (scény z tréninku pracovníků dárcovského centra, které svou pravou podstatu odhalí až na úplný závěr) a rovněž se poprvé hlouběji věnuje tradicím své země (výrazový tanec), vrací se k vlastním kořenům. V režisérově kinematografii jde bezesporu o jeden z klíčových a přelomových snímků, které mají vše co máme na jeho stylu rádi, ale tyto prvky uvádí do zcela nového kontextu, otevírá je tvůrčí etapě, která mi na Almodóvarovi sedí nejlépe. I když přesto dle mého vkusu značně decentní snímek poněkud postrádá jiskru, nekorektnost i větší dávku ironie a v dost konvenčním závěru ztrácí na zajímavosti (zajímavé ale na druhou stranu je, že je zde poprvé převyprávena kostra děje budoucího snímku Volver, jenž je zde osobním hrdinčiným románem, který nakladatelská mašinérie nehodlá přijmout). (01.04.2011)

Bravo Pedro, eres mi Flor de los Secretos porque amo tu imaginación. (13.08.2020)

80 % - Velmi zdařilá almodovarovská vztahovka s výbornými hereckými výkony. Viděl jsem až po Volveru, a vtipné je, jakým způsobem se režisér po letech k tématu naťuknutému právě tady vrátil :-) (15.03.2009)

Film o emotivní, stárnoucí, zhrzené a pro mě nesympatické ženské, který mně, optimistickému mladému muži, nemá absolutně vůbec co říct. Na můj vkus je zde příliš negativismu, melancholie, trpkého žvanění a utrpení. Tentokrát oblíbený Almodovar šlápl vedle. (09.05.2010)