A Portuguesa

V tomto historické dramatu o ženě plné života  je něco nevyslovitelného. Postihuje složitost vztahů. Sledování vyžaduje pozornost. Každá scéna je pečlivě připravena a barevně připomíná renesanční malíře. (30.06.2021)

Na tento film jsem byl dobře připraven (tři "ženské novely" - Drei Frauen, 1923 - Roberta Musila znám z originálu i překladu, nedávno jsem poslouchal i rozhlasové čtení.) Obrazové zpracování Rity Azevedo Gomesové (mnohkrát jsem již upozorňoval na sílu současných ženských režisérek) přineslo další (a možná chybějící) dimenze: tu portugalskou a tu ženskou. Myslím, že by s tím byl i Robert Musil více než spokojen. Nepostižitelnost a nevyzpytatelnost nové paní domu - známe vůbec její jméno? forastera (cizinka), herética (kacířka), lusa (Portugalka), na rozdíl od primitivnějšího, ale zásadovějšího pana von Ketten (dle českých titulků Pána okovů, byť "okovy" pojem "řetězy" příliš zužuje) - a její přitakání všemu živému a příjemnému, by mělo či mohlo zapůsobit i na diváka nejen jejím optimismem, ale i změnou pohledu na středověk; nikoli jen křik a pláč, nýbrž i usebrání se, prožívání daného (okamžiku), schopnosti trpělivě čekat... Přestože film trvá více než dvě hodiny, skládá se jen z několika "pláten", skvěle komponových nejen ve tvarech a barvách, ale i v dialozích, písních i pohybech, tedy ve všem, čím se dobrý film, který nás nechce nachytat na sex a násilí (tj. akci), vyznačuje. (16.11.2021)

Zasvěcený komentář: https://www.elantepenultimomohicano.com/2019/04/critica-la-portuguesa.html (11.02.2020)

Umrmlaný poetický epos, taký lajnový, že to bolo priam katastrofálne ospalé . Prebudenie nastalo vždy, keď dvorná speváčka začala očarujúco nôtiť. Opäť po dlhom čase ničoty došlo opätovnému uspatiu a prebudila ma opäť dvorná speváčka a presunula do fázy ďalšieho dejstva lajno deja. Že vraj som prišiel o máchanie sa v sudoch. Potom po ďalšej lajno scéne prišla pompézna audiencia medzí dvorovými hovnami, keď prijala pani hradu jej brata. Po ďalšom trmácaní sa dovliekol z bojovej výpravy, umierajúci lord Von Kretten, na uštipnutie špeciálnou muchou. To už prišiel na scénu rozospatý Biskup a so svojimi múdrosťami, priam ohúril celé to prítomné šľachtické torzo. A zase ďalšie uspávacie scény, zachránila opäť dvorná speváčka. Vďaka tomu som nepredrbal záver, ktorý bol aj tak o ničom. Výprava a kostýmy boli snáď stráviteľné, ale pre výsledný verdikt to nič nezmenilo. (23.08.2020)