Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Maďarsko roku 1945. Krátce po druhé světové válce, kdy v zemi panuje chaos a nejistota, se podvodník pokusí využít těchto nejistých časů ve svůj prospěch. Poté, co je přinucen utéct z Budapešti, mu v hlubokém lese poskytne útočiště záhadná žena se svým synem. Zatímco je uprchlík stále sužován temnými démony, zaplete se do vášnivého milostného vztahu se svou zachránkyní, jejíž muž se má každým dnem vrátit domů z fronty. (Cinemax)

(více)

Videa (6)

Trailer 3

Recenze (23)

leila22 

všechny recenze uživatele

Nestáva sa mi to často, no keď som odchádzala z Drobných bájok z kina, nevedela som sa dohodnúť sama so sebou, či sa mi to, čo som videla, veľmi páčilo alebo naopak vôbec. Rada si nechávam príbeh uležať v hlave, dávam mu čas, aby pomaly doznel a až potom sa k nemu vyjadrujem. Dnes v tom ešte stále nemám jasno, ale prikláňam sa viac k tej prvej verzii. V maďarskej kinematografii sa v poslednom čase pohybujem dosť často a tentokrát išlo o príbeh z povojnového obdobia. Muž, ktorý uteká z Budapešti na svojej ceste využíva emocionálne zlomených ľudí, ktorí čakajú, že sa im z vojny každú chvíľu vráti otec/syn/manžel. Potrebujú aspoň iskričku nádeje, že to nie je vylúčené. On im tvrdí, že má o ich rodine čerstvé správy. Takto spozná aj ženu so synom, ktorí žijú v lese. Ona však po návrate svojho muža netúži, pretože je to údajne netvor. Postupne medzi nimi vzniká láska, až kým sa jedného dňa jej manžel nevráti z frontu... V deji nastáva niekoľko zaujímavých zvratov a občas si naozaj nie ste istý, kto hovorí pravdu a kto len rozpráva vymyslené bájky. Atmosféra, kostými a herecké výkony hodnotím slušne. Mala som však trošku problém s tým, že mi snímka ako celok prišla akási “neuprataná”. Nájdete v nej prvky typické pre mnohé žánre (dráma, western, dokonca aj noir...), čo v konečnom dôsledku môže dopadnúť veľmi dobre, ale aj naopak úplne katastrofálne. Aktuálne máme v kinách Parazita, v ktorom režisér Bong Joon-Ho zo striedaním žánrom naberá majstrovsky, no toto sa podarí naozaj málokomu. V tomto prípade mi to miestami vadilo, napriek tomu dávam tvorcom palec hore za odvahu vybočiť z bežných zaužívaných praktík a aj zato, že si ten film v hlave stále analyzujem. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

HBO nám s Maďary připravilo hodně chutnou lahůdku z poválečného Maďarska. Ačkoliv jsem od filmu prakticky nic nečekal, jsem nadšen. Moc mi to sedlo. Film balancuje v několika žánrech a o napětí v něm není nouze. Dovová atmoška naprosto dokonalá a výběr herců se povedl parádně. Poválečná doba se spoustou nezvěztných nabízela takovýchto příběhů jistě mnoho, protože příbuzných lačnících po jakékoliv informaci, nejlépe té co dávala ještě alespoň malou ale nějakou naději bylo mnoho. Někdo zmizel v propadlišti války, ale někdo se zničehonic vrátil a to v době, kdy už se s ním jaksi nepočítalo, nebo byl dokonce úředně prohlášen za mrtvého. Moc jsme si pošmákl, tohle byla velmi příjemná záležitost ! Dávám za 4 inzeráty * * * * ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ale tak prečo nie, čistý maďarský noir z vojnových čias, reznutý Poštárom zvoní vždy dvakrát a Želary, každopádne si ide vlastnú cestu, nekopíruje ich dejové zvraty a otvára aj iné témy. Istú dobu nevieme, či sa film uberie artovou cestou, alebo melodramaticko-gýčovou, či noirovou a nakoniec tá posledná prevládne. Vica nám hanbu určite nerobí, jej zmyselná lesníčka je presvedčivá. Presvedčivá je aj kamera a na rozdiel od takej našej Malej ríše máme pocit, že nesledujeme trochu drahšiu televíznu inscenáciu, ale skutočný kinofilm. 70% ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

A mě to celkem chytlo. Začátek se mi sice trochu vlekl, ale jakmile nastoupila na scénu Vica, bylo to fajn. Poválečná noir záležitost, na kterou jsem se těšila od chvíle, kdy jsem spatřila velikánský, fakt krásný retro plakát, jako z časů starého Hollywoodu na náměstí Oktagon při mých výletech do Budapešti. Potěšilo mě, že "naše" Vica se blýskne v čemsi maďarském. No a když jsem ji za chvíli potkala na ulici, protože tahle kočka v Budapešti žije, bylo rozhodnuto. Na film se už těšilo. Role jí sedla, utáhla to levou zadní, ano bylo to takové jakože už jsme to kdesi viděli, ale vždy se to v poslední chvíli začalo chovat trochu jinak. Já jsem spokojená. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Já nekoušu. Jenom když jím.“ Příběh msty z poválečného Maďarska kombinuje v sobě více žánrů a musím říct, že dokud se odehrával v dobrodružné a později ve vztahové rovině, se mi zamlouval mnohem víc, než když sklouzl ke konci k pateticky vypjatému thrilleru. Jestli tvůrci chtěli film přiblížit poválečné éře nejen dobovou výpravou, ale i stvořením moderní variace na film-noir + využitím monumentálně hlučných hudebních motivů ve vypjatých pasážích, tak se to asi povedlo. I když osobně bych určitě přivítal ubrání na téhle patetičnosti a úplně mi nesedlo ani to zvláštní řešení prolnutí dvou časových rovin v zásadním zvratu. Úvod mě nechytil, „zimní“ flashbacky s téměř hororovým nádechem trochu rušily, ale od scény útěku přes vlak a les jsem se plně dostal do atmosféry dění. Ocenil jsem vedle vizuálu a hereckých výkonů i pomalé budování napětí s důkladným vykřeslením netradičního lesního prostředí a postupného odhalování a vyvíjení vztahů mezi hlavními postavy. Tajuplný příběh s dusnou a mlhavou atmosférou lesa, v němž i malý kluk řádí s puškou, má i zapamatovatelné momenty a nakonec mu po delším váhání dám i 4. hvězdičku. O některých starších filmech zvyknou lidé psát, že byly na svou dobu dobré. O Báchorkách bych osobně taky řekl, že jsou výborné s ohledem na dnešní tvorbu, v rámci níž člověk žánrové filmy s vlastní poetikou a výraznou hloubkou příběhu běžně nepotkává. Tento maďarský kousek Atilly Szásze je pro mě v tomto směru menším zjevením, podobně jako o rok starší český Havelkův Hastrman. [75%] ()

Galerie (67)

Reklama

Reklama