Our Planet
VOD (1)
Série(2) / Epizody(13)
Obsahy(1)
Tento velkolepý, ambiciózní dokument přibližuje přirozenou krásu naší planety a odhaluje, jak změna klimatu ovlivňuje všechny její živé tvory. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (77)
Pokud máte za sebou většinu dokumentů z dílny Davida Attenborougha, může se zdát, že vykrádá sám sebe. Ale zdání klame. To co jsem do teď obdivoval jako nedotčenou divočinu v dechberoucích záběrech nám Our Planet servíruje znovu, ovšem s devastujícími následky nejhoršího predátora naší planety - človkěka. Pokud to tak půjde dál, zůstanou nám jen ty dokumenty... ()
Hodnotit přírodopisné dokumenty je strašně těžké, protože záběry, které nabízí jsou nepopiratelně krásné. Navíc David Attenborough je bez pochyb legendou a jeho hlas se dobře poslouchá. Na druhou stranu je ještě těžší překonávat to, co už jedno bylo ukázáno a tak je třeba přidat nějakou další hodnotu. Our Planet se tváří, že se zaměří hlavně na klimatické změny a chce diváka donutit o tom, proč se to děje, přemýšlet. To však podle mě šlo udělat i jinak než přidáním odkazu na webovou stránku v závěru epizody. Čekal jsem víc fakt a něco, čím se dokument odliší od svých předchůdců. Takhle je pro mě jen dalším z řady těch skvěle nasnímaných kousků. Paradoxně nejzajímavější je pak bonusová epizoda, která ukazuje, kde se co a jak točilo. Ta opravdu stála za to. 2. řada Přijde mi, že druhá série má úplně jiný formát než byl u první řady a nijak nenavazoval. Vlastně by se to ani nemuselo nazývat druhou sérií, ale mohlo by to stát samostatně s názvem Our Planet: On the Move. Ve 4 epizodách se koukneme na migrační zvyky zvířat a to v průběhu celého roku a samozřejmě si ukážeme, jaké nástrahy na ně čekají a to nejen ty přírodní, ale i ty, které vytvořil člověk. Opět jsou tam skvělé záběry, takže takovéhle dokumenty vážně nejde hodnotit špatně a stojí za sledování. ()
Fenomenální dokumentární série s tak úchvatnými záběry, že u některých až nechápu, jakým způsobem byly natočeny. Jsou tu zobrazeny neskutečné krásy naší planety, z nichž u většiny hrozí, že díky lidské hlouposti a neukojitelné potřebě devastace za pár let navždy zmizí z povrchu zemského. Což je zároveň smutné poselství tohoto projektu. Ale zároveň je tu naděje, že díky podobným ukázkám krás a ohrožení našeho světa se podaří alespoň část toho všeho zachovat. Postačí, když se do toho přírodě přestaneme plést a necháme ji, aby se sama znovu obrodila. Skládám poklonu nesmrtelnému Davidu Attenboroughovi, bez kterého by tento, ani řada dalších úchvatných dokumentů o naší nádherné planetě nikdy nebyly tím, čím jsou. ()
Úchvatný dokument, vizuálne dovedený až k dokonalosti. Ale obrazová krása nie je zďaleka jediné pozitívum. Je ním aj mimoriadne vysoká informačná hodnota. Človek sa tu podozvedá množstvo zaujímavých informácií zo sveta divej prírody, o ktorých nemal ani poňatia. Ide hlavne o to, ako sú jednotlivé druhy od seba bytostne závislé a v neposlednom rade o to, ako človek túto krehkú rovnováhu narušuje. Okrem významného a alarmujúceho posolstva, ktoré dokument nesie, zároveň kdekoľvek to ide, dokument ponúka jasné riešenia a vyslovuje nádej do budúcnosti. To alarmujúce posolstvo je, že si človek píli pod sebou konár a ak s tým neprestane, už v blízkej budúcnosti na to tragicky doplatí. No a tá nádej do budúcnosti je fakt, že príroda má neskutočnú obnovovaciu schopnosť a akonáhle ju začne človek chrániť čo len v obmedzenom priestore, druhy na pokraji vyhynutia začnú znovu prekvitať. No a príslovečnou čerešničkou na torte je sprievodný hlas legendárneho Davida Attenborougha. ()
Galerie (181)
Photo © Netflix / John Haskew
Zajímavosti (2)
- Dokument se natáčel 4 roky, v absolutních číslech to mj. znamená 3 375 natáčecích dnů v 60 zemích světa, 400 tisíc hodin monitorování fotopastí, 6 600 vzletů pomoci dronu, 911 dní na moři, 2 000 hodin potápění, 600 členů štábu, přes 200 natáčecích expedic. (Phantasma)
- V Mexiku a Latinské Americe mohou diváci vidět seriál s dabingem Salmy Hayek, ve Španělsku jej namluvila Penélope Cruz. (D.Moore)
„Na mou věru, ani věci nebeské nebylo tak nesnadné vylíčit, jako když mám ukázat, jak je země bohatá různými kovy, úrodná a nevyčerpatelná po tolik století, jakkoli ji denně pustoší ohně, zkáza, ztroskotání, války, podvody, nejvíce však rozmařilost a vůbec vše, co lidé svedou zkazit.“ (Plinius starší - Kapitoly o přírodě, Praha, Svoboda 1974, s. 41; „Et, Hercules, non caelestia enarratu difficiliora fuerint. metallorum opulentia tam varia, tam dives, tam fecunda, tot saeculis suboriens, cum tantum cotidie orbe toto populentur ignes, ruinae, naufragia, bella, fraudes, tantum vero luxuria et tot mortales conterant.“; Naturalis Historia, II, 95 (93)) Není to tak dávno, co nám titíž lidé, kteří dnes popírají lidský podíl na globálním oteplování a s ním souvisejících rekonfiguracích v planetárních systémech, vykládali o neexistenci klimatické změny samotné. Jeden z nich, chronický lhář, po revoluci vyhrával volby mantrou svobody, podle níž privatizovaná ekonomika bude brzy produkovat bohatství podobné tomu v západních zemích; konvergenční tempo bylo vyjádřeno jeho předvolebním „odhadem“ z jara 1996, přirozeně vnímaným jako slib, že se průměrná mzda z 8 400 Kč za rok 1995 může blahodárným působením jeho vlády do pěti let vyšplhat ke 20 000 Kč; když pak 13. 11. 2000 článkem Jak je to s mými sliby dvacetitisícových platů? v MF Dnes korigoval některé dezinterpretace jakéhosi Pavla Kohouta, zlehčoval 81% propad reality za jím stanoveným maximem (13 200/84 = 157 %, 20 000/84 = 238 %) výmluvami, že přece nešlo o slib a jen odhadoval horní mez. Samozřejmě jen tak z věcných důvodů onen veřejný odhad neprováděl. Ekonomii odpustíme, že limity její exaktnosti z ní dělají obor spíše angažovaný, rozbíhající se do proudů konfliktních paradigmat, ne ale, že neoliberální receptáře prosperity pracují s vyprázdněnými schématy opírajícími se o fikci homo economicus, účelově zúžená pojetí racionality a leckdy masochistický kult soukromého sektoru, jako by právě veřejné externality kapitalistických disproporcí nebyly újmou na velkém počtu soukromých zájmů, – a už vůbec pak ne to, když se zdiskreditovaný ekonomický žvanil a vyznavač kleptomanie pouští do křížových výprav proti klimatologům a připomíná jim, že teplotní výkyvy tu přece už před desítkami tisíc let byly, a div je neškolí z historie meteorologického měření. Nejnovější, překvapivě nesofistikovaná figura spočívá v námitce klimatology přesvědčeným, že sami problematice zcela nerozumějí: nejsou přece geology, hydrology a meteorology v jedné osobě, dokonce si ani nenamemorovali periodickou tabulku prvků. Z takové figury opravdu běhá mráz po zádech, protože jen dokresluje resolutnost, s níž se hlupák vydává všanc kognitivní disonanci a s klidem stahuje ostatní do pekla vlastní stupidity. Přitom kdyby nám nějaký blázen neznající stupnici tvrdil, že jeho chaotické vrzání po strunách vyžaduje více znalosti než skladby Vivaldiho a že nejsme-li na tom podobně jako velikáni řemesla, nemůžeme tomuto bláznovi dokázat opak, jeho úspěch by byl mizivý a možná, že by získal slovo mezi komedianty. () (méně) (více)