Džúninin no šinitai kodomotači

Víceméně super nápad. Nicméně se z toho stala spíš detektvika, než zabijačka. (15.12.2019)

Když se jdete skupinově zabít, ale někdo vám už stihne zabrat váš flek, co potom? (17.08.2019)

Bohužel jsem se strašně ztrácel v postavách. Kdo, kde, s kým, proč. Konec a pointa filmu naštěstí všechno hodně zachránila. Podle mě to spousta lidí ocení až při druhé projekci. Ale do toho se mi moc nechce. (26.03.2020)

Vůbec to není špatný film, ale čekala jsme trochu víc napětí. Je to plné vycházejících hvězd, nových Oguri Šunů a Horikit Maki, takže pokud chcete vidět, co nám v Japonsku vyrůstá za hvězdičky, už jen z toho hlediska má ten film svoji cenu. Na druhou stranu nedostávají všichni úplně prostor předvést to nejlepší v nich. Někteří umí i lépe – třeba Sugisaki Hana i Makkenjú. Příběh není zase tak složitý, jako se tváří, rozuzlení je takové pěkné japonské a v podstatě pokud jste obdobných příběhů moc neviděli, neznáte je, tak se vám to bude líbit. Pokud už podobné schéma znáte jako své boty, nepřekvapí, nenadchne, ale ani neurazí. Pěkné 3*. (11.09.2019)

Japonsko mě mile překvapilo. Příběh se zaměřuje na 12 náhodných mladých studentů, kteří se setkají v opuštěné nemocnici, aby vykonali protest proti narození- tedy sebevraždu. Problém nastane, když v místnosti leží mrtvý už někdo jiný a nikdo neví, co je zač a je dost možné, že vrah je mezi nimi. Líbilo se mi postupné odkrývání záhad, každý má zajímavý důvod proč chce spáchat sebevraždu, každý něco nehezkého tají a nikdo nepočítal s tím, že je mezi nimi kluk, jehož největší zálibou je přemýšlení. Dusná atmosféra, neustálá nálož překvapivých zvratů, dobře zvolení herci, nečekaný konec. Bavil jsem se. 7,5/10. (03.12.2019)