Sedmilhářky

90%. Těžko říct, jak se Kelleymu podařilo zatajit změnu pohlaví. Jak jinak si vysvětlit, že pravděpodobně nejfeminističtější seriál poslední dekády má na svědomí muž? Big Little Lies jsou naprosto precizně napsanou psychologickou sondou do života maloměstských žen, které otevírají svou třináctou komnatu s tak přirozeně gradující tendencí, že vás po většinu času bude úzkostlivě mrazit v zádech. A přitom se tu vlastně skoro nic neděje, tvůrci většinu času uhýbají z primární narativní linie, aby ponechávali diváka v očekávání, a tak jeden subsvět střídá další a konstantně vás tak nutí váhat o tom, co je a co není důležité. Postavy nejsou stroze archetypální, ale většinou nepředvídatelné a ryze individualistické, tudíž nebudete mít problém vybudovat si k nim vztah; tím se sledování stává ještě emotivnějším a empatičtějším. Scénář šlape jako švýcarské hodinky, každá scéna i každý dialog budují atmosféru a napětí, které je vzápětí zchlazeno další dílčí linií. Těch je tady několik a každá má pro sérii jako celek svojí funkci - ať už je to zdánlivě ústřední linie s násilím ve škole, která vytváří podklad pro vrstvení ostatních linií, či zdánlivě vedlejší linie s domácím násilím (v této linii naprosto fantasticky exceluje Nicole Kidman, která dospěla nejen do estetické krásy, ale i do prvotřídního herectví), která má na svědomí ono mrazení v zádech, a nebo linie zdánlivě hlavní postavy Madeline a jejích vnitřních příběhů, která vlastně nakonec hlavní postavou vůbec není. Ano, skutečně je tu celá řada zdánlivých prvků - jak už název napovídá - které vás v různých intencích nutí zamýšlet se nad jejich váhou a pozicí v celém vyprávění. Stejně tak je tu řada překvapení, které možná nejsou úplně šokující, ale rozhodně plodí další otázky, což je bezpochyby klíčovou funkcí všech seriálů. Závěrečnou pointu sice lze celkem snadno předvídat už po pár dílech, ale to, jakým způsobem k ní dojde, přináší satisfakci jako pomyslnou tečku za všemi liniemi, které se v závěru spojují v jednu velkou (a nutno říct že přínosnou) katarzi. Nemyslím, že Big Little Lies jsou příběhem o ženách či o dětech. Myslím, že jsou o mezilidských vztazích a o tom, že každý máme svojí třináctou komnatu, a především že každá z nich má řešení. Brilantní práce, skvěle napsaná i natočená, kde ve prospěch dechberoucího vystoupení Nicole Kidman lehce zanikají i všechny ostatní ukázkové herecké výkony (Reese Witherspoon tradičně parádní, Shailene Woodley mile překvapila a Laura Dern byla na pěst, což rozhodně značí skvělý výkon; neměl bych opomenout ani Adama Scotta, kterému je jedno, koho hraje, každého zahraje dokonale). Opravdu svěží seriál, zpočátku se tvářící jako feministická glosa, ale v průběhu dost příjemně překvapující a v závěru vrcholící v pocit něčeho výjimečného. Tím Big Little Lies v seriálovém světě dozajista určitě jsou. (13.04.2017)