Reklama

Reklama

Vzpomínky Fredricka Fitzella

  • Kanada Flashback (více)
Trailer 1

Fred (Dylan O'Brien) není detektiv, tajný agent ani filozof. Je to normální chlap s třicítkou na krku, který prochází existenciální krizí, protože se ocitl na prahu dospělosti. Měl by se oženit se svou dlouholetou přítelkyní? Má se nechat zaměstnat v korporátu, aby zaplatil účty, a vzdát se svého snu stát se umělcem? Po náhodném setkání s mužem z mládí, na kterého už dávno zapomněl, se Fred doslova i obrazně vydává na cestu do své minulosti. Pomalu začíná rozplétat dlouho skrývanou záhadu o zmizelé dívce, droze zvané Merkur a děsivém stvoření, které ho provází až do dospělosti... Minulost, přítomnost a budoucnost se vzájemně prolínají a Fred objevuje nejrůznější životy, které by mohl vést. Jaký si vybere? (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (23)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Tak divná Kanada mě opět nezklamala. Tenhle film je jako rozházená puzzle, a ač se to nezdá, nakonec do sebe vše zapadne. Halucinogenní a tajuplnou náladu umocňuje výborná neklidná hudba, po vizuální stránce je film příjemný, byť stroboskopické pasáže dokážou pěkně zaútočit, avšak nejsou naštěstí příliš dlouhé. Vzpomínka na dívku Cindy z doby studií stojí na počátku cesty, na jejímž konci čeká prozření. Povedená je scéna z drogového doupěte, mohla být klidně delší. Fredovi se nabízí náhle jedna cesta vedle druhé. Naštěstí zde platí - všechny vedou do Říma. Film pro okrajové publikum, co nehledá přímočarý a jasný příběh, nýbrž křivolaké putování skrze obrazy, vzpomínky a sny. Výstižnější mi přijde alternativní název - Flashback. Běžnému divákovi nedoporučuji. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Butterfly Effect 2. A zde krutě nedoceněná záležitost. Aspoň mě to hned vtáhlo svou tajemnou a hypnotickou atmosférou (vizuál+ominous music+hraní Dylana a Maiky) a jakmile se rozjely haluze s timeloopy, paralelními realitami a nevzpomínkami, moje srdce zaplesalo. Oproti BE to není tak přehledné, což mi nevadilo, a jede to jiný styl, hraje se tu hlavně na tu atmosféru. ()

Reklama

electricoo 

všechny recenze uživatele

Ano, je to pocitově divné a místy opravdu překombinované s tím, že hranice mezi snem a "realitou" je někdy tenčí, než by divák nejenom očekával, ale i chtěl. Celkové vyznění je ale za mě silné a jasné - náš život se totiž stáčí na základě VOLEB, které učiníme. Tak si toho buďme vědomi a veškerá rozhodutí dělejme vědomě, protože na výběr máme VŽDYCKY (ano, úplně vždycky). >>>"NOW!"<<< ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Zahrané je to v pohodě, takchnicky jakž takž a i když se nejednalo o žádný zázrak, tak se u toho dalo tak do půlky v pohodě vydržet. Chlapík tu prostě řešil profesní krizi, matku ztrácející paměť a k tomu přibylo pátrání po holce z minulosti. Jenže pak jsem se v tom totálně ztratil a vůbec jsem nechápal, co se to vlastně děje. Linky z minulosti, přítomnosti a nejspíš i z nějakých jiných dimenzí se střídaly jak vyšňupaní apoštolové na orloji, hlavní hrdina se potil a blednul, matka na posteli divně čuměla a mě to navrch přestalo úplně zajímat. Kanada je divná země. 30% ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film spletený ze tří prutů jako velikonoční mrskačka, z nichž dva mě zajímají, ale abych jej dokázal zpracovat, musel bych přece jen jeden vyplést. A tím jsou drogy. Dalšími dvěma je "diachronicita" (vztah mezi časem a ději, které neprobíhají synchronně, nýbrž současně či paralelně) a "zkoumání paměti" (samozřejmě nejde o vzpomínku, nýbrž to, jak funguje). Obé by mohlo být vědeckým oborem, pokud už není. V diachronickém pojetí je samozřejmě možno "opravovat" minulost, podmíněně se vracet k životním odbočkám a volit jiné cesty (viz též Hermann Hesse: Stepní vlk). Vše se ukládá do paměti, avšak na rozdíl od computerové neznáme názvy složek ani kódy dat; necházíme jen občas, náhodou nebo při psychoanalýze. Film skončil happy endem, nebo ne? ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama