Kralj Petar I: U slavu Srbije
Oi kaltses tou vasilia Petrou
King Petar the First
Režie:
Petar RistovskiKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Lazar Ristovski, Milan Kolak, Radovan Vujović, Danica Ristovski, Ivan Vujic, Svetozar Cvetkovič, Marko Todorovic, Ljubiša Savanović, Branko Jerinič (více)Obsahy(1)
Děj filmu začíná v roce 1914. Bezprostředně po atentátu Gavrila Principa na Františka Ferdinanda d´Este obvinilo Rakousko-Uhersko Srbsko z podílu na jeho přípravě, 23. července mu předalo ultimátum a vyžadovalo urychlené splnění jeho deseti bodů. Protože se tak v plném rozsahu nestalo, vypovědělo Rakousko-Uhersko 28. července, přesně měsíc po atentátu, Srbsku válku. Jak už název napovídá, hlavní postavou filmu je král Petr I. Počátek války jej zastihne na venkově, kam se kvůli zdravotním potížím uchýlil s tím, že vládu postupně předá svému synovi Alexandrovi. Po napadení Srbska zůstává nejprve v ústraní a působí spíše jako poradce. Po překvapivém vítězství srbské armády v bitvě u Ceru se ale rozhodne vrátit do hry a přesouvá se na frontu, aby podpořil své vyčerpané vojáky. Králova přítomnost na frontě má velký vliv na utužení jejich morálky a odhodlanost bránit vlast. Ještě důležitější je ale skutečnost, že se mu podaří domluvit velkou materiální pomoc od mocností Trojdohody, která srbské armádě dodá po Dunaji a po železnici ze Soluně docházející munici. Válečné události zobrazené ve filmu samozřejmě neprožívá jen vladař, ale i další (v kontextu událostí, ve kterých umírají desetitisíce lidí, nevýznamné) postavy. Divák se záhy seznámí s malým sirotkem Momčilem, kterému dělostřelecká jednotka nahradí rodinu vyvražděnou rakousko-uherskými vojáky, s mladým, odhodlaným dělostřelcem Marinkem a jeho zkušeným kolegou Životou, který jej zasvětí do umění, jak v armádě přežít. Společně s nimi projde v první půli filmu velkolepým způsobem natočenými vítěznými bitvami u Ceru i na Kolubaře.
Po půlroce bojů Srbové znova ovládají takřka celé své území. Srbský odpor je zlomen až v říjnu 1915 po vstupu Bulharska a Německa do války a po ztrátě výše zmíněné zásobovací trasy. Srbská armáda, která zůstala bez munice a má čelit více než trojnásobné přesile, odmítá kapitulovat a vydává se spolu se svým králem na strastiplný ústup k moři přes strmé dvoutisícové albánské hory, aby se připojila k armádám dohodových mocností. Během tohoto pochodu zahynou po nakažení tyfem, hladem, vyčerpáním nebo umrznou desetitisíce vojáků. Vydává se na něj i Marinko se svými přáteli. Hlavní dějová linie této druhé části filmu se soustřeďuje na popis jedné pozoruhodné události, jež má reálný základ. Když si Marinko v dopisu postěžuje své matce, že mu mrznou nohy, protože doma zapomněl teplé ponožky, netuší, co tím způsobí. Jeho milující starostlivá máma se okamžitě vydá na cestu, aby mu ponožky přinesla. Armádu zastihne až ve chvíli, kdy se vydává na pochod přes hory, svého syna však nedokáže najít. Potká se ale s králem Petrem, o kterém ji syn napsal, že navštívil jejich jednotku, a tak dá ponožky jemu s prosbou, aby je Marinkovi doručil. Král se ve chvílích beznaděje, kdy všude kolem něj umírají vojáci, kterým nemůže při pochodu mrazivými horami nijak pomoci, rozhodne Marinka vyhledat a ponožky mu předat. Snaží se tak udělat alespoň jeden čin, který má v dané chvíli nějaký smysl...
(Balkanfilm)
Videa (1)
Recenze (23)
Výborné, to sa skutočne podarilo. Ak bol niekto osobnosť a prežil si to za 3 životy bol to Kráľ Peter I Karadjordevič. Múdry, hrdinský, vzdelaný, osvietenec a pritom „človek z ľudu“ ktorý s ním znášal všetky útrapy prvého štvrťstoročia minulého storočia. ČLOVEK na ktorého môže byť Srbský národ právom hrdý a ktorý je asi najobľúbenejší. Bol nielen kráľom Srbským, ale aj prvým kráľom Kráľovstva Srbov, Chorvátov a Slovincov od roku 1929 nazývané Kráľovstvom Juhoslávie. Film začína v júli roku 1918 kedy rak.-uhor. CK Armáda (Švabe) napadla Srbsko. Predtým v rokoch 1912-13 Srbi bojovali proti Turkom a výsledkom bolo vytlačenie Turkov z Balkánu. V roku 1913 následne zvíťazili nad Bulharmi (zaútočili Bulhari). Vojnové a reále scény hodné veľkofilmu ktoré zachytávajú jatky 1. svetovej vojny a ukrutnosti CK armády - hromadné strieľanie a vešanie (vrátane žien). Srbi sa spočiatku dobre bránili, ale pod náporom presili, vyčerpania 2 predchádzajúcimi vojnami a následným napadnutím Bulharmi museli ustupovať. História to zaznamenáva ako ALBÁNSKA GOLGOTA, kedy Srbské vojsko spolu s kráľom ustupuje v zime 1915 cez Albánske pohoria k Jadranskému moru. Zachránila sa len časť vojska a civilistov (cca 135.000) za pomoci spojeneckých vojsk evakuovaná na ostrov Korfu a Talianska. Počas 1. svetovej vojny zahynula 1/3 obyvateľov Srbska a žiadny iný národ nezaplatil takúto vysokú daň (demografická katastrofa). Kráľa Petra I hraje dnes už legenda Srbského filmu Lazar Ristovski a podal výkon hodný meastra, akoby to bol sám Petar I. Film ktorý som videl je 126 min verzia, skrátená má len 85 min. Táto 126 min má jeden nedostatok – príliš dlhé scény prechodu v horách, film stráca vysokú počiatočnú dynamiku. Ale v 85 min verzii to asi na prospech filmu skrátili. Je len na škodu veci, že v dôsledku globálnej protisrbskej hystérii sa asi nebude tento film uvádzať v SK/CZ kinách. Na oslavách 100. výročia ukončenia 1 sv. vojny v Paríži visela Kosovská vlajka, štátu ktorý v tom čase a doteraz neexistuje (SK neuznalo). Na čestnej tribúne hneď za mamou Merkel sedel Kosovský prezident, Srbský dostal miesto kdesi v kútiku. Tomu sa povie neúcta a pravá frantíkovská arogancia. ()
Veľmi depresívny film o veľmi smutných udalostiach z histórie. Pre mňa ním je aj akoby tou beznádejou a ľahkosťou zomierania a zabíjania, čo je žiaľ často sprievodný jav nielen vojen, ale aj života v istých kultúrach a v tých časoch tomu tak bolo v celej Európe. Tomuto filmu chýbala podľa mňa časť o ich zotavovaní sa na Korfu a bojoch na solúnskej fronte s víťazným príchodom do domova. Albánska golgota sa tiahla, ale tiahlo sa aj vtedajšie utrpenie. Ak by tá časť bola len rýchlym prestrihom udalostí, nezachytil by film atmosféru a preto sa divím, že mnohým toto vadí a pritom existujú iné filmy o putovaní snehom či púšťou, ktoré sú často ešte dlhšie a deje sa tam toho ešte menej. Po dlhej dobe som si opäť pozrel nejaký film, keďže máme teraz v zime na Slovensku zákaz vychádzania a svoj život už žijem inak než pred rokmi, čo som tu na portáli pravidelne hodnotil filmy, ktoré som pozeral, navyše o udalostiach, o ktorých som kedysi písal článok, ale nesklamalo ma to. Oplatí sa to pozrieť mladým ľuďom, aby vedeli, akú hrôzostrašnú cenu zaplatili Srbi počas 1. svetovej vojny. ()
Byť to bylo malinko rozvláčné, poskytlo to zajímavý vhled do pro mne neznámé počáteční fáze první světové války z pohledu Srbska a Srbů. Dokonce jsem do té doby ani nevěděl, že Srbsko bylo rálovství. Zároveň si člověk uvědomí, jak jeden atentát, v podstatě zoufalý čin jednotlivce, může spustit dějinný pohyb. ()
Živé obrazy z první světové války ze srbského pohledu. Dojemné a pietní. 1) Film představuje osudy tří postav - krále Petara, mladého vojáka Marinka a chlapce - sirotka Momčila během tzv. Srbské golgoty - prvního roku bojů a ústupu na Korfu._____ 2) Scenárista a režisér 32letý Petar Ristovski obsadil do titulní role svého otce, 66letého Lazara Ristovského, který současně film produkoval. Rovněž režisérova matka 63letá Danica Ristovski našla své uplatnění v roli matky Marinky, která synovi posílá po královi ponožky._____ 3) A když už byli v tom, natočili Ristovští i jedenáctidílný seriál na stejné téma, který dokončili v roce 2019._____ 4) Tamo daleko, daleko od mora / Tamo je selo moje, tamo je Srbija / Tamo je selo moje, tamo je Srbija. ()
Objektivně silné tři, subjektivně jednu hvězdičku přidávám za překvapivé haldy mrtvol, solidní zpracování bitvy a vůbec neutěšené prostředí války z neokoukaného prostředí. Trošku se to ale táhlo, což filmu zbytečně ubírá na kvalitě. Pořád je ale vidět, že česká kinematografie silně zaostává už vlastně za celou Evropou. 70% ()
Reklama