Václav Neumann - život dirigenta

Dokument o životě a tvorbě významného českého umělce. Dlouhodobý šéfdirigent České filharmonie Václav Neumann (29. září 1920, Praha – 2. září 1995, Vídeň) byl významný český interpret, jehož doménou byla česká hudba 20. století, proslavil se zejména interpretací symfonického díla Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Nahrál kompletní symfonické dílo Gustava Mahlera. K zahraničním vystoupením byl zván především jako expert na českou hudbu (vídeňské nastudování Dvořákovy Rusalky). Dokument natočený rok po umělcově smrti využívá četných záznamů z archivu České televize, obsahujících dirigentovy výpovědi, na Neumanna pak vzpomínají přední čeští hudebníci, mj. Gabriela Beňačková, Antonín Kohout, Miroslav Kejmar a Zdeněk Tylšar.
Václav Neumann studoval na konzervatoři houslovou hru, vedle toho též dirigování. Po válce byl členem České filharmonie jako violista a se stejným nástrojem patřil krátce k zakládajícím členům Smetanova kvarteta. V 50. letech byl uměleckým ředitelem Karlovarského symfonického orchestru, pak brněnského a pražského symfonického orchestru FOK. Současně hostoval v berlínské Komické opeře, kde získal jako spolupracovník renomovaného německého operního režiséra Waltera Felsensteina mezinárodní ocenění. Dirigentův stoupající kredit vedl v roce 1964 k jmenování uměleckým ředitelem lipského Gewandhausorchestru. Tuto vysoce prestižní funkci Neumann složil po srpnu 1968 a vrátil se do Prahy, kde emigrace Karla Ančerla uvolnila místo šéfa České filharmonie. Jako všeobecně respektovaná osobnost se zasloužil o úspěšné vyústění Sametové revoluce v roce 1989, kdy se postavil do čela stávkujících hudebníků České filharmonie. (Česká televize)