Žízeň po životě

Pro ty, kdo z Gogha znají jen jeho ucho, a ještě si myslí, že mu je ukousl Tyson, výborná - možná však až příliš náročná možnost trochu hlubšího ponoru do světa tohoto výjimečného malíře i člověka. Mnoho o malířství, mnoho o malířské vášni, mnoho o životních i pracovních rozporech. A pak ty dvě postavy: Vincent van Gogh skvělého Kirka Douglase, nikdy jsem si nemyslel, že by kdokoliv mohl tohoto malíře ztvárnit až takto bezchybně. Ještě výraznější je však možná Paul Gauguin živelného Anthony Quinna, jehož Oscar je naprosto zasloužený. (17.07.2005)

"In his memoir "The Ragman's Son" Kirk Douglas recounted that John Wayne attended a screening of the film, and was horrified. "Christ, Kirk! How can you play a part like that? There's so few of us left. We got to play strong, tough characters. Not those weak queers," Wayne said. Douglas tried to explain, "It's all make-believe, John. It isn't real. You're not really John Wayne, you know." Wayne (born Marion Morrison) looked at him oddly, as if Douglas had betrayed him." Cokoliv si přečtu o Johnu Waynovi ve mně ponouká nenávist vůči Johnu Waynovi a cokoliv si přečtu o Kirku Douglasovi ve mně vzbuzuje lásku ke Kirku Douglasovi. Film samotný zestárl/zastaral trochu víc, než jsem doufala, ale pořád je dost frenetický. (09.09.2022)

I literatura faktu může mít - a má - svá nadčasová díla. Stoneova goghovská biografie dala příležitost pro vytvoření její adekvátní filmové podoby. Jména jejích tvůrců byla sama o sobě zárukou; odvedený výstup je nezpochybnitelným pozitivním zodpovězení řečnické hypotézy, podané v úvodu tohoto komentáře. Výrazný tvůrčí ruch modernistické výtvarné komunity v tehdejším "chrámu uměn", jímž se na dlouhá desetiletí stala Paříž tolerantní francouzské Třetí republiky, měl v poslední třetině 19. století několik nepřehlédnutelných osobností. Mimo Rodina, Renoira či Cezanna to byli i dva nepřehlednutelní, zvláště osobití protagonisté: výrazně exentrický Vincent van Gogh, tak trochu připomínající pověstného "chuďáčka božího" Františka z Assisi, a někdejší burzovní makléř s peruánskými kořeny Paul Gauguin. Ponor do jejich duševního světa, rekonstrukce tvůrčí metody, prolínání tvůrčí reflexe a sílících pnutí, to jsou základní interakce nejen Goghova života, ale i filmu, který nám jeho životní tragédii a nadčasový umělecký úspěch přibližuje. Jména hereckých gigantů Douglase njst. a Quinna mluví za jiná, která jsou neméně dobrá. Žízeň po životě se tak již více než půl století mění v naplnění permanentně uspokojované touhy filmového diváka po nevšedním trvalém zážitku. (03.04.2008)

Krásný film, který vyjadřuje vše, co jsem si o van Goghovi kdy myslel. Jde o tragický osud člověka, jenž se zuby nehty držel všeho krásného, aby alespoň na okamžik nemusel vidět to ostatní a aby mohl zapomenout na své vlastní těžkosti. Skvělý Kirk Douglas a práce režie i kamery - filmové obrazy jsou nádherně syté a hřejivé, no zkrátka přesně tak, jak mají. (10.12.2016)

Herecký výkon Kirka Douglase je stejně vášnivý a expresivní, jako jsou vášnivé a expresivní obrazy Vincenta Van Gogha. Film si sice v rámci hollywoodské licence dost vymýšlí, ale díky Kirkovi se přes to přenesete. Taky plus za cinemascope formát, který v 50.letech nebyl běžným standartem. A jak se vyhýbám dabovaným filmům a upřednostňuji originální znění, tady jsem neměl na výběr a musím říct, že Karel Höger byl vynikající. Málo platný, starý dabing za časů K.M.Walló byl fakt dobrej. (29.01.2022)