Obsahy(1)
Psaly dějiny středověku opravdu pouze muži? Jakou roli hrály jejich matky a dcery? Dokumentární návrat do časů, kdy mocné evropské rody nevyhrávaly pouze mečem. Středověk je často považován za dobu, kdy historie bývala psána výhradně muži. Ovšem nedělo se tak vždy. Nedílnou součástí tehdejší diplomacie a politiky byla manželství, v nichž knížecí či královské děti hrávaly klíčovou roli ženichů a nevěst už ve věku, kdy z toho samy sotva mohly mít rozum. Osudy ženichů většinou známe, učíme se o nich. Nevěsty však mizejí mezi řádky kronik, či – jak tomu bylo u řady českých vladařských dcer – za hranice země i její paměti… a to v mnoha případech zcela neprávem! Neboť v zemích, kam byly provdány, je jejich význam a odkaz živý dodnes! Poněkud jinak tomu bylo u Elišky Přemyslovny (1292–1330), dcery českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské. U Elišky se nejednalo o export, respektive o vdavky do zahraničí, ale byla provdána za cizince, Jana Lucemburského, který se sňatkem s ní stal zároveň českým králem. Ona sama se pak stala posledním Přemyslovcem na českém trůně, skutečně poslední českou královnou. Ve filmu P. Göbla vypráví Eliška své osudy v ich formě a líčí jak své životní (a vladařské) peripetie, tak osudy svého království, jehož politiku ve své době značně ovlivnila. (Česká televize)
(více)Recenze (3)
Příjemný dokument , opravdu jsem to pak měl jako rozhlasový pořad a zpětně si přejel obrázky. ()
Nebudu se rozepisovat o hodnocení tohoto dokumentu, protože mé hodnocení jednou hvězdou je výmluvné. Jen si neodpustím jednu poznámku. V Anotaci se píše, že Eliška vypráví své osudy v ich formě. Podle mě nevypráví, ale čte a to ještě velmi špatně! Je mi záhadou, že herečka Nikol Fischerová nerozezná polohu čteného textu a vyprávění a že na to tvůrce neupozornila tak zkušená dramaturgyně jako je paní Hádková. Ten, kdo to ale rozpoznat měl, byl pan režisér. ()
Relativně zajímavý dokument, který by ale lépe fungoval jako rozhlasový pořad. Obrazová část pozůstává z nejednotné koláže všemožných záběrů a zdrojů, včetně nevhodných anachronistických renesančních nebo barokních výjevů. Moderovanou část nesmyslně zastupuje Petr Stach, sedící v koženkové židli za psacím stolem, a já se celou dobu ptám, proč a k čemu tam vůbec je. ()