Démon

Zřejmě jsem neměl náladu, ale nudil jsem se šíleně. Demon má s hororem společné minimum, vlastně nic, jedná se o drama na svatbě Poláků- tenhle výrok je možná nejděsivější z celého filmu. Párkrát zafunguje humor od doktora, ale jinak ztráta času za mě. Potěší alespoň slušná řemeslná stránka, s kterou Poláci narozdíl od nás problém nemají. 40% (08.08.2016)

Svatba vymknutá z kloubů. Film o pokládání otázek a utíkáním před odpověďmi. Svatebčané v alkoholovém opojení odmítají racionálně řešit nakupené problémy týkající se nalezené kostry a bláznivého ženicha, podobně jako se v alegorické rovině polský národ jen problematicky vyrovnává se svou minulostí. Démon je film vyprávěný jakoby v opojení smyslů, pod vlivem. Velmi dovedně předvádí ten stav, kdy člověk trochu vnímá, trochu blouzní, motá se po světnici a je jako kdyby mimo sebe. Zde se do toho připlete ještě jakýsi duch dybbuk, ale to je spíše méně důležité. Je to art, ale art divácky vděčný, atmosférický, opojný a až překvapivě vtipný, na mnoha místech se celý sál s chutí smál. Wrona byl velký talent a je ho škoda. (23.03.2016)

Tomuto počinu by spíše slušelo přízvisko komedie. S hororem nemá Demon totiž pranic společného, jelikož polovinu filmu sledujeme vtipné opilecké činy či úvahy svatebních hostů, přičemž druhou polovinu sledujeme vtipné pokusy režiséra nastolit nějakou jednotnou hororovou atmosféru. Netřeba dodávat, že jeho snaha vychází naprázdno, což má za následek to, že po většinu času budete, tak jako já, nechápavě zírat na obraz a v mysli si promítat obrázky, na kterých bude po většinu času figurovat nápis WTF. (21.08.2016)

Démon. Minulosti? Alkoholu? V nitru každého z nás? Sardonická veselice, při které chlast teče proudem a dybbuk s vodkou nemilosrdně obnažují lidské charaktery a národní svědomí. Horor za tím nehledejte, to by se museli vykašlat na ducha z židovského folklóru a ještě více oloupat povahy destiláty uvolněných svatebčanů. Jsem přesvědčen, že wedding planner z Melancholie Udo Kier by kolem nich chodil s teatrálně zakrytým obličejem, aby je neviděl.. (13.10.2016)

"Pokud má nevěsta díru hlubokou, kostlivce ve skříni utluč lopatou." Svéráz národní svatby w morzu wódki. Ožrat se jako to hovado boží, udělat na svatbě ostudu a bordel  a pak to svádět na chudáka dybbuka :-). Pozvat kněze, co nazývá svatbu ďáblovými úklady (tím mi mluvil z duše), ovšem vymítání odflákne a odpíská dřív než bys řekl mrtvá v ženichovi. Btw, jak přesvědčit Hanu, že se nažouželila do špatného těla? Velice snadno. Rozepnout Piotrovi poklopec a vítězoslavně tím zamávat: "Ha! A copak je asi tohle, Haničko?!" Kromě dybbukovy krize identity Wrona řešil i další artově hluboké otázky, např. matematické: Jak hlubokou díru vykope jedna košer nevěsta za dvě hodiny? Logistické: Proč, když něco vyhrabává, jí to ostatní zase zahrabávají? Existenciální: Věřit na démony? Přece žijeme ve 21. století! No jo, ale řekl to někdo dybbukovi? Zdravotní: Proč nehrajou, když tancuju? A jsem epileptik nebo jen posedlý? A zásadní: Proč "nahoře bez" byla nevěsta jen pár vteřin, zatímco ženich běhal polonahej polovinu filmu??? Závěrem: Copak na samotě u lesa, tam jenom mrholilo, zato tady opravdu "Chčije a chčije..." (01.05.2022)