Moje córki krowy
These Daughters of Mine
Moje dcéry kravy
Režie:
Kinga DębskaScénář:
Kinga DębskaKamera:
Andrzej WojciechowskiHudba:
Bartosz ChajdeckiHrají:
Agata Kulesza, Gabriela Muskała, Marcin Dorociński, Marian Dziędziel, Malgorzata Niemirska, Łukasz Simlat, Agnieszka Wosińska, Krzysztof Kiersznowski (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dysfunkční rodinu překvapí vážné problémy a její členové musí dát do pořádku vzájemné vztahy dřív, než bude pozdě. (Netflix)
Recenze (8)
Najlepšia rodinná dráma, čo som v poslednej dobe videla. V popise je dráma, ja by som tento film od susedov z Poľska definovala ako tragikomédiu. Ak ste mali v rodine podobný prípad ležiaceho pacienta a pocity vyplývajúce z reality, že niekto najbližší vám odchádza, pri pozeraní filmu sa budete striedavo smiať a striedavo vám potečú slzy. U mňa celkovo výnimočný pocit doplnila aj prítomnosť režisérky pred a po predstavení. Opis vzťahu dvoch sestier, pričom obe sú "vyšinuté" svojim spôsobom, sa mohol odohrať v ktorejkoľvek z našich rodín. "A aj tak ste ako tie kravy!" Taký príbeh, o ktorom sa dá rozmýšľať ešte niekoľko večerov pred zaspávaním. Ak ste mali pekný vzťah so svojimi rodičmi, postupne ako starnú, aj vy si začnete uvedomovať svoj život retrospektívne. Tieto filmy vždy vo mne evokujú myšlienku, ako by som si predstavovala svoj odchod z tohto sveta? Tíško v spánku? Ale nikto z nás nemá na výber svoj vlastný koniec. Kde sa tu dáva šesť hviezdičiek? ()
„A umí naše hvězda text?“ - „Umím. Ale jsem rozčilená! Nikdo tě nenasere tak jako vlastní sestra.“ A těch příležitostí k vzájemné sourozenecké nevraživosti se brzy naskytne opravdu spousta…Marta, starší ze sester, „tatínková holčička“, známá televizní herečka, místy až chladná, převážně kontrolující své emoce. Kasia, ta mladší, odmalička upozaděná, učitelka na základní škole, spíše emocionální hysterka. Obě tak odlišné, a přesto nucené společně řešit rodinnou krizi, na kterou ani jedna z nich není připravená…Moje dcery krávy jsou výbornou sondou do vztahů jedné rodiny. Nepůsobí v ní nic strojeně, ba naopak velmi autenticky, něco podobného může řešit v podstatě každá rodina. Výborné obnažování charakterů vstříc blížící se smrti a citově sterilnímu, nemocničnímu prostředí, ve kterém jsou diagnózy oznamovány jako na běžícím pásu. Přesto filmu nechybí ani jistá dávka humoru a nadhledu. A naznačení, proč je vlastně vztah sester takový, jaký je, přichází až na konci. Nenápadně a beze slov…krátké a přesto obsažné, solidní 4*. ()
Jako by nestačilo, že je život sám o sobě hajzl... s lety vás začnou houfně navštěvovat ještě jeho mladý. A pak je těžké nebýt krávami (i když zkusit se má všechno). ()
Velmi vtipně laděné drama od našich sousedů. S Poláky jsme si až neuvěřitelné podobní (snad kromě náboženství). Dvěma diametrálně odlišným sestrám umírají rodiče. Obě se s tím statečně vyrovnávají po svém. Optimisticky naladěný otec s rakovinou a jeho hlášky typu "kundy hovězí" jsou opravdu nezapomenutelné. Třešničkou na dortu na 42.LFŠ byla přítomnost a pofilmová debata s režisérkou filmu Kingou Dębskou. Za mě 84%. ()
Hmm, vidím, že ostatným sa film páčil prevažne až nadpriemerne, a tak som mal aj ja od toho celkom vysoké očakávania. Mňa osobne však tento sesterský film až tak nezaujal, hoci téma bola pomerne vážna. Celý príbeh pôsobil veľmi realisticky, a snáď každý si spomenul na svojich blízkych, ktorí im pomaly umierali pred očami (kto to nezažil, tomu úprimne závidím). Napriek dysfunkčnej rodine by som očakával aspoň v takejto situácii trochu viac empatie a spolupatričnosti, takže to mi prišlo dosť smutné (možno ešte smutnejšie ako samotné zdravotné problémy oboch rodičov). Postava otca pôsobila totálne tragikomicky, ale to bol zrejme tiež dôsledok jeho prehlbujúcej sa choroby. Dejovo mi to bohužiaľ nesadlo, ale dialógy boli naozaj často trefné. Celkovo, u mňa na slabšie 3*. ()
Moje dcery krávy nebyly určitě zamýšleny jako pěkný film, je totiž smutný a normální. Tak smutný a normální, že tohle všechno se může stát každému. Ale když se umí hrát tak, že není poznat že hrajete, dostane divák obrovskou dávku emocí i humoru. Režisérčina věta "Moji hrdinové jsou opravdu v prdeli, ale opravdu se milují", je naprosto výstižná a platí i pro její další film Zabawu,zabawu. Opět těsně pod pět hvězdiček. ()
Pocházím z podobných středostavovských poměrů, z geograficky i kulturně blízké země, ségra je taky učitelka, táta jak kdyby tomu představiteli tatínka z oka vypadl, jsem přibližně stejně starej, jako ty dcery (krávy), takže to na mě nezapůsobilo, ale rovnou to na mě dolehlo jak kousavá deka- a přitom, nebo možná právě proto, že je to tak všední věc. ()
Rozhodně špičkový autorský počin. Výjimečný hudební podkres. Poláci evidentně mají lepší scénáristy, kameramany... , naše filmy poslední doby se realizují v měřítku televizních inscenací... a takoví jsme byli kadeti. Škoda. Potěšitelné je, že režisérka je absolventkou FAMU. ()