Reklama

Reklama

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Český předchůdce SOFIINY VOLBY upoutá výtečným zasazením do kontextu třetí republiky a vůbec svým civilním záběrem. Jakkoliv jsou tragédie plynových komor a etnocid hrůzné, jizvy a rány těch, kteří přežili, doživotně poznamenány, jsou ještě strašnější tím, že na první pohled nejsou vidět. Zdánlivě živí lidé jsou vnitřně křehcí, zranitelní, až překvapivě napadnutelní; tyto živé jizvy války musely být zvlášť patrné právě v prvních poválečných týdnech, měsících, letech. Konec války pro ně rozhodně nebyl idylou a drsnost veřejného i soukromého života té doby jejich ozdravování a návrat do běžného života neurychlovaly. Hledání citu, tepla, zázemí pro ně mohlo být i nadlidským úkolem. Čtveřice dívek, kombinace hereček i amatérek, se vzájemně dobře doplňuje a prorůstá. Je překvapivé, jak přesně byla ve filmu zachycena atmosféra útěků a emigrací před únorovým převratem. Jak literární předloha, tak režijní i scénáristické ztvárnění byly ve své době mimořádné a svou nevšednost vyzařují i po letech. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kdepak, ani síla tématu mě nepřinutí jít na 3 hvězdičky. V první řadě v případě Dity Saxové selhal casting, protože Krystyna Mikolajewská po většinu času působí jak leklá ryba nebo spíš jak loutka. Snad to byl i záměr, ale v mém případě nepadl na úrodnou půdu. Film pak (ale nejen díky ní) působí chladně a odtažitě. Režie Antonína Moskalyka mi připadá mdlá a ani Arnošt Lustig si podle mého nevybral nejlepší den. Pár vedlejších postav podepřených osvědčeným herectvím Růžka, Högera a dalších to nezachrání. Snímek na mě působil tak nějak uměle a určitě se u nás najde celá řada filmů, které kinematografii 60. let reprezentují mnohem líp. Určitou přidanou hodnotou je vidět přední herce v době jejich mládí. Celkový dojem: 40 %. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Život není to co chceme, ale to co máme.“ Dita Saxová, žena, kterou nikdo nechápe a žádný člověk se nestará o to, co ona cítí, potřebuje a skrývá uvnitř za krásným, ale neprostupným obalem. Je jiná než všichni ostatní, éterická bytost, jež jakoby ani nepocházela z našeho světa, stejně tak myslí, mluví a jedná. Nenachází to co hledá, nakonec se však dočká vysvobození. Výborný, i když velmi smutný film, do kterého není vůbec jednoduché proniknout a ještě těžší je pokusit se pochopit hlavní hrdinku, což se stejně divákovi může podařit jen částečně, proto chápu místní kritiku tohoto snímku, za mě jsou to však silné 4*. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Je to hezky natočené. To ovšem neznamená nijak moc zábavně. Zahrané je to ovšem hodně dobře všemi, až na hlavní hrdinku. Ta furt kouká jak robot a s tímto výrazem zvládne celý film. Scénář také není nic moc a posledních 10 minut možná víc je hrozně nastavovaná kaše. Závěr se dal čekat. Přesto jsem se nenudil, i když bych dle mnou výše napsaných řádků měl. 70% ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Dita Saxová v tom koncentráku zřejmě hrála poker a natrénovala si naprosto dokonale tzv. poker face. V první minutě nasadí výraz, ze kterýho člověk nepozná jakejkoliv náznak emocí, a dalších 103 minut ani nehne brvou. Moc jsem nepochopil, co tim chtěl básník říci. Film nabídne takový útržky ze života holky, která přežila koncentrák, ale neni to nijak zajímavý, ani zábavný, ani dramatický, je to prostě nuda. Polská hérečka v hlavní roli sice má něco do sebe, ale byla zřejmě po lobotomii, protože to i Steven Seagal dokáže vystřídat aspoň 2 výrazy v obličeji. Navíc byl problém v tom, že musela bejt předabovaná, takže originální zvuk občas chybí. Třeba si tam přiťukávaj skleničkama a neni slyšet žádný cinkání skla a podobně. Ostatní herci hrajou celkem obstojně, ale nikdo tam nemá nějakou zásadní roli. Jinak jsem si ještě stačil všimnout, že Josef Abrhám má nesymetricky chlupatý záda. Má chlupy jen na pravý straně a vlevo téměř nic. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (7)

  • Původní obsazení snímku vypadalo výrazně odlišně. V jedné z prvních verzí obsazení s datem 6. února 1967 figurovali coby prof. Munk Karel Höger, jako Gottlob Rudolf Hrušínský, jako Huppert Jan Kačer, v roli švýcarského mladíka Josef Abrhám a coby správce ubytovny Goldblatt Bohuš Záhorský. Ze zdravotních důvodů odstoupil Rudolf Hrušínský, jeho roli Gottloba převzal Karel Höger a Högerovu roli Munka zase Záhorský, jehož původní roli ztvárnil nakonec Ferdinand Krůta. Roli Hupperta nakonec místo Jana Kačera ztvárnil Josef Abrhám. Aby komplikací nebylo málo, Vladimír Pucholt, představitel Ficiho, v září 1967 emigroval, a tak musela být jeho role přeobsazena Ladislavem Potměšilem. (snaked)
  • Arnošt Lustig, autor scénáře, sdělil, že slavný režisér Michelangelo Antonioni měl velký zájem film natočit, ale při jednání se zástupci Československého filmu zjistil, že mu sice nabídli maximální honorář 45 tisíc Kčs, ale že za ty peníze by si v Itálii nekoupil ani FIAT 600. (sator)
  • Postavu Dity Saxové, kterou ztvárnila polská herečka Krystyna Mikołajewská, nadabovala Blanka Bohdanová. (skudiblik)

Reklama

Reklama